48
Polská kronika Boguchvalova zachovala zcela samostatné
zpracování pověsti o Waltheru Aguitánském, známé z latinské
básné desátého stolelí, ze zlomku anglosaského a z vypravo-
vání Vilcinasagy v různých podobách. O této pověsti a o pol-
ském zpracování (pověsť o Walgierzu Wdalim i Helgundzie)
je pracováno velmi mnoho '); polska povést zachovala při
úplné změně motivů přece mnoho důležitých rysů původní
pověsti a spojila ji s pověstí jinou, která do Polska nejspíše
z Ruska se přistěhovala.
V Čechách, zdá se, nemáme takové cizí pověsti, ale aspoň
jedno dosti důležité jmeno můžeme jako německé poznati
a jeho příchod do Čech stopovati: jest to jmeno Semika, koné
Horymirova. Semik, vlastné Skemming, of Wittichův, pak Dótri-
chüv, hraje důležitou úlohu ve Vilcinasaze, vyskyta se v né-
meckých básních „Alphart“ (29), „Virginal* (185), „Raben-
schlacht (394), v ,Dietrichs Flucht* (7151) a hlavně v „Růžové
zahradě“ Dětřich slibuje Wittichovi všechno možné, aby bojoval,
ale teprve, když mu slíbil vrátiti Semika, je Wittich hotov k boji.
Toto vyzvání zní v Růžové zahradě P. 196:
Schemig daz guot ros wil ich dir wider lán,
daz du brächt von dem berge von dem vater din,
а z této básně přešel patrně Šemik do literatury a později též
do pověsti české.
1) Nejlépe od Nehringa v Ateneum VIII. (1883) 3, 349-- 377 ;
pojednání Karlowiczovo v témže časopise (1881) nebylo mi přístupno,
naproti tomu Robert Rischka, Verhältnis der polnischen Sage von
Walgierz Wdaly zu den deutschen Sagen von Walther von Aquita-
nien (Programm des Gymn. zu Brody, 1886), a Otto Knoop, Die
deutsche Walthersage und die polnische Sage von Walther und Hel-
guude (Posen, 1887), jsou odstrašující příklady toho, co se někdy pod
praporem německé vědy pouští do světa. Nehring zná se velmi dobře
též v německých zpracováních a zmínkách této pověsti, až na jedinou
výjimku, když tvrdí: „Ten ktöry skladaľ powiešé , Vom üblen weibe"
musiał zupelnie inną historyą o W. i H. slyszeć, jak wszystkie nam
zname, bo tutaj mąż żle traktowany od swojej zlej żony porównywa
te razy, które od niej odbiera, z walkami olbrzyma Aspriana, Witticha,
Dietricha i innych i czyni tę uwagę, że Walter z Hildegundą lepićj
się znosili”. Proč by byl znal jinou pověsť? vždyť tato slova jsou
makavé ironicka.
