Perseus v antické zbroji (okřídlená přilba kryjící také levou polovinu tváře, plášť, okřídlené boty), levou rukou před sebou drží hlavu Medúsy, před ním nahý Atlás (vousy, dlouhé vlasy). Atlás sedí na plášti, který v agonii svírá levou rukou, jakoby se jím chtěl na poslední chvíli ochránit před znehybňujícím účinkem Medúsiny hlavy. Za Perseem palma a strom, za Atlantem skála, ve kterou se proměňuje., Bažant 2006#., and Perseus měnící Atlanta ve skálu byl častěji zobrazován až v pozdním šestnáctém století, což svědčí pro to, že na Belvedéru měl být zobrazen celý mýtus. Perseus byl v šestnáctém století chápán jako zosobnění nejvyšší ctnosti a vykonavatel Boží spravedlnosti. Ztotožňovali se s ním panovníci, kteří z nějakých důvodů potřebovali zdůraznit legitimnost své vlády. Křesťanská interpretace Persea jakožto ztělesněné ctnosti osvětluje prominentní místo, které zaujímá ve výzdobě pražského Belvedéru. Perseus je zde pravděpodobně prezentován jako příkladný mírotvorce, jenž přináší řád a blahobyt, což by z něj učinilo dokonalé alter ego Ferdinanda.
Nahá Venuše se složitým účesem drží v levici sbalený plášť a pravici natahuje k Amorovi, aby podržela jeho pravou ruku pobodanou od včel. Nahý Amor (toulec přes rameno) drží před sebou v levé ruce stočený plášť. Stromy a palmy na obou stranách., Bažant 2006#., and Humanisticky vzdělaní návštěvníci byli u hlavní vchodové arkády na západním průčelí pražského Belvedéru konfrontováni s Ianem a Běsem zobrazenými na soklech sloupů, které navíc rámoval Aeneas prchající z Tróje a vlčice kojící Romula a Rema. Ti zdobili sloupové sokly nalevo a napravo. Tato kombinace obrazů byla jasným signálem, že poselstvím vchodu a tedy celého Belvedéru je slavné Jupiterovo proroctví (Verg. Aen. 1, 286-287), které předpovídalo slávu nejen Aeneovi, ale i "poslednímu císaři", jímž byl v tomto případě Karel V. a v budoucnu Ferdinand I., přímý Aeneův potomek na českém i římském trůně. Toto poselství, kterým Jupiter utěšil Aeneovu nebeskou matku, je tak důležité pro zevrubný komentář okolností, za nichž se do Říma znovu vrátí Zlatý věk, a navíc je v něm výslovně zmíněn císař římský. Aby divák nepochyboval o tom, že výjevy po stranách vchodu se skutečně vztahují k tomuto, pro další vývoj světa, klíčovému dialogu mezi Jupiterem a Venuší, byla právě tato božstva zobrazena ve cviklových arkádách nad dvojicí Iana a Běsa. Jupiter je zobrazen, jak objímá Ganyméda a Venuše utěšuje Amora.
Řekové (nazí, přilby, pláště, štíty, meče) bojují s Amazonkami (tuniky, meče) na koních., Kotalík 1982#, s. 65, č. k. 8., and Antický řecký sarkofág byl součástí pražských sbírek císaře Rudolfa II, který jej dostal darem od augsburské bankéřské rodiny Fuggerů, později byl odvezen z Prahy do Vídně. Sarkofág byl publikován: Montfaucon 1722, 4, 1, tab 72.