Eklektická budova Hudební akademie. Interiér: proti vchodu je umístěna fontána, po její levé straně obdélný reliéf - uprostřed kompozice vavřínový věnec s maskou, z levé strany faun - pištec, hraje na diaulos, za ním puto s věncem, z pravé strany středového věnce múza s kytarou (Polyhymnia (?)), vedle ní na soklu masky, hůl a feston. Pod reliéfem na obou stranách medailony s hlavami múz (zleva Erató (múza milostné poezie a lyriky), zprava Polyhymnia (múza rétoriky). Na pravé straně kašny druhý figurální reliéf: uprostřed věnec s maskou, vlevo Dionýsos doprovázený panterem, napravo od věnce tančící bakchantka, v levé ruce má bubínek, v pravé thyrsos, vedle ní na zemi koš s vinnými hrozny. Pod reliéfem medailony s hlavami múz - Euterpé (múza milostného lyrického básnictví) a Terpsichoré (múza tance). Další medailony jsou nad vchody do sálu. Nad postranním vchodem s číslem 7: zleva Thalia (múza dramatických umění), zprava Polyhymnia (múza sborového a hymnického zpěvu). Nad vchodem č. 11: Melpomené (múza tragedie) a vpravo opět Terpsichoré. Dekorativní drobné detaily ve vstupní hale zobrazují Kentaury a Fauny s lyrou a Panovou flétnou., Architectural Guide 1997, s. 42, č. 050; Dent 2002, and Reliéfy nad vchody jsou inspirovány antickými reliéfy, a to konkrétními nálezy, dnes vesměs ve sbírkách v Louvru v Paříži. Tančící faun s panterem, reliéf z Louvre (Reinach, I., 1906, s. 70, obr. 179); Faun hrající na diaulos, reliéf z Louvre (Reinach, I., 1906, s. 24, 29)
Alabastrová soška (v. 140 cm): dole v popředí sedí polonahá žena s dítětem na klíně, napravo stojí dítě, nalevo dítě skloněné nad kolébkou se spícím nemluvnětem. Na válcovém sloupku s hlavami satyrů a ovocnými girlandami vlčice kojí Romula a Rema. V pozadí na kladí ruiny iónského chrámu stojí Saturn s bederní rouškou (věnec, plnovous), ruce ulomeny. Vedle sloupku se Saturnem váza s Bakchem na voze taženém pantherem. okolo putti., Vlnas 2002#, 368 č. II/3.55., Kovařík 2006#., and Výjev je v odborné litaratuře znám jako alegorie Říma či Tiberu, ale pouze na základě přítomnosti vlčice kojící Romula a Rema. Proti této interpretaci však hovoří celkový charakter díla i jeho komponenty, mezi nimiž zcela chybí odkaz na řeku. Vlčice s Romulem a Remem mohla být nejen symbolem Říma či Tiberu, ale také Saturnova Zlatého věku, který mělo římské císařství obnovit (e.g. Sambucus 1564, A5r). Saturn byl rovněž součástí obrazové tradice zobrazení Zlatého věku (e.g. rytina z roku 1589, k níž vytvořil návrh Goltzius, Saturn je na oblaku nahoře). Widmannovo sousoší je protějškem k sousoší ilustrujícímu Potopu - Kozel, Potopa (alegorie). Vedle Potopy a Zlatého věku Widmann patrně plánoval i další sousoší ilustrující mýtickou historii světa.
Pískovcová socha. Nahý Bacchus kozí kůží přehozenou přes rameno, věnec z vinné révy a hroznů na hlavě, stojí na pravé noze, levá lehce pokrčená. V pravé ruce drží thyrsos, v levé ruce drží hrozen vína. K hroznu vína se po kmeni šplhá panter, který se do něj zakusuje., Daniel, Perůtka, Togner 2009, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek. Mandík kroměřížského Baccha vytvořil podle antické sochy, kterou znal z Perrierovy rytiny (Perrier 1638, 46, zrcadlově převráceno), od rytiny i originálu se odchýlil tím, že bohovi zakryl genitálie listem. Antická socha Baccha, která tu posloužila za vzor, byla v Římě již před rokem, 1609, kdy se dostala do Palazzo Borghese, kde zůstala až do roku 1786, nyní je v římské vile Borghese. Jedná se o římskou kopiii řeckého originálu ze 4. století před Kristem (hlava není původní).
Lept (267 x 397 mm). Figurální scéna v krajině, vpravo skotačící putii nesou velký věnec, dva fauni a putti nesou opilého Bakcha, na zemi leží panter. Vlevo káď, v ní tři putti, za kádí faun, před ní v popředí opilý Pan a dvaputti, nad kádí zcela vlevo putti u vázy s reliéfní výzdobou. and Slavíček 1993#, 300.
Orfeus (vavřínový věnec, antikizující oděv) sedí v lese u potoka a hraje na harfu zvířatům, v popředí panter, pes a lev, nad Orfeem pár strak, v pozadí labuť. and Protějšek k obrazu tvořil Apollón stahující Marsya z kůže (dnes ztracený).