After bark beetle calamity in National park Šumava were established three experimental catchments with different forest cover (dead forest, clearing and healthy forest). In these catchments were, in period without snow cover, measured components of rainfall-runoff events. The aim of the research was to estimate a correlation of chosen characteristics of rainfall-runoff events from catchments Modrava 1 (dead forest) and Modrava 2 (clearing). Comparing limit values of correlations, there were found no significant differences between observed catchments. and Po kůrovcové kalamitě v Národním parku Šumava vznikla na plochách s rozdílným pokryvem (stojící odumřelý smrkový les, paseka a zdravý les) tři experimentální povodí. Na těchto povodích byly v období bez sněhové pokrývky měřeny komponenty srážkoodtokového procesu. Předmětem výzkumu bylo stanovení vzájemných závislostí vybraných komponent srážkoodtokových událostí na povodích Modrava 1 (odumřelý les) a Modrava 2 (paseka). Při porovnání limitních hodnot vybraných závislostí nebyly patrné mezi zkoumanými experimentálními povodími výrazné rozdíly.
In this paper a new black box approach for rainfall-runoff modelling at a daily scale is presented. The considered black box model is non-linear regression based on Parzen probability density function. When using only measured rainfall as an input to any black box model there is a serious problem with building in the necessary memory. A standard approach to tackle this issue is to force a black box with a large number of rainfall and runoff variables of the past. In practice however, any regression technique, will have difficulties handling so large (possibly dependent) input set. For that reason, a more hydrological approach is proposed. Two linear reservoirs are used to model the memory. The reservoir constants are found by simple piecewise linear regression. An application to the Beerze catchment in the Netherlands is shown. A good correspondence between measured and estimated runoff is achieved. and Príspevok prezentuje nový prístup k zrážkovo-odtokovému modelovaniu, ktorý vychádza z metódy čiernej skrinky. V prípade, ak sa pri predpovedi prietokov použijú v modeli tohto typu ako vstupy len zrážkomerné pozorovania, môžu nastať ťažkosti s dostatočným zohľadnením pamäte procesu. Štandardný prístup ako riešiť tento problém, je zahrnúť dostatočné množstvo zrážkových a odtokových premenných zohľadňujúcich minulosť procesu odtoku. V praxi však môžu vzniknúť problémy pri aplikácii regresných metód na takýto súbor vstupných údajov (pravdepodobne vzájomne závislých). Preto je v príspevku navrhnutý hydrologicky vhodnejší prístup, pričom boli navrhnuté dve lineárne nádrže na modelovanie pamäte procesu odtoku. Konštanty nádrží boli určené metódou lineárnej regresie. Bol navrhnutý nelineárny regresný model založený na aplikácii Parzenovej funkcie hustoty rozdelenia pravdepodobnosti. V príspevku je uvedená aplikácia tohto prístupu na povodí Beerze v Holandsku. Dosiahla sa dobrá zhoda medzi meranými a modelovanými hodnotami odtoku.
Land use change is a phenomenon appearing in many part of world, not only in a local scale, but also at global level. This phenomenon can be resulting from climatic variation or from human activities on the land surface. It is rightfully assumed that the vegetation cover has a key impact on the rainfall-runoff process. For instance induced deforestation may cause disastrous flood; (after the flood in the Odra River and the Morava River basin in 1997 this phenomenon has been frequently disscussed). Among the appropriate tools to study the rainfall-runoff process changes are hydrological models. In the present work, three lumped conceptual models have been used, each emphasizing more or less processes which contribute to the water cycle on the landscape and in deeper zones. The model SAC-SMA, the BROOK´90 and the TOP-model have been used for the investigation in the hilly basin of Vltava River at Lenora. A daily time step has been used for all the models. Although the models have different structures, their results indicate similar tendency in runoff differences. and Změny ve využívání krajiny jsou procesem, objevujícím se v různých místech na Zemi, nejen na lokální úrovni, ale i v globálním měřítku. Proměnlivost odtoku je jednak důsledkem klimatické variability a jednak lidské činnosti v povodí. Všeobecně je uznáván klíčový význam vegetační pokrývky pro vývoj srážko-odtokového procesu. Zejména nucené odlesňování může způsobovat ničivé povodně; to bylo námětem častých diskusí i o povodni na Moravě a Odře v roce 1997. Mezi vhodné nástroje pro zkoumání jeho různých aspektů lze bezpochyby zařadit hydrologické modely. V předkládané práci byly pro daný účel užity tři různé modely srážko-odtokového procesu, zvýrazňující více či méně různé části hydrologického cyklu na povrchu území, či v podpovrchových zónách. V experimentech pro horskou část povodí Vltavy po Lenoru byly pro hodnocení odtokových změn užity modely SAC-SMA, BROOK´90 a TOPmodel. Pro simulace byly k dispozici denní časové řady srážek, odtoků a teplot vzduchu z období 40 roků. I když struktura užitých modelů je odlišná, výsledky indikují jasné a podobné tendence ve změnách odtokových diferencí.