Zvířata představují pro člověka prioritizované stimuly, je jim věnována větší pozornost než neživým objektům a tento zájem je doprovázen nejen pozitivními, ale také negativními emocemi, jako je strach a odpor. Obě emoce mají významnou adaptivní roli v situacích, které mohou být pro člověka potenciálně nebezpečné. Strach reaguje na přítomnost predátora či jiného strachového stimulu, který jej bezprostředně ohrožuje, zatímco odpor se vyvinul jako ochrana před chorobami a infekcemi. Tyto emoce však byly důležité nejen v evoluční minulosti člověka, do značné míry nás ovlivňují i dnes, přestože se se zvířaty ve volné přírodě setkáváme stále méně. Strach a odpor hrají zásadní roli také ve fobiích ze zvířat.
Tato práce tedy shrnuje naše dosavadní poznatky o negativních emocích, které v lidech vzbuzují zvířata. Zabývá se rozdíly mezi fungováním strachu a odporu, jejich vzájemným vztahem a také psychopatologiemi. V neposlední řadě se pak věnuje tomu, které konkrétní znaky zvířat ovlivňují nejen jejich přednostní vnímání, ale také pociťování specifických emocí, strachu a odporu, u různých skupin zvířat. and Animals represent prioritised stimuli for humans, they are given more attention than inanimate objects, and this attention is accompanied by not only positive emotions, but also negative ones, such as fear and disgust. Both of these emotions play an important adaptive role in potentially dangerous situations. Fear represents human reaction to the presence of a predator or another fear-inducing stimulus posing an immediate threat, while disgust has evolved as a protection against diseases and infections. These emotions were significant during human evolutionary history, but they continue to influence us to this day, despite humans coming into contact with animals in the wild with increasing rarity. Fear and disgust are also a substantial part of animal phobias. This work summarises our findings so far regarding negative emotions caused by animals. It deals with differences between the function of fear and disgust, their relation to each other, and their psychopathologies. Last but not least, it also discusses which specific features of animals influence their prioritized perception and experiencing of fear and disgust evoked by distinct animal groups.
The well-known book by Peter Singer The Liberation of Animals has not only inspired a series of texts defending the rights and interests of animals, but has also provoked a discussion about what humanity is, what meaning can our belonging to the human kind have for us, and whether Singer’ critique of the “human prejudice” is justified. The paper considers two important defenders of “human prejudice”, B. A. O. Williams and C. Diamond, who both claim the concept of human being to be a basic ethical concept. In the first part, we will present Williams’s argument that solidarity and identity with one’s species doesn’t have the structure of a blameworthy privilege similar to sexism and racism. In the second part, we will proceed to Diamond’s conception of human being that is founded in relations and responses towards the other. Just as our treatment of a human being depends on whether we see this person as our fellow, so our treatment of an animal depends on how we see it. In the last part, we will consider Diamond’s illustration of how it is possible to change our perception of an animal and thus to change our treatment of it., Kamila Pacovská., and Obsahuje poznámky a bibliografii