Na atice průčelí osm postav:, Kunst und Kultur in Wien: http://www.viennatouristguide.at/Palais/stadtpalais/lobkowitz.htm, and 1685 erwarb der Oberststallmeister des Kaisers Leopold I., Graf Philipp Sigmund von Dietrichstein (1651 - 1716), die Häuser, ließ sie abreißen und während der Jahre 1691 - 1694 von Giovanni Pietro Tencalla einen Neubau errichten.Der Bau entsprach jedoch in der Form nicht dem Stil des Hochbarock, und so wurde Johann Bernhard Fischer von Erlach beauftragt, einen kräftigen Mittelrisalit mit hochgezogener Attika, versehen mit Figurenschmuck, einzubauen (Umbauten von 1709 - 1711).Quellen erwähnen das Kärntner Geschlecht der Dietrichstein erstmal 1003. Im Mittelalter erlangte die Familie unter Kaiser Maximilian I. erheblichen Machtzuwachs. 1651 wurden sie in den Grafenstand, 1684 in den Fürstenstand erhoben.
Na strobě mnohofigurální scény, v nichž byli Althanové zobrazení v podobě antických hrdinů., Hosák 1981#, 259-261., and Sál předků, architekti Fischer z Erlachu (1656-1723) nebo Domenico Martinelli (1650-1718), zbudován pro Jana Michala z Althanu, dokončen 1695.
Nástěnná malba na kupoli stropu sálu. V oblacích vůz tažený čtyřspřežím, vůz řídí žena s odhaleným poprsím sedící na kozlíku, na klíně drží snop (Hojnost). Ve voze mladík a dívka. Mladík, génius rodu Althanů, je nahý v rozevláté drapérii, v levici drží plamen, v pravici žezlo, pod jeho nohama je půlměsíc. Dívka drží v levici caduceus a korunu v pravici. V oblacích poletují čtyři géniové? s trubkami, na nichž je upevněn praporec rodu s erbem. Z trubek vycházejí latinské nápisy (v překladu: zásluhy hrdinů / jsou cestou ke slávě / a cvičení ve ctnostech / je cestou k poctám). Pod koly vozu dvě postavy neřestí - Hloupost a Závist. and Samek 2003#, 105-109, obr. 96,
Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí Herkules, na zemi leží kyj, zápasí s Nemejským lvem. V průhledu vpravo lernská hydra, vlevo nad Herkulem v oblacích Jupiter a personifikace větrů, v oblacích se vznáší Herkules se štítem, na něhož útočí stymfalští ptáci., Samek 2003#,, and Herkules zde splývá se Samsonem (Herkules lva na rozdíl od Samsona uškrtil, nezranitelná kůže zvířete zůstala neporušená a Herkula po jeho vítězství nad lvem chránila). Letící Herkules je personifikací Síly (V. Orlinski-Raidl in: Samek 2003, 94).
Nástěnná malba. Nahý Herkules je spalován ohněm na hranici, v pravé ruce drží kyj, nad ním ženská postava, sedí pod dvojicí sloupů, v levé ruce drží palmovou ratolest a pravicí ukazuje na hvězdy. and Samek 2003#, 77-79.
Nástěnná malba. Scéna na mořské hladině. Ve velké mušli stojí nahý Neptun s vlajícím vousem, v levici trojzubec, kolem něho nereidky s dary moře (perly a korály), tritoni s mušlemi. V dálce potápějící se loď (prapor s půlměsícem) v oblacích se vznáší génius, drží plášť, žezlo a korunu, nad ním na oblaku sedí ženská postava, na hlavě lví přilba, v levé ruce zlatá soška Athény a svitek s kresbou vítězného oblouku, u její levé nohy roh hojnosti, z něho se sypou šperky a mince., Samek 2003#, 102-104., and Malba s Neptunem, v kontextu výzdoby na stěně pod touto malbou (socha Michaela Adolfa I. z Althannu), je oslavou odvážnýých skutků a diplomatických úspěchů Michaela Adolfa I. z Althannu (narážka na porážku Turků u Lepanta).
Nástěnná malba. Scéna v krajině, dole v popředí tři nahé ženy, neřesti- žena s hadími vlasy - Závist (Nevědomost), s oslíma ušima - Hloupost (Bezbožnost?), žena tápajícíc se zavázanýma očima a modlou v podobě satyra, kterou drží v drapérii - ? ( ). Kolem žen poletují netopýři. Nad nimi v oblacích dvě ženské figury. Žena s křížem a kadidelnicí, žena s okřídlenou přilbou na hlavě, drží knihu a olejovou lampičku, o pravé rameno opřeno kopí, u nohou štít s gorgoneonem. and Samek 2003#, 105-106, 137.