Príspevok sumarizuje základné poznatky týkajúce sa subjektívne hodnotenej kvality života v seniorskom veku a možnosti jej zisťovania. V dvoch samostatných častiach je uvedený opis kvalitatívnych a kvantitatívnych postupov, pomocou ktorých je možné získať informácie o kvalite života seniorov, a tiež o jej najdôležitejších prediktoroch. V ďalšej časti sa nachádza charakteristika konkrétnych výskumných nástrojov (WHOQOL-OLD, CASP-19, QuiLL a OPQOL) z hľadiska ich vývoja, štruktúry a psychometrických vlastností, ktoré boli vytvorené pre túto vekovú kategóriu a prehľad zistení, ku ktorým sa na ich základe dospelo. V závere je uvedené stručné zhrnutie a zhodnotenie prezentovaných poznatkov a postupov, najmä z hľadiska ich výhod, nedostatkov a praktického využitia vo vzťahu k seniorom., The paper sums up the basic knowledge concerning subjectively assessed quality of life in senior age and possibilities of its detecting. In two parts, the description of qualitative and quantitative procedures by means of which it is possible to gain information concerning quality of seniors, life and also its most important predictors is presented. Further part deals with characteristics of particular research instruments (WHOQOL-OLD, CASP-19, QuiLL, and OPQOL) constructed for this age category concerning its development, structure, and psychometric characteristics and overview of findings based on these methods. In the conclusion, brief summary and evaluation of presented knowledge and procedures, namely from the standpoint of its advantages, imperfections, and practical use in seniors is presented., Monika Kačmárová., and Obsahuje seznam literatury
Text prináša prehľad aktuálnych a nových poznatkov súvisiacich s problematikou zvládania stresu. Približuje najnovšie prístupy k definovaniu konceptu zvládania stresu, ktoré zdôrazňujú úlohu regulácie a emócií v procese zvládania. Zaoberá sa tiež aktuálnymi usmerneniami kategorizácie a sumarizácie najviac rozšírených a používaných dimenzií zvládacích stratégií. V závere popisuje a predstavuje tri najaktuálnejšie trendy v prístupe a výskume zvládania stresu, ktoré sa postupne objavujú aj v slovenských výskumoch., The article provides an overview of actual and new knowledge related to the issue of coping. The text brings the latest definition of coping, which highlights the role of regulation and emotions in the coping process. The author deals with current guidelines to categorize and summarize the most widely used coping strategies. In conclusion the author describes three trends in coping research., Monika Vavricová., and Obsahuje seznam literatury
V nadväznosti na zvýšený záujem o otázky rozhodovania (najmä v oblasti ekonómie), sa autor zameral na dva druhy myslenia, ktoré sú podstatné pri jeho optimalizácii. Pokiaľ ide o kritické myslenie, popri jeho vymedzení, poukázal na jeho využívanie pri rozhodovaní v praxi, ako aj na niektoré metodické prístupy v tejto oblasti. Podrobnejšie sa venoval strategickému mysleniu, jeho odlišnosti od strategického plánovania a novším prístupom k jeho využitiu pri rozhodovaní (kognitívna mapa, scenárové plánovanie). Záujemcom môže pomáhať aj podrobnejšia bibliografia., Considering the increased interest in decision making (especially in economy), the author making (especially in economy), the autor focused on two forms of thinking that are significant for its optimization. Regarding critical thinking, apart from its definition he also showed its application in decision making in practice, as well as some methodological approaches in this field. He focused in more detail on strategic thinking, how it differs from strategic planning, and on newer approaches to its application in decision making (cognitive map, scenario planning). People interested in this problem will appreciate the more detailed bibliography., Michal Stríženec., and Obsahuje seznam literatury
Rodiče předčasně narozených dětí vykazují ve srovnání s rodiči, jimž se narodilo dítě v termínu, vyšší míru stresu, vyšší potřebu pomoci během prvního roku po porodu, nižší schopnost adaptace, vysokou potřebu informací a lze u nich identifikovat také projevy posttraumatické stresové poruchy. To, jak se rodiče vyrovnávají s traumatem předčasného porodu, může ovlivnit přechod k rodičovství, přebírání rodičovských kompetencí, prospívání dítěte a samotný vztah k dítěti. Studie se zaměřuje na faktory, které mohou mít na utváření vztahu k dítěti vliv, tedy i na hledání možných způsobů prevence případných rizik. Vedle matek předčasně narozených dětí se zaměřuje také na otce, kterým je věnována samostatná kapitola. Krom jiného se ukazuje, že důležitou roli v utváření vztahu k dítěti hraje zdravotnický personál. Lepší povědomí o prožívání rodičů v tomto stresujícím období by mohlo vést k citlivějšímu přístupu k rodičům, saturaci jejich potřeb, a tím i předcházení některých obtíží ústících v opožďování nástupu rodičovské identity a narušený vztah k dítěti., Parents of premature born children show - in comparison with parents whose child was born in time limit - the higher level of stress, higher need for help during the first year after the birth, lower adaptation ability, high need for information, and also manifestations of post-traumatic stress disease can be identified in them. The way the parents cope with the trauma of premature birth can influence the transition to parenthood, taking over the parent competencies, prospering of the child, and the relation to child itself. The study focuses on factors that can influence the formation of parental relation to the child and thus also the looking for the possible ways of prevention of potential risks. Except of mothers of premature born children it focuses also on fathers whom is devoted a separated part of the study. It shows besides other things that the medical personnel play an important role in forming the relation to the child. The better awareness of parents’ experiencing in this stressing period could lead to more sensitive approach to parents, saturation of their needs and thus also prevention of some difficulties resulting in the delay of commencement of parental identity and disturbed relation to the child., Michaela Chlebounová, Ivo Čermák., and Obsahuje seznam literatury