106
ein vrouwe mit ir wizen hant,
dar in der türe wigant
wart gar ritterlich gekleit.
wo ouch was des heldes urs gereit
wol näch sines herzen gir;
kovertür und lankenir
dar üf geleit gar wunnencliche,
dem wápenrocke geliche,
IO
a
rislich gefurrierel
o
und meisterlich gezieret,
mit nawen vederen herinelin.
ouch gap von golde liechten schin
des herren satel wunnenclich
II
o
dar in mit vriem male sich
der helt gar ritterlichen swanc.
von golde wunnenclichen erklanc
sin zoum und sin gereitle gar.
sim helm von brûnem stahel klär
II
u
gap liechten spiegelvarwen sehîn ;
ein kranz prislichen guldin
u
*! vrowe, *? tevre, 1? kovertevr vnde, !'? wnnenkliche, !*5 unde,
v
107 newen vedern, 1 gabe lichten, !? wnnenklich tak jem v tomto slově vždy
psdno, 4 grvnem oprava vd, Hagenova,
116 krantz.
97. Bylo zvykem, że pani opa-
třila svého „přítele“ krásně vy-
šívaným šatem, jak ukazují místa
z Wolframova Willehalmu: die
heiden heten kursit, als noch ma-
nic friundin git durch gezierde
ir amise (19, 23). swaz
Ponfameize sin (54, 27).
97. wis, staly privlastek ruky,
nejen dámské, než šlechtické vůbec.
100. urs, zvláštní, jinde nedolo-
žený tvar místo os nebo ros (ahd.
hros, srov. angl. horse), z něhož
i české о? je odvozeno. gereit je
stazeno z gereitet, jako gveclet z ge-
cleidet.
101. Aerse (srv. 71) dle tehdejšího
názoru sídlo duše myslící a soudí-
cí; naproti tomu sídlem citu je Z^.
102. kovertâre (mhd. kovertiure)
pokrývka na koně a sice předně
kroužková, k ochraně jeho, a pak
ze skvostné erbem ozdobeně látky
kost üf
man nell ie wip diu moht üf
115 gabe lichten spiegelvarben,
(dem wápeurocke gelich) na okra-
su; tento „dek“ býval též velmi
dlouhý: diu decke reicht unz ûf
den huot (Ulr. v. Liecht. 451, 20);
někdy rozeznává se od této k. gre-
piere od fre. croupiére — Ces. kro-
pier (Alx. 1262), pokryvka zadní
části koně, kdežto lankenier od ném.
lauke (bok) cizi koucovkou ntvo-
fené (jako leudenier, hüftenier) je
pokrývka boků koňový ch. Kratkost
poslední slabiky jest vymineéna.
106. prislich, ceny hodný, krásný,
furrieren podšiti (kožešinou).
107. veder, také o měkké kožešině
užíváno, hermelin nebo Aermín od
harm, hranostaj.
111. ritteriichen, jak se na rytire
sluší hbitě, elegantně; podobně
o mysli, o udatnosti, o všem, co
rytiri náleželo nebo slušelo.
114. brin, hnédy, ale také lesklý,
zářící, skvělý.
