Římské vojenské tažení proti Marobudovi v r. 6 po Kr. představuje nejstarší přesně datovanou historickou událost vztahující se k České kotlině. Při příležitosti dvoutisíciletého výročí této události se autor zamýšlí nad metodickými problémy bádání o starší době římské v Čechách. Na příkladech chronologie archeologických horizontů, migrace etnických jednotek, římských importů a právě římského tažení v r. 6 je v článku poukázáno na fakt, že česká archeologie tradičně upřednostňuje písemné prameny před archeologickými. Mnohé údaje, o které se badatelé opírají, však nejsou v písemných pramenech doložitelné. Často se jedná pouze o domněnky a interpretace historiků. Článek upozorňuje na metodologickou neúnosnost vytváření archeologických konstrukcí, které jsou závislé na takovýchto domněnkách. and The Roman military campaign against Maroboduus in the year 6 AD is the earliest accurately dated historical event linked to the Bohemian Basin. On the occasion of its 2000th anniversary, the author considers the methodological problems attendant upon research into the early Roman period in Bohemia. Taking examples from the chronology of archaeological horizons, the migrations of ethnic units, Roman imports and the Roman campaign of 6 AD itself, the article demonstrates the fact that Czech archaeology has traditionally prioritised written over archaeological sources. Much if the data on which researchers rely, however, cannot be proven in the written record: often, they are merely the conjectures and interpretations of historians. This article highlights the methodological unjustifiability of creating archaeological constructs that are dependent on such conjectures.
Jako popularizátor vědy to stále chovám v živé paměti: 2005 – Rok fyziky, 2009 – Rok astronomie. Fyzikové si za záminku zvolili sté výročí „zázračného roku“ (annus mirabilis), v němž Albert Einstein zveřejnil tři práce, které od základu změnily fyziku: podal kvantový výklad fotoelektrického jevu a výklad Brownova pohybu mikročástic a formuloval speciální teorii relativity. Každý z těchto výsledků je mimořádný už sám o sobě, jejich triáda v průběhu jediného roku a jediného mozku je neopakovatelná. Hvězdáři, rodní bratři fyziků, si předloni připomněli 400 let od souběhu dvou událostí, které „otřásly nebem“: Galileovo zavedení dalekohledu coby nejvýznamnější událost pozorovací astronomie a vydání prvního ze základních děl astronomie teoretické – Keplerův „pražský“ spis Astronomia nova s prvními dvěma zákony oběhu planet. and František Houdek.