Posudkové lékařství je obor, který je trvale personálně poddimenzován, více než polovina lékařů je ve věku 60 let a polovina ze všech lékařů léta pracujících v lékařské posudkové službě nesplňuje podmínky získání specializované způsobilosti z oboru posudkové lékařství. Průzkum jasně ukázal, že je třeba zlepšit vnímání prestiže oboru odbornou i laickou veřejností. Jako nástroj lze použít udržování a zvyšování odborné erudovanosti posudkových lékařů, zlepšování jejich provázanost na klinickou medicínu a prohlubování spolupráce s intimně spolupracujícími obory, zejména s praktickými lékaři, a zvýšení informovanosti laické veřejnosti o obsahu činnosti lékařské posudkové služby.Teprve poté, co se širší odborná lékařská veřejnost blíže seznámí s činností lékařské posudkové služby, která nabídne lékařům rezortní posudkové služby podmínky pro jejich celoživotní vzdělávání, zachování kontaktu s tzv. "živou" medicínou a možnost profesního růstu včetně finančního ohodnocení odpovídajícího pracovnímu vytížení, může se obor posudkové lékařství těšit z imigrace lékařů z jiných specializací a ze zájmu studentů a absolventů lékařských fakult., Assessment service is a field that has been suffering a permanent lack of professional personnel. More than half of the doctors are 60 year-old and a half of all assessment doctors, who have been working in the .field for many years and are very experienced, do not meet the requirements of relevant law. The survey has shown that it is necessary to improve the image of the field to be more prestigious in the eyes of the public and the experts as well. One tool might be maintaining and enhancing professional knowledge of the assessment doctors and improving their cohesion with clinical medicine and deepening cooperation with closely related fields, especially with general practitioners. It is also crucial to inform the public about the content of the assessment service.After the medical public gets more familiar with the activity of the assessment service, which will offer the doctors of departmental assessment service conditions for their lifelong learning, keeping in touch with so called "living medicine" and possibility of professional growth including financial incentives accordant with their workload, the assessment service would enjoy migration of doctors from other fields and the interest of medicine college students and graduates., Libuše Čeledová, Rostislav Čevela, Jiří Veselý, and Lit.: 3
V článku je podán přehled zpracované problematiky radiační ochrany pracovníků na odděleních nukleární medicíny. V úvodu jsou kromě současného počtu PET skenerů v ČR také představeny graficky zpracované údaje o celkovém počtu PET vyšetření na pracovištích naší republiky od roku 1999 do období roku 2014. V ČR je kromě osmi stávajících pracovišť schváleno pořízení dalších šesti nových PET/CT skenerů. Úroveň radiační ochrany při práci, kdy jsou aplikovány otevřené radionuklidové zářiče, byla v zahraničí zjišťována v mnoha studiích. V Polsku se zabývali vlivem IZ na DNA. V Irsku byla měřena dávka na oční čočku speciálním dozimetrem za účelem porovnání naměřených hodnot s hodnotou nově navrženého limitu pro oční čočku 20 mSv. Ve Španělsku byly posuzovány různé pracovní postupy a také v dalších zemích byla na základě studií provedena optimalizace. V ČR proběhly retrospektivní studie zejména na pracovištích, kde jsou lůžka k terapii 131I, a byl zde nárůst zpracovávané roční aktivity např. u 99mTc. Projekt ORAMED, jež proběhl v rámci 32 evropských zemí, byl zaměřen na radionuklidy 99mTc, 90Y a 18F. Výsledkem měření exponované kůže rukou na různých místech bylo doporučení ke změně pozice pro nošení prstového dozimetru a využívání korekčního faktoru pro výpočet dávky na kůži ruky. Bylo zjištěno, že největší dávka byla naměřena na špičce ukazováčku, zatímco prstový dozimetr je nošen na kořeni II., III. nebo IV. prstu více používané ruky. Podle doporučení by výpočet dávky s použitím korekčního faktoru vycházel z měření na kořeni ukazováčku. Z výsledků tohoto projektu vychází také práce, která je zaměřena na lokální ozáření kůže rukou pracovníků na odděleních nukleární medicíny v ČR., x, Renáta Kohutová, Vítězslav Jiřík, Vojtěch Ullmann, and Literatura