Výzkumná studie je zaměřena na prožívání životní naplněnosti a existenciálního zakotvení u souboru vysokoškolských studentů, budoucích učitelů (n = 346, z toho 294 žen) ve věku 19–27 let. Data z Logo-testu a NEO pětifaktorového osobnostního inventáře byla podrobena analýze v kontextu vybraných osobnostních rysů. Výsledky přesvědčivě prokazují dostatečně smysluplný a existenciálně zakotvený život u většiny našich respondentů (95,6 %), pouze výrazná menšina (4,4 %) vykazuje existenciální frustraci. Zjištěny byly intersexuální diference a významná pozitivní vazba mezi mírou prožívaného životního smyslu a osobnostních rysů extraverze, přívětivosti, otevřenosti vůči zkušenosti a svědomitosti. Negativní korelace se projevila ve vztahu subjektivního prožívání smyslu a osobnostní charakteristiky neuroticismus. and This research study focuses on the experiencing of fulfilment in life and existential grounding in a group of university students who were future teachers (n = 346, of whom 294 were women) aged 19-27 years. The data from the Logo-Test and the NEO five-factor personality inventory was analysed in the context of selected personality traits. The results convincingly show a sufficiently meaningful and existentially rooted life in the majority of our respondents (95.6% of the respondents), with only a significant minority (4.4%) displaying existential frustration. Differences between the sexes and a significant positive link between the degree of lived meaning and the personality traits of extraversion, friendliness, openness to experience, and conscientiousness were found. A negative correlation manifested itself in the relationship between the subjective experience of meaning and the personality characteristics of neuroticism.
Mezi autory se diskutuje o souvislosti mezi emocionalitou a pocitem ţivotní smysluplnosti. Některé výzkumy tuto souvislost naznačují. Cílem našeho výzkumu bylo zasadit problematiku ţivotní smysluplnosti do kontextu lidské emocionality a zjistit, zda existuje vzájemná souvislost subjektivně pociťovaného emocionálního stavu a ţivotní smysluplnosti. Výzkum byl proveden pomocí dotazníkové metody, konkrétně pouţitím dotazníku smysluplnosti lidské existence Logo-testu a testu PANAS-X1 zaměřeného na zkoumání emocí. Zúčastnili se jej studenti vysokých škol (N=120). K ověření hypotéz bylo provedeno vyhodnocení získaných dat pomocí popisné statistiky. Výsledky výzkumu potvrzují vzájemnou souvislost pozitivních i negativních emocí s vnímanou existenciální frustrací. and The connection between emotionality and meaningfulness of life is often discussed nowadays. Some research results suggest a connection. The goal of our research was to place the problematic of meaningfulness of life into the context of human emocionality and to find out if there is a connection between subjectively experienced meaningfulness and human emocionality. Questionnaires were used as a method of data collection: Logo-test, the questionnaire of life meaningfullness and the PANAS-X test (Positive and Negative Affect Schedule - Expanded Form). The questionnaires were distributed among university students (N=120). To prove the stated hypothesis methods of descriptive statistics were used. The research suggests that both positive and negative emotions are closely associated with perceived existential frustration.
Studie se zabývá vztahem mezi mírou prožívané smysluplnosti života a osobnostními rysy. Většina dosud provedených výzkumů má korelační charakter a nevypovídá proto o příčinnosti vztahů. Autoři využili data z Brněnské longitudinální studie celoživotního vývoje člověka a hledali nejen současné koreláty životní smysluplnosti, ale i její antecedenty. Analyzovány byly údaje od 72 dospělých (41 žen) ve věku 41 – 44 let, kteří vyplnili Logo-test E. Lukasové a Cloningerův TCI. Dále byly od respondentů k dispozici Eysenckův dotazník MPI, který respondenti vyplnili v 16 letech svého věku, a posouzení jejich temperamentu ve věku 12 – 30 měsíců. Míra prožívané smysluplnosti života souvisí pozitivně s úrovní persistence a sebeřízenosti respondentů, s extraverzí v 16 letech a dětskou disinhibovaností a negativní afektivitou.