Vítězství Ctností nad Neřestmi na osmi čelech lunetové klenby. Postava ženy, sedí na figuře nahého vousatého muže (Lenost?), v levé ruce drží zrcadlo, v pravici hada - Moudrost, Obezřetnost., Lejsková-Matyášová 1973#, 1-17., Poche 1977#, 42-44., and Alegorický zápas Hříchů a Ctností, Ctnosti vítězí nad Hříchy svou duchovní převahou. Hříchy jsou personifikovány mužskými postavami, nad kterými vítězí Ctnost. Každé ctnosti bývá přiřazována jako její protiklad určitá neřest. V tomto případě může ležící muž představovat absenci obezřetnosti, moudrosti (Accidia).
Rytina (38, 1 x 51, 1 cm): Aktaión (plášť, oštěp) doprovázený dvěma loveckými psy vkročil k potoku, v němž se koupe polonahá Diana (srpek ve vlasech). Bohyně se sklonila stříká vodu na lovce. Okolo jsou Nymfy, ta stojící vedle Diany se ohlíží na Aktaóna a chystá se zakrýt svojí velitelku, vedle ní stojí nahá Nymfa, která sundavá ze stromu luk, nad ním visí toulec. Nymfa napravo se ohlíží k Aktaiónovi a obléká se, nahé Nymfy uprostřed si lovce nevšímají a odpočívají, prostřední má nad čelem stínítko proti slunci a shlíží se v zrcadle., Prag um 1600#, I, č. 303 s. 416., and Díky rytině Aegidia Sadelera byl obraz Diana a Aktaión nejčastěji kopírovaným Heintzovým dílem, podle jeho kompozice vznikaly rytiny, obrazy i reliéfy.
Olejomalba na desce (52 x 62 cm): Venuše sedí s rukou na zrcadle, které před ní drží Amor. Za bohyní dvě ženské postavy, které jí rozčesávají vlasy hřebenem. Před bohyní žena shýbající se ke košíku s květinami, vzadu vlevo okno, v němž muž s košíkem s holubicemi. V popředí Vulkán, obrácený k Venuši zády, ruku na podstavci kovadliny v pravém dolním roku, o podstavec je opřený meč. Za Vulkánem sloup na soklu s římsou, v levém dolním rohu velká ruka se vztyčeným ukazovákem. and Kaufmann 1988#, 20.84.
Alegorie pravdy (Wahrheit): postava stojící nahé ženy, na ramenou přehozená drapérie, v pozdvižené pravici drží zrdcadlo., Jacob 2011#, 15-17., and Den Gebäudeeingang am Schlossplatz rahmen bis zum Obergeschoss durchgehende Säulenpaare. Auf ihrer Brüstung zum Obergeschoss befinden sich vier allegorische Figuren: Wahrheit, Gesetz, Gerechtigkeit und Standhaftigkeit. Jede der weiblichen Figuren ist mit einem typischen Attribut versehen, die (nackte) Wahrheit lässt uns in den Spiegel schauen, die Dame des Gesetzes hält eine Gesetzestafel in der Hand, die Gerechtigkeit zeigt ihr Schwert und die Standhaftigkeit wird durch eine kleine Sphinxfigur symbolisiert, deren Dauerhaftigkeit ja bekannt ist. An diesen Tugenden sollte sich ein Parlament ausrichten.
Nástropní fresková malba: před monumentální architekturou je ve středu fresky na oblaku zobrazena sedící Minerva (přilba, štít, kopí), která na fresce vystupuje jako ztělesnění vladařské moudrosti. Upozorňuje na to putto, který se nad ní vznáší s uzdou, tehdy všeobecně srozumitelným atributem zdrženlivosti. Temperantia byla považována za jednu z kardinálních vladařských ctností. Nahoře na oblaku sedí personifikace dalších vladařských ctností ideálního vladaře, zrcadlem je charakterizovaná Prozíravost (Prudentia) a šípem patrně Vláda (Regnum). V nebeské sféře je nalevo zobrazen Chronos (kosa, klíče, na hlavě přesýpací hodiny?), který se v obdobných výjevech objevuje jako připomínka pomíjivosti světského života. Ústřední postava nebeské sféry je bohužel zničena, patrně tam byl zobrazen Apollón nebo Hélios na voze. Minerva ukazuje směrem ke dvěma starcům u jejích nohou, kteří ztělesňují vědy, jakožto zdroj panovnické moudrosti. Tabulkou s architektonickým návrhem a kružítkem je charakterizovaná Geometrie a globusem a kružítkem Astrologie. Po obou stranách jsou postavy ztělesňující plody moudré vlády, nalevo jsou puti věnující se umění a vědám (knihy, noty, housle, malířský stojan s plátnem), napravo je dole skupina tří hudebnic, nad nimiž jsou tři nahé Grácie, které putti zasypávají květinami., Moravcová, Švédová 1990#., Horyna 1997#., and Klíčem k výkladu figurální fresky je monumentální architektura v jejím pozadí, která zobrazuje chrám ctnosti (templum honoris) nebo vítězný oblouk. Nad vchodem je prázdná kartuše, patrně na zdůraznění ideálního charakteru zobrazení, je však završena korunou. Hrabata z Vrbna jsou označeni jako ti, k jejichž slávě a poučení byl vítězný oblouk vztyčen. Ústředním atributem fresky je uzda, která fresko ideově propojuje se sochami na bráně čestného dvora, především s dvojicí Arrií, které oslavují právě tuto ctnost, jednu z kardinálních ctností ideálního vladaře.
Ve druhé místnosti druhého patra zámku na stěnách velkoplošné výjevy v iluzivní architektuře. Kartuš s figurálním výjevem - žena, křidélka u hlavy, v pravé ruce drží zrcadlo, v levici triangl, v klíně má kouli. Za ní pult se dvěma globusy, za ní množství knih v knihovně. V knihovně dva učenci. U nohou ženy sedí putto a čte svitky. Za kartuší dva obelisky., Poche 1978#, 89., and Personifikace vědění (znalostí a vědomostí), malba kopíruje rytinu z Ikonologie Caesare Ripy (C. Ripa, Augsburg: Johann Georg Hertel, 1758-1760, část III, č. 188).
Ve druhé místnosti druhého patra zámku na stěnách velkoplošné výjevy v iluzivní architektuře. V popředí alegorie zraku: muž stojí u obelisku, za ním sfinga na soklu a architektura. Muž se dívá do zrcadla, dole kartuše, kde je zobrazen letící pták., Poche 1978#, 89., and Personifikace zraku. Malba kopíruje ústřední výjev z rytiny v Ikonologii Caesare Ripy (Ripa, 1758-1760, část III, č. 110).
Štukový reliéf: Prudentia (bohaté šaty, čepec, korále) sedí a dívá se do zrcadla, v pravici drží hada., Lejsková-Matyášová 1970#., and Ikonografický program "Bílého pokoje" tuto místnost definoval jako rodovou síň Viléma z Rožmberka, od roku 1570 nejvyššího hodnostáře českého království. Celou síň obepíná římsa v podobě řetězu řádu zlatého rouna, vysoce prestižního vyznamenání, které Vilém obdržel v roce 1585. Na severní stěně je Rožmberský a Pernštejnský znak (Polyxena z Pernštejna se za Viléma provdala v roce 1587) a dynastický charakter má i ústřední vyjev na stropě, Cornelie z dětmi. Rovněž všechny další výjevy byly inspirovány antickou římskou historií a oslavují ideu císařství.
Nástropní freska: v oblacích polonahá žena s palmovou ratolestí, shlíží se v zrcadle, které před ní drží dva putti. Další dva putti před ní drží přesýpací hodiny a hada, dva putti drží za ženou draperii. Okolo jsou umístěny čtyři monochromní alegorické postavy. Na severu Hlad (CARESTIA): hubená stařena s vrbovou ratolestí a kusem pemzy. Na západě je Bohatství (RICCHEZZA), žena s s parlami ve vlasech, v rukou má žezlo a korunu. Na jihu je Blahobyt (ABONDANZA): žena s vavřínovým věncem na hlavě, obilnými klasy a rohem hojnosti. Na východě je Chudoba (POVERTA): žena se závažím přikovaným k pravici a křídly na levici., Mádl 2008#., and Nástropní malba je umístěna v důležité místnosti v prvním patře, jež byla součásti tří místností situovaných na východní straně severního křídla, v sousedství vstupu do palácové kaple. Tyto místnosti byly protějškem Saturnova sálu uprostřed jižního křídla. Do těchto reprezentačních prostor paláce se vcházelo chodbami vedoucími na hlavní schodiště (z Malé jídelny se vcházelo na západní straně do Velké jídelny a na východní straně do Rokokového salonku). Personifikace okolo ústředního panelu, na kterém je Prudentia, jsou orientovány se zřetelem na umístění českého království ve svaté říši římské, na severu a východě jsou personifikace hladu a chudoby (CARESTIA, RICCHEZZA), zatímco na jihu a západě jsou personifikace blahobytu a bohatství (ABONDANZA, POVERTA). Vzorem pro personifikace byla Ripova Iconologia.