Francouzský obsah všech 4 dějství původní české opery na námět z ruských dějin. Dimitrij, údajný syn Ivana Hrozného vychovaný v Polsku, se po smrti cara Borise Godunova vrací na Rus, aby se zde ujal vlády. Libretistka se nechala inspirovat starší hrou F. B. Mikovce Dimitr Ivanovič, ale i Schillerovým nedokončeným Demetriem. Opřela se hlavně o prameny ruských dějin, aby pojala šíři příběhu co nejvěrohodněji. Libreto nakonec místo původního zájemce K. Šebora zhudebnil A. Dvořák. Premiéra se konala na provizorní scéně Nového českého divadla v Praze 8.10.1882. Původní verze byla několikrát přepracována. Premiéry dalších verzí se konaly 20.11.1883 a 7.11.1894 na scéně Národního divadla v Praze. K původní verzi se vrátil dirigent K. Kovařovic v r. 1904.
Výběr z originálního textu Goethova Fausta, opatřený německým úvodem, českými poznámkami a německo-českým slovníčkem, je cvičným textem pro školy z roku 1929., Poznámky, Obsahuje rejstřík, Obsahuje německo-český slovník, Tištěno novogotickým typem písma, Německý a český text, and Beletrie v němčině
Obsah a jedno z pozdějších vydání prvního českého překladu libreta k Čajkovského opeře. Premiéra v Národním divadle v Praze 5.12.1888, dirigoval skladatel jako host. V tomto překladu nastudováno ještě v r. 1902, 1903, 1920, 1930, 1937 až do r. 1941. Operní zpracování stejnojmenného Puškinova románu o zvláštním a nenaplněném vztahu Taťány Larinové a Evžena Oněgina.
Baletní program s obsahem ve franc., polštině, němčině, ruštině, angličtině a italštině je alegorií odvěkého zápasu tmy se světlem, kde vynálezy jako parní stroj, elektřina či stavba Suezského průplavu jsou vítězící silou, jež vede ke sbratření. Premiéra výpravného baletu se odehrála 11.1.1881 v milánském Teatro alla Scala, v ND v Praze - v hlavních rolích s Giuliettou Paltrinieri (Civilizace) a Augustinem Bergerem - 1.8.1885.