a1_Původní verze této studie vyšla pod názvem "The Czechoslovak Section of the BBC and the Jews during Second World War" v časopise Yad Vashem Studies, roč. 38, č. 2 (2010), s. 123-153. Článek zkoumá, jakým způsobem a s jakými cíli bylo v československém rozhlasovém vysílání z londýnského exilu do vlasti během války prezentováno téma osudu Židů v okupované Evropě a holokaustu. Autor obecně charakterizuje vlivy, které na československé vysílání v rámci BBC (British Broadcasting Corporation) uplatňovaly britské vládní úřady, a upozorňuje, že informování o nacistické perzekuci Židů na vlnách této rozhlasové stanice je třeba vnímat v kontextu propagandistických záměrů Spojenců - jak Britů, tak československého zahraničního a domácího odboje. Obsah vysílání musel reagovat na nacistickou a kolaborantskou propagandu, vykreslující exilové vlády jako exponenty údajného světového židovského vlivu, a také na vzrůstající antisemitské nálady v domácí veřejnosti. Šlo tedy z pohledu politického exilu o citlivé téma, což vedlo jeho představitele k opatrnému a nepříliš častému připomínání tragédie Židů., a2_Autor se ve své analýze zaměřuje na politické komentáře jako nejvíce vypovídající typ relací vzhledem k danému tématu. Nalézá v nich zřetelnou informativní a humanitární náplň s dvojím akcentem, míněným jednak jako varování Němcům a jednak jako apel na obyvatele ve vlasti k pomoci židovským spoluobčanům. Poukazuje přitom na odlišnou strategii používanou ve vysílání pořadů adresovaných do Protektorátu Čechy a Morava a na Slovensko. Vysílání do protektorátu obsahovalo někdy detailní zprávy o pronásledování Židů, ty byly však spojovány s utrpením českého národa, jehož zájmům se podání informací plně podřizovalo. Zároveň byly zdůrazňovány mravní a demokratické kvality Čechů, projevující se údajně distancí od antisemitismu a solidaritou s obětmi násilí, čímž si měli Češi získávat sympatie a podporu civilizovaného světa. Oproti tomu hlavním záměrem ve vysílání na Slovensko bylo očistit tamní obyvatelstvo od (důvodného) podezření ze sympatií k tamnímu proněmeckému režimu a jeho podílu na holokaustu., a1_The original English version of this article was published under this same title in Yad Vashem Studies, vol. 38 (2010), no. 2, pp. 123-53. The article considers how and why the fate of the Jews in occupied Europe, including the Shoah, was presented by Czechoslovak exiles in London to their homeland during the Second World War. The author outlines the influences that the British governmental authorities had on Czechoslovak transmissions of the British Broadcasting Corporation (BBC), and points out that informing BBC listeners about the Nazi persecution of the Jews must be considered in the context of the propaganda aims of the Allies - both the British and the Czechoslovak resistance at home and abroad. The content of the broadcasts had to react to the propaganda of the Nazis and their collaborators, which depicted the government-in-exile as exponents of the alleged influence of world Jewry, and also to the growing antisemitic feeling in the Protecorate. It was therefore a sensitive topic from the stand point of the politicians in exile, and this led the politicians at the top to make only wary and infrequent references to the tragedy of the Jews. In his analysis, the author focuses on political commentaries, which he considers to provide the best material for his topic. He finds them to be clear, informative and humanitarian, with a dual accent, intended both as a warnfellow citizens. He points to the different strategies used in the transmission of programmes to the Protectorate of Bohemia and Moravia and those to Slovakia. The transmissions to the Protectorate sometimes contained detailed reports about the persecution of the Jews, but they were linked to the suffering of the Czech nation, to whose interests the provision of information was fully subordinated., a2_The moral and democratic qualities of the Czechs were also emphasized, which were allegedly manifested in the Czechs´ distancing themselves from antisemitism and showing instead their solidarity with the victims of violence, whereby the Czechs were to win the sympathy and support of the civilized world. By contrast, the chief aim of broadcasts to Slovakia was to clear the local population of the well-founded suspicion of their sympathizing with the local pro-German regime and its role in the Soah., Jan Láníček ; Z angličtiny přeložil Vít Smetana., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
V monografii Diskrétní pobyt: Židovští dětští uprchlíci z Československa. Příběh o přistěhovalcích zachytila německá historička osudy židovských dětských uprchlíků z Německa, Rakouska a Československa, kteří našli azyl před nacismem v Dánsku. Podle recenzenta zužitkovala svůj systematický zájem o dějiny holokaustu a nedobrovolných migrací i svůj dlouhodobý pobyt v Dánsku v příkladné práci s prameny a přehledném, poutavém výkladu, který zčásti pojednává i o koncentračním táboru Terezín, kam byla část dětí z Dánska deportována., In this publication, whose Danish title translates as ‘A Discreet Sojourn: Jewish Refugee Children during the Occupation. A Story of Immigrants’, Lone Rünitz, a German historian, considers the fate of Jewish children who fled the Nazi régimes in Germany, Austria, and the former Czechoslovakia, and found asylum in Denmark. According to the reviewer, the author has made good use of her many years in Denmark and her long-term interest in the history of the Shoah and involuntary migration. Her work with the primary sources is exemplary, and the exposition is clear and gripping, also discussing Theresienstadt (Terezín), where some of the children were deported from Denmark., and [autor recenze] Pavol Jakubec.
Článek pojednává o takzvané Zotavovací akci - Odkazu Reinharda Heydricha (Erholungsaktion - Vermächtnis Reinhard Heydrich), v jejímž rámci desetitisíce dělníků Protektorátu Čechy a Morava měly možnost v letech 1943 a 1944 využít dovolené k týdenním bezplatným rekreačním pobytům v ozdravovnách, lázeňských zařízeních a podobných objektech v různých atraktivních lokalitách na území protektorátu. Akce byla pojmenována po zastupujícím říšského protektora Reinhardu Heydrichovi, který okázale zdůrazňoval svůj zájem na zajištění dobrých sociálních podmínek českého dělnictva a krátce před svou smrtí v důsledku atentátu inicioval první takovéto ozdravné pobyty. Autor zasazuje téma do kontextu vývoje odborového hnutí po vzniku německého protektorátu a snah o ozdravnou péči o mládež v době první republiky a uvádí, že až Národní odborová ústředna zaměstnanecká (NOÚZ) jako jednotná odborová organizace v protektorátu získala dostatečné materiální prostředky, aby mohla pořádat tak náročnou akci. Dále autor přibližuje organizaci celé akce, její slavnostní aranžmá a typický průběh. Zdůrazňuje přitom, že i když její význam byl výsostně propagandistický, scénář akce počítal hlavně s kulturním, sportovním, turistickým a společenským vyžitím rekreantů a dával přednost nepřímému ideologickému působení; výchovný aspekt byl poněkud posílen v roce 1944. Značnou pozornost věnuje autor ohlasům Zotavovací akce z řad jejích účastníků. Na jejich veskrze pozitivním vyznění se sice nepochybně podepsala oficiální režie a kontrola, je však třeba připustit, že mohly vyjadřovat také autentické dojmy prostých lidí, kteří se poprvé v životě setkali s takto soustředěnou péčí, prezentovanou jako odměna za jejich poctivou práci., a1_This article is a discussion of ‘Operation Recreation: The Legacy of Reinhard Heydrich’ (Erholungsaktion - Vermächtnis Reinhard Heydrich), in which tens of thousands of workers in the Protectorate of Bohemia and Moravia in 1943 and 1944 were given an opportunity to use their vacation for a paid week’s stay in convalescent homes, spas, and similar institutions in attractive places throughout the Protectorate. The operation was named after Acting Reich-Protector Reinhard Heydrich (1904-1942), who ostentatiously emphasized his interest in ensuring good social conditions for the Czech working classes, and, shortly before his death in consequence of an assassination attempt, he initiated the first such convalescent stays. The author puts the topic into the context of the development of the trade-union movement after the establishment of the Protectorate and, before that, of efforts at health care for young people during the first Czechoslovak Republic. And he explains how only the newly established National Trade-union Headquarters (Národní odborová ústředna zaměstnanecká - NOÚZ), as the united trade-union organization in the Protectorate, was able to obtain enough finances to run such a demanding operation. The author then describes the organization of the whole operation, its ceremonial launching, and the course it took. He emphasizes that even though the importance of the operation was mostly as propaganda, it achieved this aim chiefly by showing the holidaymakers enjoying the arts, sports, tourism, and social events, while it kept the ideology in the background; the indoctrination aspect was somewhat intensified in 1944. The author devotes considerable attention to the reactions to Operation Recreation from the ranks of those who participated in it. Although the utterly positive response it met with was doubtless because of its having been managed and supervised by the autho, a2_Although the utterly positive response it met with was doubtless because of its having been managed and supervised by the authorities, one must admit that this could also be a reflection of the genuine impressions of simple people who had for the first time in their lives met with such concentrated care, which had been presented as a reward for their honest work., Jiří Pokorný., and Obsahuje bibliografii
Kniha, původně vydaná francouzsky pod titulem Itinéraire d’un Triangle Rose (Paris, Florent Massot 2010), vznikla na základě rozhovorů autora s Rudolfem Brázdou, posledním známým svědkem, jenž byl vězněn v nacistických koncentračních táborech z důvodu své homosexuální orientace. Recenzent rekapituluje Brázdův příběh a upozorňuje na různé aspekty nacistické perzekuce homosexuálů i postavení a života homosexuálních vězňů v koncentračních táborech. Na autorově podání mu schází zasazení biografického příběhu do širšího historického kontextu, vydání knihy ale považuje za cenné., The work under review, originally published in French as Itinéraire d’un Triangle rose (Paris: Florent Massot, 2010), is based on interviews that the author conducted with Rudolf Brázda, the last known witness of the men who were imprisoned in German concentration camps for their homosexuality. The reviewer outlines Brázda’s life story, and points to various aspects of the Nazi persecution of homosexuals and to the standing and lives of homosexuals while concentration-camp prisoners. Apart from feeling that the author should have put the biographical story into its broader historical context, the reviewer considers this a valuable publication., [autor recenze] Jakub Diviš., and Obsahuje bibliografii
Tento pokus konfrontovat představy o poválečném uspořádání československých poměrů v různých oblastech s pozdější realitou hodnotí recenzent jako nepříliš zdařilý. Uznává zejména faktografický přínos některých kapitol, celkově však podle jeho soudu práce trpí selektivním zpracováním problematiky, fragmentárním využitím pramenů, žánrovou konfuzí mezi odborným pojednáním a esejistikou, sklonem k vágnímu podání a neurovnanou stylistikou., The work under review, whose title translates as ‘The Struggle for a New Czechoslovakia, 1939–46: Wartime Plans and Post-war Reality’, seeks to compare the plans for the post-war organization of Czechoslovakia in various areas with the way things actually turned out after the liberation. The reviewer, however, sees this attempt as not particularly successful. Though he finds that some of the chapters do contribute new facts, on the whole he feels that the work suffers from an overly selective treatment, fragmentary use of the sources, indecision about whether to be a scholarly work or an essay, a tendency to vagueness, and an uneven style., and [autor recenze] Aleš Binar.