Islandské střední školy byly roku 2006 pověřeny provedením autoevaluace. Přistoupily k tomuto požadavku různě a s velkými rozdíly v účasti učitelů. V některých školách si učitelé evaluaci práce školy a tvorbu plánu rozvoje vzali za vlastní, v jiných probíhala formou úkolu zadaného jedné či dvěma osobám. Zvláštní pozornost v této studii věnujeme tomu, jak k takovému pověření přistupovali vedoucí pracovníci. Prezentujeme zde dvě studie. Studie I proběhla ve dvou středních a dvou základních islandských školách. V rámci této studie probíhaly dvakrát ročně po dobu čtyř let (2000–2004) v daných školách diskuse se členy evaluačních týmů. Z diskusí pak vzešly náměty pro činnosti vedoucích pracovníků, které rozvoj evaluace podporují: (a) udržovat kulturu důvěry a spolupráce; (b) podněcovat smysluplnou týmovou práci; (c) podporovat učitele k využívání dat; (d) poskytovat příležitosti k učení. Studie II proběhla v roce 2006 v jedenácti středních školách za účasti 250 respondentů, kteří participovali na dotazníkovém šetření vyhodnoceném faktorovou analýzou. Pomocí regresní analýz y byla zkoumána variabilita v interních evaluacích, kterou bylo možno vysvětlit různými faktory. Identifikováno bylo pět faktorů: vedení, profesní rozvoj, cíle školy, spolupráce na iniciativách a účast na interní evaluaci. Faktory nejvíce vysvětlující variabilitu v účasti na interní evaluaci byly cíle školy, vedení a profesní rozvoj. Všechny se ukázaly jako statisticky významné. V zájmu podnícení aktivní účasti učitelů na evaluační práci by měli vedoucí pracovníci podporovat učitele ve využívání údajů o studijních výsledcích žáků pro stanovování cílů školy a zprostředkovávat jim profesní rozvoj. and Icelandic secondary schools were mandated in 2006 to do self-evaluations. They have met this mandate with different approaches and great differences in teacher participation. In some schools teachers own the process of evaluating schoolwork and producing developmental plans, whereas in others one or more persons are assigned the task of conducting evaluations. Leadership approaches to the mandate were of special interest in this text. Two studies will be reported here. Study I was conducted in two upper secondary schools and two primary schools in Iceland. Focus groups were held with evaluation teams twice per year in these schools over a four year period (2000–2004). From these, themes of leader actions supporting development of evaluation emerged: a) maintaining a culture of trust and collaboration; b) encouragement of purposeful teamwork; c) supporting teachers in using data; and d) provision of opportunities for learning. Study II was done in 2006, in 11 upper secondary schools, with 250 participants. Responses were factor analyzed. A stepwise regression was used to explore the variance in internal evaluations which could be explained with the other factors. Five factors were found: leadership, professional development, school goals, collaboration on initiatives, and internal evaluation participation. Factors explaining the most variance in internal evaluation participation were: school goals, leadership and professional development, all statistically significant. In order to encourage active teacher participation in evaluation work, leaders should encourage strong use of student achievement data to inform development of school goals and facilitate related and powerful teacher professional development.
V textu se zaměřujeme především na další vzdělávání učitelů v problematice spolupráce a učení se dovednostem pro spolupráci. Text je psán z pozice vzdělavatelů v dalším vzdělávání učitelů. Obsahuje teoretická východiska a předkládá tři empirické sondy založené na projektech vzdělávání učitelů pro spolupráci. Jedná se o sondy v projektu týkajícím se zavádění osobnostně sociální výchovy, v projektu formování týmů vzájemné pomoci a v projektu posuzování kvalitní výuky, který byl veden skupinovými formami. Text otevírá diskusi nad dalšími přístupy ke zkoumání spolupráce mezi učiteli, které by poskytly hlubší vhled především do problematiky učení se kolegiální spolupráci. and From the viewpoint of educators in teacher training, we focus on in-service teacher training for cooperation and the learning of cooperative skills. A theoretical framework and three empirical studies are presented, based on projects of teacher training for cooperation. Such projects were aimed at the implementation of personal/social education, the creation of teams of mutual assistance, and the evaluation of the quality of teaching. The text should open a discussion over new attitudes to the study of teacher cooperation, possibly offering a deeper insight into the questions of how to learn collegial cooperation.