Půlkruhový záklenek s profilovaným ostěním lemovaným vejcovcem, v těžišti je listová konzola. Edikula je tvořená sloupy s kompozitními hlavicemi, dříky jsou kanelované s píšťalami. Ve cviklech je plošně uspořádané listoví, na levé straně uprostřed prázdný medailon. Kladí je zalamované, horní římsa je oddělená od kladí vejcovcem a zubořezem., Hořejší 1979#, s. 46., Krčálová 1989#., Hlobil, Perůtka 1999#, 235-238., and První doklad architektonického portálu v českých zemích, který byl inspirovaný antickými edikulami. Nápis je raným dokladem recepce renesanční kapitály, která byla na základě antických vzorů vytvořena v Itálii okolo poloviny 15. století. Podle Hlobila (Hlobil, Petrů 1992, 110) portál inspirován Budínem.
Štít ve věnci, po stranách přilby pojaté jako symboly Ctibora Tovačovského a Elišky z Melic., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 298, obr. s. 387., and Okolo štítu je girlandový věnec s plody napodobující antické vzory.
Taneční síň (nebo též Svatební či Kurfiřstká) v západním křídle královského hradu. Zobrazeno pět tanečních párů při tanci "bas dans" (nízký tanec). Nad tanečním výjevem čtyři kurfiřti, první je král český, druhý falckrabě rýnský, dále vévoda saský a markrabě braniborský. Malba necitlivě restaurována v 80tých letech 19. století Petrem Maixnerema Bohumírem Roubalíkem., Poche 1982#, 375-380., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě. Malba taneční scény snad provedena podle dřevořezu z Schedelovy kroniky (Chronicum mundi, Norimberk 1493).