Zápisy z r. 1482. 403
pře i odpory, takto o tom rozkazuje: že by byl pan Eycingar výpověď přijal a vě-
ziuov nešacuje, což jeho dielu jest, propustil a koně navrátil, potom přišel-li by byl
skrze tu výpověď k které další škodě, mohl jest ku panu Krajieřovi o to mluviti,
ale poněvadž se jest v té věci tak neměl, a potom dlúhý čas toho zanechav a pana
Krajieře o to neviniv, dal se jinfm o to süditi se panem Periteinskfm a panem He-
raltem, a skrze ten poslední rozsudek přišel-li jest pan Ecingar k které škodě, tiem
pan Krajieř jemu vinen nenie. A protož z takových příčin král JMt i se pány dává
panu Krajieřovi za právo v té při obdržané. Actum etc.
R. II. a. list C. 8. a.
396.
Mezi Pavlem ze Sulevic a Hanušem Glacem. [1482, 17. srpna.]
V té pii a ruoznici, kteráZ jest mezi Pavlem z Sulevic s jedné, a Hanušem
Glacem a bratrem jeho s strany druhé. Král JMt a páni radda JMti slyšavše od
Hanuše Glace, že o ty pře, kteréž mají mezi sebú, přišli jsú mocně bez zbavovanie
na pana Haugolta, maršálka kniežat Míšenských, a na Kekryce, a Ze na takovü véc
chtie jich osobně před KMt dobýti aneb jisté svědomie od nich. A Pavel z Sulevic
proti tomu odpierá a pravě, že jsú to s sebe složili. Král JMt tak o tom rozkazuje:
Jestliže jsú mocně bez zbavenie na těch osobách přestali; aby tomu dosti učinili
a obojí jich za to žádali, aby to mezi nimi k miestu a k konci přivedli. Pakli jme-
novaný pan Haugolt a Kekryc o sobě před JMKskú anebo listem pod svými pečetmi
vyznají, že jsú se toho mohli zbaviti a zbavují, tehdy aby jmenovaní Pavel z Sulevic
a Hanuš Glac s bratrem svým se všemi k tomu potřebami svými pod tu pfi ztra-
cením stáli před JMtí na den svatého Martina najprve příštieho [11. listop.|. Actum etc.
R, II. a. list C. 8. b.
397.
Mezi Zajícem z Hasenburka a Bohuslavem ze Švamberka na místě Markéty z Rožmitála.
[1482, 17. srpna.]
V té při a ruoznici, kteráž jest mezi panem Zajiecem z Hazmburka a z Kosti,
poručníkem a společníkem nebožce páně Lvovým, s jedné, a mezi panem Bohuslavem
z Švamberka na miesté panie Markréty z Rožmitála, manželky páně Henrychovy,
syna téhož pana Švamberka, s strany druhé. Tak jakož pan Švamberk viní pana
Zajiece ze tří tisíc kop a pravě, že by po dobré paměti panie Kateřině z Pecky ty
tři tisíce kop připadly na dceru její, paní Markréthu, jakož jest pak i dcky okázal
etc. A nahoře psaný pan Zajiec proti tomu odpierá takto a pravě, že poněvadž jsú
byli nedielni bratiie, pan Lev neboZtík se panem Protivü, že podle práva i ná-
lezuov panskÿch kterakkolivék přišlý statek na jich děti po komZkolivék kromé
