Střední štít hlavního průčelí budovy zdobí dva půlkruhově završené portály s malbou. Vpravo je zobrazen muž s krátkých plnovousem, na nahém těle drapérie, v levé ruce drží svitek (římský senátor ?), vlevo muž v římské zbroji, v levé ruce drží meč nad ohněm (Gaius Mucius Scaevola)., Braniš 1900#, 42., Poche 1977#, s. 203., Kovář 2005#, 20-21., http://www.slavnestavby.cz/stavby/stavby-ceskych-budejovic (7. 1. 2013)., and Chiaroscurové obrazy od místního malíře Jana Bonanely údajně představují sv. Rocha a sv. Floriána (Slavné stavby), nebo Marca Curtia vrhajícího se do propasti a Mucia Scaevolu (Kovář 2005, s. 21). Braniš uvádí pouze jméno Curtius (Braniš 1900, 42), což by se mohlo vztahovat na římského historika. Quintus Curtius byl autorem díla o Alexandrovi Velikém (Historiae Alexandri Magni). Zobrazení světců, zejména sv. Rocha na štítě radnice nedává smysl, ostatně tomu nenapovídají ani zobrazené atributy (nahý muž v drapérii, svitek, římský voják s mečem nad ohněm). Pravděpodobně se jedná o hrdiny z římské historie představující občanské ctnosti - Říman (snad Cato Minor, římský senátor nebo konzul, možná Lucius Quinctius Cincinnatus) a Mucius Scaevola. (Srov. THOMASSIN, Simon, Recueil des statues, groupes, fontaines, termes, vases, et autres magnifiques ornements du chateau & parc de Versailles. Avec les explications en François, Latin, Italien & Hollandois. 1694.)
Slonovinová destička s postavou sv. Petra, původně řezba s postavou římského konzula předsedajícího v aréně., Kotalík 1982#, s. 64, č. k. 1., and Deska byla v 11. století přeřezána do podoby sv. Petra (ze šátku se stal svitek, ze žezla klíč, hlava byla opatřena svatozáří a lysinoua nad čelem, tribunál byl přeměněn v průčelí kostela, křeslo a ozdobné střevíce odřezány) a po roce 1365 zasazena do čelní desky evangeliáře z 9. století.
Slonovinová destička s řezaným reliéfem, Plochu zabírá trůn, na něm sedí postava sv. Petra v drapérii, v levé ruce drží klíč, v pravici svitek, ve vlasech tonzura a nad hlavou svatozář., Bažant 2003#, 46-47., and Mezi středověkými importy se v Čechách objevuje i drobné antické umění a lze předpokládat, že zde bylo i sbíráno. Dokladem toho je tato polovina slonovinového diptychu (kolem roku 480). Diptychon - dvojitá sklapovací destička na psaní, na vnější straně zdobené portrétem konzula, který je v letech 406 - 541 při příležitosti nástupu do funkce rozdával významným osobnostem. Na Svatovítském diptychu byl původně zobrazen konsul pod tribunou při zahájení her, což byla prakticky jediná z veřejných funkcí, která konsulům zbyla v římském císařském systému. V levici držel žezlo, v pravici mappu, šátek, kterou vhozením do arény zahajoval hry. Později byl konzul přeřezán na sv. Petra, ze žezla se stal klíč, z mappy svitek, ve vlasech se objevila tonzura a byla přidána svatozář, drapérie byla upravena a pozadí bylo zcela přeřezáno. K obratné úpravě došlo patrně v Čechách, v 11., ale spíše ve 12. století. Po roce 1365 byla slonovina zasazena do dřevěné desky plenáře, která tvoří čelní desku evangeliáře karolinského z poslední třetiny 9. století, jak dokazuje vyříznutý obdélník, byla do zadní desky původně zasazena i druhá polovina diptychu. Výzdoba evangeliáře evidentně imitovala nějaký pozdně antický vzor (krabice na svitky), ale perspektivní iluzi karolinský malíř nezvládl.