in summer 2009, we documented active summer campsites at lakes and abandoned winter and spring campsites in open tundra (mountain ridge of Yangana Pe) and forest tundra (Oktyaberskaya, north of Labytnangi). Discussion of the floristic and zoological potentials of tundra, forest tundra, and forest for nutriture shows that plant resources and fish are available predominantly in summer while reindeer occur in these regions during fall, winter and spring, as they return from summer pastures further to the north. Movements of the individual Nenets families depend on ownership of sufficient reindeer. Missing components of the nutriture are substituted by purchasing consumer products. The documented camps are structured along discrete zones such as interior living areas (including children´s playgrounds), exterior areas with evidence of woodworking, processing reindeer, and other activities, peripheral toss zones, and dispersed activity remains in the surrounding landscape (some of which may have ritual meaning). Certain variation recorded in the individual camps is caused by distances between camps, to the nearest shop and to communication networks, by demographic structure of the site, by activities of the inhabitants and their financial potential (after selling some of the reindeer in winter, for example). The scope of these comparisons is enriched by Upper Paleolithic evidence from central European hunters’ settlements which display a basically similar camp structure and zonality but include (of course) different types of objects and activities., Jiří Svoboda ... [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
With the end of MIS3, the unity of larger Gravettian settlements based predominantly on mammoth exploitation split into a mosaic of smaller Epigravettian sites with specific behaviors and economies. Based on C14 chronology, the site of Stránská skála IV (together with Grubgraben, Ságvár and Kašov), correlates with a brief warm period after the Last Glacial Maximum around 22 ka calBP. We detected two main accumulations of predominantly horse bones under a rock cliff suggesting that the site was not a regular settlement but rather a specialised hunting site. No features or hearths were recovered. Lithic raw materials were imported from long distances, and the horse hunting strategy profitted from the specific geographic qualitites of the site. Preferential location of Epigravettian sites in secluded valleys is a pattern generally recognized in Moravia and usually explained as a response to the harsh MIS2 climates. and Po skončení relativně příznivější periody MIS3 se původní jednota velkých gravettských sídlišť, převážně závislých na exploataci mamutů, proměňuje v mozaiku menších stanovišť epigravettienu (MIS2), které dokládají specifické chování a loveckou ekonomiku případ od případu. V letech 1985–1987 jsme pod skalním srázem na severním úbočí Stránské skály prozkoumali dvě centrální nálezové kumulace o průměru 5–7 m, tvořené převážně koňskými kostmi, prostoupené vápencovou sutí a nečetnou štípanou industrií epigravettienu (obr. 1–3; předběžně Svoboda 1990; 1991). Nálezy byly uloženy v nejvyšší části pleistocenní spraše, místy postižené následnou pedogenezí (obr. 4). Nebyly odkryty žádné sídelní struktury, tedy objekty ani ohniště, což ukazuje na specializované loviště využívající příhodný terén. Na základě radiokarbonové chronologie periody MIS2 a posledního glaciálního maxima (LGM) koreluje lokalita Stránská skála IV (spolu s lokalitami Grubraben, Ságvár a Kašov) s chladným obdobím GS-2.1c kolem data 22 ka calBP (Clark et al. 2009; Rasmussen et al. 2014; Hughes et al. 2016), ale podle paleobotanických analýz (viz níže) nebyly lokální klimatické podmínky tak drastické, jak bychom v této době očekávali.
Stopy ľudského ohryzu sú v archeologickom a antropologickom kontexte zdrojom informácií o socio-kultúrnom pozadí skúmanej súčasnej i minulej spoločnosti, ich stravovacej kultúre a návykoch. Tento článok prezentuje výber z už publikovaných metodík používaných pri štúdiu tejto témy a testuje stopy ľudského ohryzu na experimentálnej vzorke zo Slovenskej republiky. Vzorka so 40 dobrovoľníkmi bola rozdelená do dvoch skupín– jedna skupina bola informovaná o cieľoch experimentálneho projektu a druhá skupina ostala neinformovaná. Prevažne boli zaznamenané jamky a škrabance spôsobené rezákmi, nasledovali škrabance ako pozostatky sekundárneho spracovania (pozorované v oboch súboroch) a zárezy po príborovom noži (pozorované len v jednom súbore). Podľa analýzy vzoriek navzájom pripúšťame možnosť, že štýl stravovania a stravovacích návykov ovplyvňuje výskyt a rozsah poškodení spôsobených ľudskými zubami., In anthropological and archeological context the human gnaw marks produce information about the socio-cultural background of studied recent and ancient communities, especially in their dining attitudes and habits. Our paper presents a selected published methodologies used to study this topic and tests the human gnaw marks on experimental sample from Slovak Republic. This sample with 40 volunteers was divided into two groups – one was informed about the aim of the experimental project and the other remained uninformed. The prevalence of pits and scores caused by human incisors was recorded, followed by notches after secondary butchering processes (observed in both samples) and cut marks after table-knives (observed only in one sample). Finally, we have to admit, that according to the inter-sample analysis the style of dining and eating habits perhaps affects the appearance and stage of damages caused by human teeth., and Michaela Stančíková, Sandra Sázelová