Máloštětinatí opaskovci (Annelida: Clitellata) jsou jakožto významná složka permanentní fauny silně závislí na charakteru prostředí, v němž žijí. Proto výskyt určitých druhů může indikovat míru ovlivnění jejich habitatů. Článek se zabývá historií výzkumu máloštětinatých opaskovců a příklady studií této skupiny z různého prostředí, od toků téměř neovlivněných až po silně antropogenně znečištěné., Aquatic oligochaetes (Annelida: Clitellata) as an important group of permanent bottom fauna are strongly dependent on environmental characteristics of their habitats. Consequently, the occurrence of a particular species can indicate the level of environmental quality. The article describes the history of oligochaete research and presents case studies from different environments from almost natural to sites with high anthropogenic impact., and Jana Schenková.
Charakter krajiny je v oblasti centrálních Apenin již na první pohled výrazně různorodý. Dynamicky formovaný reliéf pokrývá pestrá mozaika vegetačních typů. Zdejší lesy jsou od dávných dob obhospodařované pařezinovým způsobem, což je typ managementu, který byl na území bývalého Československa běžný až do minulého století. Typicky šlo o dubové a dubohabrové lesy, jejichž biodiverzita dlouhodbě klesá. Návštěva a studium lesů centrálních Apenin poskytuje hodnotné souvislosti pro řešení problému klesající druhové diverzity v někdejších pařezinách střední Evropy., The landscape of the central Apennines is markedly diverse. Dynamically formed relief is covered by a mosaic of different vegetation types. For centuries, local forests are managed as coppices - type of management common in former Czechoslovakia up to last century. Biodiversity of these oak and oak-hornbeam forests gradually declines due to the abandonment of coppicing. Thus, a visit to the central Apennines and study of their forests provide a valuable insight into the problem of species diversity decline in the former coppices of Central Europe., and František Máliš, Roberto Canullo, Radim Hédl.
Zdravá zemědělská krajina je živým organismem, otevřeným systémem s nepostihnutelným množstvím složitých vazeb, které napomáhají její stabilitě. Současný trend zemědělského hospodaření v Česku však nabízí obraz krajiny napojené na podpůrné systémy, které sice umožňují zvyšování produkce, ale za cenu rizika klinické smrti. Zemědělská krajina nežije, spíše živoří. Překotné společensko-hospodářské změny od 50. let 20. stol. po současnost se přímo odrážejí v drastické změně k horšímu v bohatství společenstev hmyzu a jejich druhové rozmanitosti. Z toho plyne již dobře pozorovatelný fatální vliv na stav samoobnovných funkcí přírody a krajiny. Stále nápadněji se projevuje neslučitelnost systému anonymních nájmů půdy s možností existence krajiny využívané s principy trvalé udržitelnosti., The healthy agricultural landscape is an open system with large numbers of stabilizing interactions. Current landscape over-exploitation entails an increased risk of ecosystem degradation. Rapid socio-economic changes since the 1950s have resulted in the decline of insect diversity, both at species and population levels. A fatal impact on self-renewable functions of nature and landscape is well noticeable., and Martin Škorpík.