Renesanční portál., http://www.hustopece-city.cz/user_data/propagace/data/historie.pdf (13. 12. 2012), and Dům (postavený 1488-1492) později patřil městskému purkmistrovi Kryštofovi Wissingerovi z Vizovic (1556-1614) a jeho manželce. Vstupní portál s datem 1594 vykazuje vlivy italské renesanční architektury.
Pův majitelé Smiřických 1608 s arkádami, poškozen, 1623 do vlastnictví Albrechta z Valdštejna. Přestavba od A. Spezzy, řídil stavbu do r. 1628, od 1629 G. Pieroni. 1631-1633 N. Sebregondi, spolu se staviteli políry Giov. a Jac.Mazzettové, J. Serena, B. a G. M. Bussi; kameníci a štukatéři: D. Canevalle, S. Galli; J. Orsoli...1630-31 oltáře pro kapli provedl A. Heidelberger. Práce zastaveny 1634, 1681 požár. Stejní umělci pracovali na stavbě kostela sv. Jakuba Většího 1627-1655). Též budova koleje jezuitů (Pieroni?) a jez. gymnasium (návrh Spezzy). Bývalý seminář (1628 Pieroni). Hřbitovní kostel P. Marie de Sale 1629, podle návrů Spezzy)V zámku muzeum, kde renes. meč s mythol. figurami, 16. stol. Ve městě renes. domy. Též Loggie (Lovecký zámeček), projekt Giovanni Battista Pieroni, míčovna Niccolo Sebregondi. and Poche 1977, s. 592-597.
Centrální stavba s kuželovitou střechou (projekt Maggi, provedl Facconi a Cometta) dominuje zahradě paláce, s nímž je spojena přízemními arkádami. spojená s palácem. Ve větším válci v přízemí, jehož stěna je členěna pilastry, jsou sdružená trojdílná okna (serliana) prostřídána nikami v edikule, menší válec v patře je opatřen kruhovými okny, na střeše se střídají nestejně velké volutové štíty. V interiéru se v přízemní části střídají větší a menší výklenky, povrch pokryt bohatou groteskní štukovou výzdobou (Martinola)., Krčálová 1986, 58-64, and Stavba evokuje antické římské chrámy, především Pantheon, sdružená okna v přízemí citují antické římské vítězné oblouky. Možná byla zamýšlena jako syntéza antické Arkádie a křesťanského Ráje, čímž by byl oslaven stavebník jAdam II. z hradce ako biblický Adam.
Třípatrová lodžie, v níž se počet arkád směrem nahoru násobí a současně se mění jejich typ. V přízemí dvě pilířové arkády zdobené bosováním, v prvním patře čtyři obloukové arkády s toskánskými sloupy a ve druhém patře osm arkád s iónskými sloupy. V horních arkádách sloupy stojí na soklech, mezi nimiž je balustrádové zábradlí. Na soklech sloupů jsou rozety, které jsou rovněž ve cviklech arkád prvního patra a ve vlysu patra druhého. and Jeden z prvních dokladů kolonády v českých zemích. V Jindřichově Hradci se objevuje poprvé v českých zemích kombinace všech tří druhů arkád s pravidelně se zrychlujícím rytmem. Rustikované arkády v přízemí byly již dříve použity v Kostelci n. Černými lesy (1549-1558) a Litomyšli (1568-1573), horní sloupořadí ve zdvojeném rytmu má předchůdce v Brandýse nad Labem (1547-1552) a zdvojnásobený počet sloupů s rovným překladem v horním patře dvoupatrových arkád najdeme již v Opočnu (1560-1567) a Telči (1553-80).
Dvoupatrová stavba podélného půdorysu s rustikou v omítce, na všech rozích kamenná rustika. Okna s římsami nahoře spočívají na kordonové římse, v přízemí a prvním patře jednoduchá, ve druhém patře zdvojená, fasáda je zakončena nahoře lunetovou římsou., Poche 1977#, s. 605-610., and Blokovitost, symetričnost, patra oddělená římsami a pravidelné rozmístění oken odpovídají představě o antickém římském paláci, který se snažily evokovat italské, především florentské paláce 15. století.
Na obou stranách portálu představené zdvojené sloupy v toskánském řádu, v úrovni oblouku brány jsou mezi sloupy niky se sádrovými sochami žen (Victoria). Na zalamovaném kladí nad sloupy tympanony s hlavami, nalevo holohlavý muž s vousem (Adam II. z Hradce ?), napravo žena ? (manželka Adama II. z Hradce?). Uprostřed archivolta s aliančním znaky Adama II. z hradce a jeho manželky ve věncích (nahoře uprostřed hrozen vína). Ve vlysu nad sloupy lví hlava s kruhem v tlamě, na soklech sloupů lví hlavy. and Portál byl patrně inspirován francouzskými antikizujícími portály z doby okolo poloviny 16. století, které na zámeckých průčelích citovaly antické římské vítězné oblouky. Monumentální verzi portálu se zdvojenými sloupy po stranách, mezi nimiž jsou niky, najdeme například na severní straně nádvoří zámku Ecouen (Jean Bullant, 1555-1560). Francouzské vzory mohly být zprostředkovány rytinami Jacques Androuet du Cerceau.
Arkády na jižní straně dvora, kterou se vcházelo dio zahrady, vlastně jenom tří patra spojovacích chodem otevřených do dvora arkádami a do zahrady okny. Dolní dvě patra mají toskánské sloupy, poslední patro iónské. Sloupy v patrech stojí na soklech, mazi nimiž balustrádové zábradlí. Na soklech sloupů rozety, ty také ve cviklech arkád, kde jsou prostřídány znaky v kartuších. Kladí arkád je redukováno na pouhou kordonovou římsu. and Třípatrové arkády mají předchůdce v arkádovém dvoře v Moravském Krumlově (1557-1562) a v Bučovicích (1567-1582).
V parku torza soch z kláštera, po r. 1945 ze zbytků architektury postaven řecký chrámek. Barokní zámek, 1943 rozsáhlý požár, rekonstrukce 1969. Oranžérie podle návrhu architekta J. Kocha, klasicistní, antikizující prvky - sloupy, tympanon and Hrady, zámky, tvrze, VI, 1989, s. 150