Na fresce je v monochromním medailonu zobrazena Andromeda, pololežící na mořském břehu, s rukama nataženýma za sebe, přikovanýma ke skále. Je nahá až na cíp draperie zakrývající klín, hlavu má otočenu k Perseovi útočícímu na draka. Drak pluje k Andromedě, s tlamou otevřenou se ji chystá spolknout. Zjevně si neuvědomuje, že Perseus je přímo nad ním. Hrdina je v plné zbroji (pancíř, přilba, kruhový štít), právě zarazil okřídleného koně, na němž sedí, a zdvihá pravou ruku s mečem, aby draka zabil. Plášť vlající nad hrdinou zdůrazňuje rychlost akce., Bushart 1986#, 245-246 (Bärbel Hamacher a Ralph Paschke)., and Do nástropní fresky v hlavním sále prelatury, která zobrazuje zázrak blahoslaveného Vintíře, je začleněn mýtus o Perseovi. Freska s Vintířem proklamuje, že Iustitia břevnovských mnichů pevně spočívá na třech morálních ctnostech, Sapientia, Fortitudo a Temperantia. Do tohoto programu je včleněn Perseův příběh, v němž je pohanský hrdina představen jako předobraz a alter ego blahoslaveného Vintíře. Antický mýtus oslavuje starobylost břevnovského kláštera, jeho klasická aura klášter propojuje s Římem a imperiální tradicí. O Andromedě srov. Exemplum: Perseus osvobozuje Andromedu.
Ilustrace k Aristofanově Lysistratě (Aristophanes, Lysistrata, Gravures originales de Francois Kupka. Preface de Lucien Dhuys. Blaizot. Paris. 1911). Skupina ozbrojených mužů (štíty, kopí, zbrij) sleduje Lysistratu, která stojí s pozdviženou levicí., Pravdová 2009, s. 14., and Lysistrata vyjednává s muži.
Ilustrace k Aristofanově Lysistratě (Aristophanes, Lysistrata, Gravures originales de Francois Kupka. Preface de Lucien Dhuys. Blaizot. Paris. 1911). Skupinová scéna mužů, kteří v sexuálním roztoužení odhazují oděv a zbroj. and Pravdová 2009, s. 28.
Ilustrace k Aristofanově Lysistratě (Aristophanes, Lysistrata, Gravures originales de Francois Kupka. Preface de Lucien Dhuys. Blaizot. Paris. 1911). Skupinová scéna tančících mužů, na zem odhazují výzbroj. and Pravdová 2009, s. 26.
Freska: Nahoře je Minervu připomínající žena (zbroj), po stranách jsou pozlacené reliéfy Merkurových atributů, kaduceus a okřídlená čapka. Dole je žena s rohem hojnosti po stranách pozlacené reliéfy s věnci, do nichž jsou vetknuté ratolesti a žezla., Hadravová, Hadrava 2007#, and Klíčovým bodem výzdoby "Astrologické chodby" nebyly planety na stropě, ale alegorie na obou průčelích, obsahem výzdobného programu této chodby totiž nebyla astrologie, ale oslava císařské vlády. Řada začíná na severu Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Apartmá Valdštejnovy ženy, které bylo na severní straně Astrologické chodby, bylo tedy symbolickou zemí, o jejíž blaho (Felicitas publica) císař pečuje. Vyjadřovala to alegorie složená ze dvou postav se symboly po stranách, dole je žena s rohem hojnosti a po stranách jsou symboly blahobytu (věnce, do nichž jsou vetknuté ratolesti), nahoře je žena v brnění (odkaz na Minervu, personifikaci moudrosti) s merkurovskými symboly po stranách (kaduceus a okřídlená čapka). Jedná se s největší pravděpodobností o rozvedenou antickou alegorii Felicitas publica, která se v 16. století dostala díky antickým mincím do všeobecného povědomí. V Ikonologii Cesare Ripy Felicitas publica představuje žena s caduceem a rohem hojnosti, přičemž v komentáři je caduceus vysvětlen jako symbol ctnosti a roh hojnosti jako bohatství (Ripa 1603, 154). S touto alegorií souvisela série planet na stropě a čtyř personifikací světadílů ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: Achilleus (soudobé brnění, červená šerpa) stojí s halapartnou a štítem. V pozadí ruiny., Konečný 2007#, and Na klenbě je mezi lunetami a oblouky arkád osm postav z antické mytologie doprovázených nápisy, které navzájem provazují boj Řeků s Trójany a pozdější boj Aieneia s Latiny. Úhlavní nepřátelé, Achilleus a Hektor, jsou na opačných koncích východní klenby.
Freska: Aeneas (vousy) v soudobém brnění stojí se zdviženým mečem., Konečný 2007#., and Na klenbě je mezi lunetami a oblouky arkád osm postav z antické mytologie doprovázených nápisy, které navzájem provazují boj Řeků s Trójany a pozdější boj Aenea s Latiny.
Freska: Aeneas (prostovlasý, stříbrná antická zbroj, zelené brnění, zelený plášť, vysoké žluté boty, u pasu jezdecká šavle) nese na zádech nahého Anchísa (bílé vlasy, hnědá čapka). Před nimi Askanios/Iulus (dlouhé vlasy, hnědá tunika), levou rukou nese žlutý pytel, v pravé má hůl přes rameno, na níž přehozený zelený plášť. Vlevo tři bojovníci v soudobé zbroji, oba krajní s praporci střední s kopím, V pozadí hořící Trója., Konečný 2007#, and Ve třech lunetách na západní stěně jsou zobrazeny výjevy, které všechny zobrazují Aenea. Na jižním je zobrazeno tradiční téma hrdiny odnášející otce Anchísa z hořící Tróje (Pius Aeneas), po němž chronologicky následuje výjevy na opačné, severní straně (11. kniha), a prostřední výjev (závěr 12. knihy). V zobrazení Aenea a Anchísa se malíř držel těsně verze Antonia Tempesty, která se od antické obrazové i literární tradice liší v tom, že Anchísés nedrží trójské penáty, což byl hlavní důvod, proč Aineiás otce nesl na zádech (nesměl se jich dotknout, dokud se rituálně neočistil po boji s Řeky).
Freska: Aeneas (soudobé brnění) drží za hlavu Turna (soudobá zbroj) a chystá se jej zabít mečem, který drží v pravé ruce. Turnus se brání štítem, který drží v pravé ruce. Nalevo jezdec na koni s praporcem. Napravo král Latinus (soudobá zbroj, červený plášť), před ním ozbrojenec (antický pancíř) s praporem a za ním bubeník. V pozadí pobřeží s vojskem, na vodě plachetnice, Konečný 2007#., and Ve třech lunetách na západní stěně jsou zobrazeny výjevy, které všechny zobrazují Aenea. Na jižním je zobrazeno tradiční téma hrdiny odnášející Aenea z hořící Tróje (Pius Aeneas), po němž chronologicky následuje výjevy na opačné, severní straně (11. kniha), a prostřední výjev (závěr 12. knihy) Na střední lunetě je nejznámější výjev z Aeneidy: hrdinův souboj s Turnem, který znamenal zásadní zvrat v Aineiově boji o Itálii a tedy o světovládu jeho rodu. Na toto čtení ukazuje i skutečnost, že střední lunetu lemuje zleva Aineás a zpravo Pallás, kterého zabil Turnus a jehož smrt v tomto souboji Aeneas pomstil. Turnus a jeho spolubojovnice Camilla jsou zobrazeni na protější klenbě.
Freska: Camilla (koruna, šedivá košile, fialové antické brnění, zlatočervená sukně, zelený plášť), na zádech toulec, v pozdvižené pravici drží šíp, v levici luk. V pozadí obelisk s ulomeným hrotem., Konečný 2007#, and Na klenbě je mezi lunetami a oblouky arkád osm postav z antické mytologie doprovázených nápisy, které navzájem provazují boj Řeků s Trójany a pozdější boj Aineia s Latiny. Turnus a jeho spolubojovnice Camilla spolu tvořili stejně pevný pár jako Aineiás a Pallás, což Vergilius naznačil tím, že pro popis jejich smrti použil stejný verš: s lkáním ho/ji opouští duše a prchá s nevolí k stínům (Camilla: 11, 831, Turnus 12, 952, poslední verš Aeneidy).