Sledovali jsme soubor 1 006 osob v preseniorském věku 50?64 let, které v průběhu 1 rokunavštívily svého praktického lékaře. V této věkové kategorii dochází ke změnám dosavadních stereotypů, k přípravě na odchod ze zaměstnání, mění se zdravotní stav a způsob života. V předdůchodovém období je nezbytná příprava na stáří, především je důležité rozvíjet nejrůznější formy náhradních aktivit, protože profesionální pracovní aktivita s věkem klesá. Ze sledovaného souboru byla zaměstnána necelá 1/3 mužů a jen 16 % žen starších 60 let. Zdravotní stav výrazně ovlivňuje kvalitu života ve stáří. 82 % sledovaných osob hodnotilo svoje zdraví jako velmi dobré, vcelku dobré či přiměřené věku. Ve věku 60?64 let bydlí 1/3 žen osaměle. Mají však rodinu a přátele v blízkosti bydliště. Ve sdělení je uveden způsob trávení volného času, pohybová aktivita a také názory na způsob zajištění péče v případě nesoběstačnosti. Osoby ve věkové kategorii 50?64 let spadají do předpolí stáří. Jeho aktivní prožití, zdravotní stav, nároky na péči určují kvalitu života ve stáří., Helena Zavázalová, Květuše Zikmundová, Vladimír Zaremba, Božena Jurašková, Iva Holmerová, and Lit.: 14
Světová zdravotnická organizace (WHO) je nevýznamnějším nadnárodním aktérem na poli zdravotní politiky. Oblasti etiky se WHO věnuje explicitně: v roce 2002 zahájila Iniciativu Etika a zdraví s cílem zkoumat problematiku etiky a rozvinout aktivity týkající se globálních témat bioetiky, a později v rámci širšího speciálního oddělení Department of Ethics, Trade, Human Rights and Health Law (ETH), jehož cílem je dosažení efektu, kdy by principy důstojnosti, spravedlnosti a zabezpečení byly začleněny do programů politik napříč WHO a pomáhaly rozvíjet efektivní globální a národní akce založené na těchto principech. Skupiny ETH plní tři hlavní funkce - rozvoj politiky a výzkumu, rozvoj nástrojů a výcviku pro budování kapacit a podpora členských států. Kromě takto explicitně formulovaných aktivit začleněných pod ETH uplatňuje WHO aktivně i jiné přístupy.Výraznou aktivitou v kontextu etických dimenzí byla Zpráva o světovém zdraví 2000 (World Health Report 2000), která byla zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a ve které WHO přinesla nový přístup. Zdravotnický systém se snaží dosáhnout tří hlavních cílů, kterými jsou zdravotní stav, vstřícnost a finanční spravedlnost. Podle míry dosažení těchto cílů je pak hodnocena celková výkonnost celého systému. WHO spolupracuje i s dalšími aktéry, zejména se jde o European Observatory on Health Systems and Policies.Současné aktivity WHO ve spolupráci s dalšími subjekty přispívají k rozšířenému uplatnění etických dimenzí v procesech tvorby a realizace zdravotní politiky. V rámci WHO je sice odpovědným aktérem za etické aspekty tým Etika a zdraví, který plní výzkumné, vzdělávací a podpůrné funkce, nicméně etické aspekty se odrážejí i v činnostech dalších týmů. Rozšířené uplatnění etických dimenzí se děje řadou cest v souladu s aktuálními funkcemi WHO, jakými jsou rozvoj lidských práv se vztahem ke zdraví, rozvoj konceptu investic do zdraví nebo rozvoj politického dialogu s cílem rozšířit poznatky., World Health Organization (WHO) is the most important international actor on the health policy field.WHO pursues the issue of ethics explicitly. In 2002 the Ethics and Health Initiative have started to provide the examination of the ethical issues and to develop activities regarding a wide range of global bioethic topics. Now it is located within the Department of Ethics,Trade, Human Rights and Health Law (ETH) whose three main functions are policy development and research, tool development and training for capacity building and country support. Except of those explicitly defined activities roofed by ETH, WHO asserts the other approaches as well. Important activity in the ethical dimension context was the World Health Report 2000 which was aimed at health system evaluation and the new approach towards health system performance. The health care system attempts to achieve three main goals - health, responsiveness and fairness in financial contribution.The system performance is evaluated according to goals achieved. WHO cooperates with the other actors, mainly with European Observatory on Health Systems and Policies. Contemporary WHO activities in cooperation with the other actors contribute to widespread use of ethical dimensions in the health policy making and implementation. Even if the responsible actor for ethical aspects is the Ethics and Health team within the WHO we can find them in the other teams activities as well. There is a wide range of their use in harmony with the topical WHO functions as human rights development in relation to health, health investments concept or political dialog development., Olga Angelovská, and Lit.: 17
Cíl: Cílem naší práce bylo posoudit význam stanovení S100B proteinu u nemocných s poraněním CNS pro klinickou praxi. Metodika: Do studie bylo zařazeno 98 pacientů, kteří byli přijati do FN Plzeň v období od ledna 2004 do června 2006 s izolovaným poraněním hlavy. Při přijetí i propuštění byly ke zhodnocení klinického stavu použity obecně užívané skórovací protokoly, při přijetí Glasgow Coma Scale (GCS), APACHE II, Injury Severity Score (ISS) a Trauma Revised Injury Severity Score (TRISS), při propuštění pak Glasgow Outcome Scale (GOS). Hodnoty S100B proteinu byly stanoveny při přijetí, po 6, 12, 24 a 72 hodinách. Hladina S100B proteinu byla stanovována na imunoanalyzátoru Liaison, DiaSorin, Itálie. Výsledky: V námi monitorovaném souboru pacientů jsme prokázali souvislost mezi absolutními hodnotami hladin S100B proteinu ve všech sledovaných časech a výsledným klinickým stavem. Nejlepší vztah k výslednému klinickému stavu vykazuje hodnota S100B proteinu ve 24 hodině od přijetí (r = ?0,540; p<0,0001). Hodnota 100B proteinu ve 24. hodině nad 1,17 ?g/l znamená 12,8× vyšší riziko špatného výsledného klinického stavu (p < 0,0001). Pokles hladiny pod 0,2 ?g/l do 72 hodin od přijetí je naopak spojen s 92% pravděpodobností uspokojivého klinického stavu. Závěr: V praxi lze doporučit dynamické sledování hodnot S100B proteinu, klinicky největší význam má hladina 24 hodin od přijetí, hodnoty pod 0,2 ?g/l předvídají dobrý výsledný klinický stav pacienta. Při hodnotách nad 0,2 ?g/l je nutné se orientovat dle hladiny v čase 72 hodin., Pavel Lavička, R. Pikner, S. Kormunda, O. Topolčan, R. Bosman, I. Chytra, L. Holubec, M. Choc, and Lit.:16
Cílem studie bylo prozkoumat vztah mezi sociální oporou, socioekonomickými determinantami a průběhem onkologické léčby. Byl sledován výskyt komplikací souvisejících s toxicitou protinádorové terapie, výskyt viróz během 6 měsíců po operaci a pooperační komplikace. Ve studii participovalo 139 pacientek s karcinomem prsu (medián věku 65 let), sociální opora (SO) a socioekonomický status (SES) byly hodnoceny na základě strukturovaného interview. SES byl odhadován na základě kategorií ekonomického příjmu a dosaženého vzdělání. Ze zdravotnické dokumentace byly do analýz zařazeny údaje o výskytu obecně léčebných komplikací, komplikací po operaci a o výskytu infekčních onemocnění typu viróz do 6 měsíců po operaci. Statistická významnost rozdílů v kategoriálních proměnných mezi testovanými skupinami byla hodnocena Fisherovým přesným testem. Statisticky významné rozdíly mezi skupinami s a bez SO byly zjištěny u celého souboru pacientek v méně častém výskytu viróz u pacientek se SO (bez viróz 70,3 % vs 48,3 % bez SO). U pacientek se SO ve věku do 60 let byl zjištěn nižší výskyt pooperačních komplikací (56,7 % vs 0 %) i obecně nižší počet komplikací v souvislosti s onkologickou léčbou (více než 4 komplikace se projevily u 47,1 % se SO vs 100 % bez SO). U pacientek se SO ve stadiu nemoci II–III byl zjištěn nižší výskyt viróz (bez viróz 63,2 % vs 28,6 %) a nižší četnost komplikací (více než 4 komplikace 35,5 % vs 73,3 %). Statisticky významný vztah (P = 0,015) byl zjištěn mezi vzděláním a počtem komplikací u pacientek se stadiem II–III, u pacientek se základním a učňovským vzděláním byl vyšší podíl více než 4 komplikací (55,9 %) oproti skupině se středním a vyšším vzděláním (32,6 %). Zvýšený trend byl nalezen pro vztah mezi SES a výskytem komplikací souvisejících s onkologickou léčbou (P = 0,06) ve skupině pacientek s karcinomem prsu ve stadiu II–III.Zjistili jsme indicie pro vztah sociální opory a průběh onkologické léčby pro starší pacientky napříč klinickými stadii a pro vztah SES a výskyt léčebných komplikací pro starší ženy ve stadiu II–III. Sociální opora je velmi důležitý faktor pro zdraví pacientek, významnou pozitivní roli hraje také vyšší socioekonomický status a vzdělání. Klíčová slova: karcinom prsu – onkologická léčba – sociální opora – socioekonomický status, The objective of the study was to investigate the relationship between social support, socioeconomic determinants and oncological treatment progress in patients with complications due to the toxicity of antitumor therapy, viral diseases during 6 months following surgery, as well as postoperative complications. The study sample consisted of 139 female patients with breast cancer (age median: 65 years), and social support (SS) and socioeconomic status (SES) were evaluated based on a structured interview. SES was estimated based on income and education classification. The analyses performed included information from patients’ documentation, including data on the occurrence of general therapy complications, postoperative complications, and the occurrence of infectious viral diseases within the first 6 months following surgery. The level of statistical significance of the differences within category-specific variables between the analysed groups was evaluated with Fisher’s exact test. The differences in statistical significance between groups with and without SS were found within the entire group of patients, while viral diseases occurred less in patients with SS (no viral diseases 70.3% vs 48.3% without SS). Patients with SS and below 60 years of age experienced a lower occurrence of postoperative complications (56.7% vs 0%), as well as generally lower numbers of complications resulting from oncological treatment (more than 4 complications occurred in 47.1% of patients with SS vs 100% of patients without SS). Patients with SS in the Stage II–III experienced a lower occurrence of viral diseases (63.2% no virosis vs 28.6%) and a lower occurrence of complications (35.5% more than four complications vs 73.3%). A statistically significant relationship (P = 0.015) was determined between the education of patients and the number of complications in patients in Stage II–III: more than four complications occurred in patients with basic and vocational education (55.9%), compared to patients with secondary and higher education (32.6%). An increasing trend was determined for the relationship between SES and the occurrence of complications due to oncological treatment (P = 0.06) within the group of patients with Stage II–III breast cancer. We have found evidence supporting the idea of a relationship between social support and oncological treatment for older patients across clinical stages and for the relationship between SES and the occurrence of complications for older women in Stage II–III. Social support is a factor which is of great importance for patient health, while higher socioeconomic status and education play a significant role, too. Keywords: breast cancer – oncological treatment – social support – socioeconomic status, and Kateřina Skřivanová, Dagmar Brančíková, Tomáš Svěrák, Ľubomíra Anderková, Nela Elfmarková, Marcela Bendová, Hana Peterková, Eva Holoubková, Jiří Jarkovský, Klára Benešová, Markéta Protivánková, Luboš Minář, Ladislav Dušek
V predkladanej štúdii autori ponúkajú prehľad problematiky zdravia rómskej populácie na Slovensku spolu s faktormi ktoré ho ovplyvňujú. Rozoberajú demografický vývoj Rómov v spojitosti s reprodukčným a populačným zdravím. Autori predkladajú analýzu zdravia Rómov založenú na výsledkoch parciálnych prieskumov a samohodnotení zdravotného stavu samotnými Rómami. Článok stručne mapuje oblasti najvýraznejších problémov zdravotného stavu rómskeho etnika na Slovensku. Informuje čitateľa o známych príčinách tohto stavu. Zlepšenie situácie v oblasti zdravia vidia autori v transkultúrnom prístupe k Rómom zo strany zdravotníckych pracovníkov a majoritnej spoločnosti a v realizácii efektívnej edukácie zameranej na podporu a ochranu zdravia., In the present study, the authors provide an overview of the health problems of the Roma population in Slovakia together with influencing factors and analyse factors. The demographic development of the Roma in conjunction with reproductive population health. The authors also present an analysis of the health of the Roma based on the partial results of surveys and self-assessed health status. The article briefly charts the area that is most outstanding in health problems of the Roma ethnic group in Slovakia. It informs the reader about the known causes of this condition. The authors see improvement in the health situation through a transcultural approach towards the Roma by health workers and by majority society and effective implementation of education aimed at health promotion and protection., Mária Šupínová, Ladislav Hegyi, Cyril Klement, and Literatura
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala v květnu 2014 aktualizované počty let života poznamenaných onemocněním (DALYs). Autor vybírá nejdůležitější čísla týkající se České republiky a srovnává je s vybranými státy Evropy. V České republice byla v roce 2012 ztráta zdravých let života 3 428 900 roků, o 89 500 roků nižší než v roce 2000. Význam DALYs pro hodnocení zátěže společnosti nemocemi a pro formulaci priorit zdravotní politiky je v České republice nedoceněn., The World Health Organization (WHO) released updated estimates of Disability-Adjusted Life Years (DALYs) in May 2014. Most important estimates concerning the Czech Republic and comparisons with selected European countries are presented. Healthy life lost years (DALYs) were 3,428,900 in 2012, 89,500 less than in 2000. Reminded is the meaning of DALYs for the disease burden of the society as well as the lack of using of DALYs for the purpose of priority setting in Czech health policy., Jaroslav Kříž, and Literatura