Kresba (12, 8 x 17, 8 cm): Minerva (přilba, kopí, štít, plášť, antické brnění, pod ním dlouhý chitón), na přilbě sedí sova. Napravo od Minervy sedí Múzy: Úraníá (Múza hvězdářství) se sférickým astrolábem, Rétorika s caduceem, Hudba s loutnou, napravo ženská postava se stuhou (?). Před Minervou je do země vsazená kamenná deska, na kterou oblečený putto vytesává kladivem a dlátem nápis "inscius non honorabitur." Výjev je zasazen do krajiny (stromy vlevo)., Fučíková 1997#, V/537, and Nápis na kameni je citát z Vulgaty, "nevědomý nebude ctěn" (Sirach 10, 28).
Oslava císaře Leopolda I. jako českého krále s připomínkou jeho slavných předchůdců a starobylostí Šternberského rodu. Návrh na tezi Václava Vojtěcha Baltazara Josefa a Jana Norberta Xav. Leopolda ze Šternberka.
Pieter Stevens v letech 1590 - 1591 pobýval v Itálii, kresba je datována rokem 1592, patrně byl tehdy ještě v Římě, protože studie ruin vznikla nepochybně v terénu. Stevens si svůj italský skicář patrně přivezl do Prahy, některé jeho kresby podle antické architektury použil Egidius Sadeler pro svůj cyklus rytin podle antických památek v Itálii (Sadeler 1606, 42, 45, 47). and Kotalík 1982# n. 86
Kresba (21, 4 x 16, 3 cm): nahá Danaé polosedí na posteli v ložnici, od stropu se sype do jejího klína déšť mincí. Napravo stojí okřídlený genius chytá mince do ruky, na zemi sedí putto a sbírá mince, v pozadí další putto, který lapá mince do nastavené misky., Fučíková 1997#, II/279, and Přípravná kresba pro reliéf ze slonoviny. Genius a putti sbírající peníze padající z nebe ukazuje, že se nejednalo o zobrazení mýtu o Danaé, ale o alegorii všemocnosti peněz. V této funkci byl mýtus o Danaé běžně používán (srov. Karr 1978), mimo jiné i na Tizianově obraze, který císař Rudolf II. získal do svých pražských sbírek v roce 1600 a který tedy mohl být podnětem ke vzniku Pfaffova reliéfu. K emblému publikovaném Typotiem v roce 1601 na tab. 17, 10 (Typotius 1601-1603, 1, fol. 19r) je připojeno motto "Omnia subiecta auro." Na emblému je rovněž putto sbírající peníze, což je motiv, který s antickým mýtem nijak nesouvisí.
Kresba (14, 6 x 19, 8 cm): Múzy sedí v přrodě, zpívají a hrají hudební nástroje (zleva doprava: přenosné varhany, loutna, cembalo, kniha not, flétna, violoncelo, které nedrží mezi koleny, jak bylo tehdy obvyklé, ale vedle sebe). Napravo sedí naslouchající Pán (kozí nogy, rohy) se syringou v ruce, za ním další Faun. Vozadí socha Pegasa na podstavci, vpravo nahoře sedí Apollón hraje na lyru, vedle něj nalevo sedí pastýř (pastýřská hůl) a napravo sedí Ceres (koruna z obilí na hlavě, srp). V levém dolním rohu lyra, triangl, trubka, housle a košík s ovocem. Na oblacích nahoře Minerva (přilba, kopí) a olympská božstva, nad Minervou letí putto s věncem. zprava přilétá Pegas., Fučíková 1997#, IV/197., and Vianen se odchýlil od Ovidiova líčení Mienrviny návštěvy na Helikónu (Proměny 5, 254-268) a přítomnost Pána, Apollóna a Ceres ukazuje, že se jedná o alegorický výjev. Putto věnčící Minervu ukazuje, že hlavní postavou je bohyně moudrosti a vědění a celý výjev hje třeba chápat jako oslavu Zlatého věku hojnosti a rozkvětu umění pod Minervinou zášťitou.