V parku 16 plastik s antickou tematikou - Hygeia (žena s hadem), Fides (žena se psem), Nereovna (žena s delfínem), Vulkán (muž opírajícíc se o kovadlinu), Neptun (muž s věncem na halvě, u nohou trs rákosu), Nereus (muž s turbanem na hlavě, v plášti lemovaném kožešinou, v ruce roh), Flora (žena s nádobou s květinami), Fortuna (žena s rohem hojnosti), Venuše (žena s holubicí). and Sochy vytvořeny pro velmistra řádu Evžena Habsburského, 1894, autor neznámý.
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod portrétem sedící postava - žena, hlava pokrytá, ňadra odhalená, pravou rukou drží hada, na klíně má misku (Hygeia ). and Na portrétní fresce je zachycen Hippokratés z Kósu (patrně 460 - 380 př. Kr.), který je považován za nejslavnějšího řeckého filosofa, lékaře a zakladatele moderní medicíny; jako první věnoval pozornost pozorování symptomů nemocí, jako první též propagoval individuální přístup k nemocným. Je autorem spisů známých jako "Corpus Hippocraticum" (Hippokratovský soubor) obsahujících výzkumy v oblasti anatomie, chirurgie, dietetiky a fyziologie. Ženská postava v podobě Hygeie je personifikací medicíny.
Pomník Fodora Józsefa, na podstavci reliéf se ženskou sedící postavou, v levé ruce drží misku, z níž pije had (Hygie)., Budapest közteri 1987, č.k. 160., and Pomník je připomínkou významného uherského lékaře Józsefa Fodora (1843-1901), který v letech 1825 - 1876 významě připěl k rozvoji veřejného zdraví. Proto není divu, že je zde přípomínána řecká bohyně zdraví - Hygieia (římská Hygia). Dcera boha zdraví Asklépia, byla v antice zobrazována poměrně často, jako mladá žena, která napájí hada z misky.
Hygia (Hygieia). Sie ist die Göttin eines der heute höchsten Güter der Menschen - der Gesundheit. Ihr Vater Äskulap (Asklepios) trägt als Attribut die sich um den Stab windende Schlange, ein Symbol, das bis heute bei Ärzten oder Apothekern anzutreffen ist. Auch Hygieia wird oft mit Schlange dargestellt; von ihr leitet sich das Wort Hygiene ab.
Litinová socha sedící ženy, kolem nahého těla drapérie, v levé ruce drží misku na nožce, v pravé ruce hada., Poche 1978#, 33, 37., http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/karlovy-vary-socha-hygie/, and Plastika od vídeňského sochaře Vincenze Pilze byla ulita v roce 1878 ve slévárnách Antona von Fernkorna ve Vídni.
Pětipodlažní nárožní nájemní dům. Původně kasino, v roce 1899 zde byl otevřen první ženský klub. Dnes v přízemí kino a kavárna Puškin. V průčelí do Kossuth Lajos utca, ve čtvrtém patře, čtyři alegorické plastiky. První zleva: vousatý muž, v levé ruce drží knihu, na zemi vedle něho další knihy a sova (Věda); druhá: žena s miskou v pravé, snítkami v levé ruce za ní naznačený kmen stromu s plazícím se hadem (Hygie, Zdraví); mladý muž, na hlavě vavřínový věnec, levou rukou se opírá o meč, vpravo vedle něho kovadlina (Zákon); čtvrtá: mladá žena, levou rukou se opírá o velkou knihu zdobenou křížem, v ruce drží olůvko (Víra). and Déry 1991, s. 122; Dent 2002, s. 122; Szőké -Kissné Szemerédy 2001, s. 48.
Pětipodlažní nárožní nájemní dům. Původně kasino, v roce 1899 zde byl otevřen první ženský klub. Dnes v přízemí kino a kavárna Puškin. V průčelí do Kossuth Lajos utca, ve čtvrtém patře, čtyři alegorické plastiky. První zleva: vousatý muž, v levé ruce drží knihu, na zemi vedle něho další knihy a sova (Věda); druhá: žena s miskou v pravé, snítkami v levé ruce za ní naznačený kmen stromu s plazícím se hadem (Hygie, Zdraví); mladý muž, na hlavě vavřínový věnec, levou rukou se opírá o meč, vpravo vedle něho kovadlina (Zákon); čtvrtá: mladá žena, levou rukou se opírá o velkou knihu zdobenou křížem, v ruce drží olůvko (Víra). and Déry 1991, s. 122; Dent 2002, s. 122; Szőké -Kissné Szemerédy 2001, s. 48.