Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit kvalitu života seniorů s demencí pohledem rodinných příslušníků. Dále pak porovnat vnímání kvality života seniorů s demencí rodinnými příslušníky v závislosti na prostředí, ve kterém senior žije. Metodika: Byl proveden kvalitativní výzkum, metodou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 9 rodinných příslušníků pacientů s demencí. Na základě analýzy dat byly stanoveny 4 kategorie: 1. změny v psychické oblasti, 2. změny kognitivních funkcí, 3. změny v oblasti aktivit denního života a instrumentálních všedních činností a 4. celkové vnímání kvality života. Výsledky: Z pohledu rodinných příslušníků nejvíce zhoršuje kvalitu života seniorů s demencí ztráta paměti, která je vyřazuje z běžného života, dále ztráta schopnosti orientace v prostoru a čase a ztráta schopnosti vykonávat činnosti běžného denního života. Kvalitu života snižují také smyslové poruchy, které pacienty uvádějí do ještě větší sociální izolace a mohou v nich podporovat nárůst paranoidity. Rodinní příslušníci hodnotili kvalitu života svých blízkých v domácím prostředí výrazně lépe v porovnání s kvalitou života pacientů s demencí umístěných v domově pro seniory. V domácím prostředí měli senioři více podnětů, byli více aktivizováni a vtahováni do rodinného a společenského života. Po nástupu do institucionální péče došlo k zhoršení příznaků onemocnění a postupnému vyřazení nemocných z aktivizačních programů. Závěr: Důležitou součástí zvýšení kvality života pacientů s demencí je podpora rodinných pečovatelů, aby nemocní mohli zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí., Objective: The aim of the research was to determine the quality of life of seniors with dementia from the perspective of family members. Furthermore, to compare the perceptions of quality of life of seniors with dementia by family members depending on the environment in which the senior lives. Methodology: A qualitative research was performed, for the method of data collection was used non-standardized interview. Research was attended by nine family members of patients with dementia. Based on analysis of data there were determined four categories: 1. changes in the psychological field, 2. changes in cognitive function, 3. changes in the area of activities of daily living and instrumental activities of everyday life and 4. overall perception of quality of life. Results: From the perspective of family members most deteriorating quality of life of seniors with dementia is the memory loss, which excludes them from normal life, as well as loss of ability to orientation in space and time, and loss of ability to perform normal activities of daily life. The sensory disturbance also reduces the quality of life, which leads patients into a greater social isolation and this may promote the growth of the paranoia. Family members rated the quality of life of their loved ones at home as significantly better in comparison with the quality of life of patients with dementia placed in the home for the elderly. In a domestic environment have seniors more stimulations, are more activated, and are more drawn into the family and social life. After coming into institutional care occurs worsening of symptoms and the gradual removal of patients from activation programs. Conclusion: An important part of improving the quality of life of patients with dementia is the support from family caregivers; hence the ill can stay as long as possible in its natural environment., Taťána Kršíková, Radka Buţgová, and Literatura
Cíl: Cílem šetření bylo zjistit vliv kognitivní výkonnosti seniorů s demencí na jejich soběstačnost. Metodika: Výběrový soubor byl sestaven ze 106 seniorů (30 mužů a 76 žen, průměrný věk 83,25), u kterých byla potvrzena diagnóza demence. Statistická analýza byla provedena softwarem SPSS verze 10.0. Testování měřících nástrojů Mini Mental State Examination (MMSE) a Dotazníku soběstačnosti (DAD-CZ) probíhalo u seniorů žijících ve třech sociálních zařízeních. Pro testování vztahů a závislosti byl použit ANOVA test a Spearmanův korelační koeficient. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti α = 0,05. Výsledky: Naše studie potvrdila signifikantní vztahy mezi dotazníky MMSE a DAD (rs = 0,7619, p = 0,001) a současně byly zjištěny statisticky významné rozdíly v hodnocení soběstačnosti v závislosti na věku seniorů. Věk, vzdělání a pohlaví neměly vliv na výsledné hodnoty testu MMSE. Závěr: Výskyt kognitivních poruch je u starších osob poměrně častý. Problematika hodnocení soběstačnosti a kognitivních funkcí proto nesmí být opomíjenou oblastí v péči o seniory ani v zařízeních dlouhodobé péče. Pozdní detekce kognitivních poruch zhoršuje soběstačnost seniorů, která velmi často vede k rostoucí izolaci a větší závislosti a v konečném důsledku může vést k snížení kvality života., Aim: The aim of the investigation was to determine the influence of cognitive efficiency of the elderly with dementia on their self-sufficiency. Methods: The sample consisted of 106 elderly (30 men and 76 women, average age 83,25), with confirmed dementia. Statistical analysis was performed by software SPSS version 10.0. Testing of measuring tools Mini Mental State Examination (MMSE) and Self-sufficiency questionnaire (DAD-CZ) took place in the elderly living in three social settings. To test the relationship and dependencies the ANOVA test and Spearman correlation coefficient were used. Statistical tests were evaluated at a significance level α = 0,05. Results: Our study confirmed the significant relationship between MMSE and DAD (rs = 0,7619, p = 0,001) and also were found statistically significant differences in self-evaluation depending on the age of elderly. Age, education and gender had no impact on the resulting value of the MMSE test. Conclusion: The incidence of cognitive impairment in the elderly is relatively common. The problematics with self-sufficiency and cognitive functions should not therefore be neglected area in caring for the elderly even in the long-term-care facilities. Late detection of cognitive impairment worsens self-sufficiency of elderly, which very often leads to increased isolation and increased dependency and ultimately can lead to reduced quality of life., Radka Kozáková, Lucie Bártová, and Literatura 17
Cieľ: Cieľom výskumu bolo monitorovať a zhodnotiť rozdiely v hodnotení sledovaných indikátorov kvality ţivota pacientov s proliferatívnou a neproliferatívnou diabetickou retinopatiou. Metodika: Výskumnú vzorku tvorili pacienti s diabetickou retinopatiou (DR) v celkovom počte 80. Prvú skupinu tvorilo 27 pacientov s proliferatívnou diabetickou retinopatiou (PDR) a druhú 53 pacientov s neproliferatívnou diabetickou retinopatiou (NPDR). Komparácia prebiehala v závislosti od typu DR. Zber údajov bol realizovaný štandardizovaným dotazníkom NIE VFQ-25 (National Eye Institute – Visual Function Questionnaire) na Očnom oddelení vo Fakultnej nemocnici s poliklinikou (FNsP) J. A. Reimana v Prešove. Výsledky: T-testom boli u oboch komparovaných skupín pacientov zistené významné rozdiely vo všetkých sledovaných ukazovateľoch kvality ţivota: všeobecný zdravotný stav a zrak, problémy s videním do blízka a do diaľky, vplyv ochorenia na dosahovanie ţivotných cieľov, menšia kontrola nad svojím konaním, obmedzenie dĺţky aktivít, obmedzenie zotrvania iba na domáce prostredie, spoliehanie sa na poskytnuté informácie inými ľuďmi, potreba pomoci od iných ľudí. Záver: Čiastočná alebo úplná strata schopnosti vidieť v súvislosti s diabetom má na kvalitu ţivota diabetika s proliferatívnou diabetickou retinopatiou v holistickom poňatí, teda v biologickej, psychickej a sociálnej dimenzii negatívny dopad. Je preto nevyhnutné dostupnými spôsobmi predchádzať tejto chronickej komplikácii., Aim: To monitor and evaluate the differences in the evaluation of monitored indicators of quality of life of patients with proliferative and non-proliferative diabetic retinopathy (DR). Methods: The research sample comprised a total of 80 patients with DR. The first group consisted of 27 patients with proliferative diabetic retinopathy and the second group of 53 patients with non-proliferative diabetic retinopathy. The comparison was carried out according to the degree of DR. The data were collected using the standardized National Eye Institute Visual Function Questionnaire (NEI VFQ-25) at the Ophthalmic Department of J. A. Reiman Hospital in Prešov. Results: In both compared patient groups, T-tests showed significant differences in all studied quality of life parameters: general health and vision, difficulty seeing far away and up close, the impact of the disease on achieving life goals, being limited in control over and in length of their activities, being limited to their homes, relying on the information provided by other people and needing help from others. Conclusion: In a holistic concept, i.e. biological, psychological and social dimensions, partial or complete loss of the ability to see due to diabetes has a negative impact on the quality of life of patients with proliferative DR. Therefore, this chronic complication must be prevented by any available means., Mária Kaščáková, Ľudmila Majerníková, Janka Slaninková, and Literatura