104
in des lobe der wigant
were in vremde lant gevarn.
üf einem tepich der edel barn
65 mit vriem mite sazte sich;
dó wart der helt ritterlich
in sine hosen in geschüt.
sin vrecher ritterlicher mit
im allez trüren swachte.
zo in vreuden im dó lachte
daz herze durch die ougen.
ach wie die inne tougen
mit dem wigande ranc!
vrevellichen ûf spranc
75 der tare gast vil werde.
hérlicher gebérde
tet der helt vil dà schin.
ein spaldenier glanz sidin
was im prislich dà bereit,
8» dar ob im schóne wart an geleit
ein silberwizer halsbere, [373, e|
dar an lae meisterlichez wore
83 wer, 9* tebich, 95 satzte, 9" hósen, in schází, % tvavren, ?? frev-
den, ?* frevelichen, ** téwer, ** spalderin, "? waz, 8! wizzer halsperk.
augen, und er muss beachten,
was zu seiner bequemlichkeit an-
geordnet ist, zum beispiel dass
vor dem nachsatz immer ein kom-
ma steht, dass das semikolon ein
grosses komma und das kolon ei-
nen kleinen puukt bezeichnet“.
V novější době mnozí vydavatelé
nedbají těchto vzorů, ale jedno-
duchost asporost této interpunkce,
zdá se, odporučuje ji. Přece jsem
Ji neuzival v celém objemu, v ja-
kém je v Iweinu, nýbrž spojuji
s větou hlavní jen větu vztažnou
a výrokovou.
62. wigant. staroepické slovo
„bojovník, hrdina“. jemuž někteří
básníci dvorští se vyhýbali.
65. mát, mhd. muot, mysl, kte-
rýžto význam se zachoval dosud
v složeninách jako hochmuth, de-
muth a v odvozeném gemůth;
vrier müt mysl nestizená, tedy ve-
selá. O sobě znamená slovo někdy
už mysl chrabrou jako v nové
néámé. (srv. 48), vrecher mit (68)
mysl odvážná, smólá, totéž značí
ritterlicher můt (214, 237), mysl,
která rytíři přísluší.
67. hosen, zde železné lioleny;
rytíř potřeboval k oblečení jich
cizí pomoci: sedl si na koberec a
zvedl nohy, holeny byly přiloženy
a přilehly vlastní tíží k nohám,
načež byly nad kolenoma zavá-
zány; potom teprve rytíř vstal
(v. 74) a dal se oblékati dále,
T1. die, v době básně naší už
rozdil mezi diu a die byl zastien.
TS. spaldenier (v. Alex. Sv. V. 1892
spalnieř), oblek nošený pod brně-
ním.
81. halsbere, hlavní čásť odění,
sestávající ze sešitých drobných
kroužků (sarrinc, 88), kryjící tělo
až pod kolena; starší jmeno brinne
(brně, brnění) nebo gewant (odéni);
na prsou bývalo sesileno platem
(plate 85, Alx. 1896), hlavu kryl
připojený k němu čepee kdrsenier,
na nějž se postavil helm.
82. kroužky mistrně pracované.
