Nárožní nájemní dům (A MÁV Nyugdijintézeti berház). Obě průčelí jsou bohatě zdobena (festony, vázy, rostlinné ornamenty, figurální motivy). Dekorace vytvořil Lajos Rauscher a figury Bertalan Székely, malíř, který patřil k nejvýznamějším soudobým uherským umělcům. Mezi zdvojenými okny prvního patra jsou v nikách ženské alegorické postavy v antické drapérii: mladá žena se snopem v pravici a obilnými klasy v levé ruce (Zemědělství); žena v pancíři, v pravé ruce kopí, u pasu meč, v levé štít, na hlavě přilbici (Vojenství); žena drží v pravé ruce globus, v levé kružidlo (Věda); žena držící v levé ruce kaduceus, na hlavě okřídlená čelenka, na nohou okřídlené boty (Obchod); ženská postava s rolverkovým štítem v levici (Historie), žena s konvicí v pravici a v levé ruce za zády drží (?) (Obezřetnost ?); žena držící v levé ruce zrcadlo (Pravda); žena s přeslicí a vřetenem (Píle); žena stojí na vodním netvorovi (Odvaha ?); žena držící před obličejem divadelní masku (Klam); další dvě ženské postavy bez atributů (?)., Gábor 2002, s. 40, and Budova, včetně výzdoby fasády, je typickým příkladem stavby ve stylu paláce toskánské renesance. Ženské postavy představují Ctnosti a Nectnosti a různé alegorie zemědělství, vojenství, obchodu a historie.
Eklektická budova Hudební akademie. Průčelí budovy je bohatě zdobeno sochami, mramorovými a bronzovými reliéfy. Nad portálem dvojice Atlasů nesoucích římsu se sochou Ference Liszta. Po obou stranách vchodu souvislý figurální výjev -puti (a malí fauni) s labutí a hudebními nástroji (hrají na různé píšťaly), drnkací, strunné, dechové a jiné hudební nástroje, zpívají a tančí. Na fasádě další ornamentální prvky - festony s medailony rámujícími hlavy Faunů a Medúz, divadelní masky a další alegorická zobrazení hlav. Na atice sochy dvou Géniů (1904, G. Maróti) pozdvihujících v obou rukách věnce a na vrcholů nároží rizalitu dvě hlavy sfing., Architectural Guide 1997, s. 42, č. 050; Dent 2002., and Postavičky malých chlapců, putti, jsou dědictvím antického sochařství. Hlava Medúzy je rovněž velmi oblíbeným antickým motivem pouzívaným hojně v secesním umění.
Eklektická budova Hudební akademie. Interiér: proti vchodu je umístěna fontána, po její levé straně obdélný reliéf - uprostřed kompozice vavřínový věnec s maskou, z levé strany faun - pištec, hraje na diaulos, za ním puto s věncem, z pravé strany středového věnce múza s kytarou (Polyhymnia (?)), vedle ní na soklu masky, hůl a feston. Pod reliéfem na obou stranách medailony s hlavami múz (zleva Erató (múza milostné poezie a lyriky), zprava Polyhymnia (múza rétoriky). Na pravé straně kašny druhý figurální reliéf: uprostřed věnec s maskou, vlevo Dionýsos doprovázený panterem, napravo od věnce tančící bakchantka, v levé ruce má bubínek, v pravé thyrsos, vedle ní na zemi koš s vinnými hrozny. Pod reliéfem medailony s hlavami múz - Euterpé (múza milostného lyrického básnictví) a Terpsichoré (múza tance). Další medailony jsou nad vchody do sálu. Nad postranním vchodem s číslem 7: zleva Thalia (múza dramatických umění), zprava Polyhymnia (múza sborového a hymnického zpěvu). Nad vchodem č. 11: Melpomené (múza tragedie) a vpravo opět Terpsichoré. Dekorativní drobné detaily ve vstupní hale zobrazují Kentaury a Fauny s lyrou a Panovou flétnou., Architectural Guide 1997, s. 42, č. 050; Dent 2002, and Reliéfy nad vchody jsou inspirovány antickými reliéfy, a to konkrétními nálezy, dnes vesměs ve sbírkách v Louvru v Paříži. Tančící faun s panterem, reliéf z Louvre (Reinach, I., 1906, s. 70, obr. 179); Faun hrající na diaulos, reliéf z Louvre (Reinach, I., 1906, s. 24, 29)
Klenba stropu s figurální výzdobou a drobnými motivy v lunetách na fabionu stropu. Figurální scéna v plenéru. Na louce se stromy a keři čtyři figury, v pozadí průhled na oblohu. V popředí je zobrazena žena sedící na rudé drapérii. Je oblečená do modrého zlatem bohatě zdobeného šatu. Má odhalená ňadra, pravou rukou se dotýká toulce se šípy položeného na drapérii, ze zobrazení obličeje je patrné, že spí. Kolem ní jsou pohozeny růže. Ke spící ženě se sklání mužská postava, na hlavě má přilbici zdobenou chocholem. Muž k ženině hrudi přikládá olifant, spíše však picí roh. Mezi keři za oběma postavami stojí dva amoreti, jeden drží masku, druhý má na rameni přehozený luk. and Původní malby v zámku přemalovány v letech 1910-1911.
Všichni putti zobrazení na severním a západním průčelí pražského Belvedéru kráčí směrem k hlavnímu vchodu do budovy, takže návštěvníkům mohli posloužit jako průvodci. Na severu a na severní straně západního průčelí (až k vchodové arkádě) putti kráčí doprava, směrem na jih od západní vchodové arkády putti kráčí doleva. Musíme samozřejmě počítat s tím, že původní vchodová arkáda na západní straně byla posunuta o jedno travé na sever a při té příležitosti byl přesunut balustrádový pilířek sedmé arkády přenesen do osmé (na severním průčelí byl putto ze třetí arkády přenesen do páté)., Bažant 2006#., and Na pražském Belvedéru bylo nejdůležitější funkcí putti uvítat stavebníka a nasměrovat hosty k hlavnímu vchodu na západní straně. Současně měli pomocí girland navodit slavnostní atmosféru, vedle rozvěšování girland se putti věnují i objevování okolního světa. Jejich zvědavé zkoumání ptačího hnízda, ochutnávání hub a další kousky měly návštěvníka pobavit a rozptýlit. Lze uvažovat také o politické alegorii, na západní straně devátý putto šlápl na hada a osmý putto drží plaza v ruce. Tito putti přicházejí k hlavnímu vchodu do Belvedéru od jihu, tedy od Prahy, odkud také chtěl vniknout do Ferdinandovy stavby jedovatý had, kterého však putto těsně u vchodu zneškodnil. Jistě není jenom náhoda, že na východní straně pátý putto rovněž šlápl na hada přilézajícího od Prahy, těsně před východním vchodem do velkého přízemního sálu.
Plochý fialový ametyst, řezba představuje okřídlenou postavu, která drží v levici větévku a dívá se na masku v pravé ruce., Benda 1989#, 18., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Figura představuje Eróta.