Zoetrop, optická hračka 19. století předvádějící iluzi pohybu, oživla v různých podobách ve 20. a 21. století. Dnes ji nalezneme ve výtvarném umění či reklamě a to často v mnohem větším měřítku než ve století předcházejícím. Moderní zoetropy uchvacují své diváky primárně díky tomuto zvětšení měřítka. Věnuji se řadě jejich příkladů z umění, zábavního průmyslu a reklamy a sleduji různé technické úpravy vedoucí k jejich zvětšení. Tyto nové aparáty proměňují vztah mezi přístrojem a publikem, přehodnocují tradiční pojetí jejich uživatele, který s ním zacházel dotykem, a předpokládají naopak diváka, který má nad iluzí méně kontroly a je často publikem, zajatým a obklopeným touto animací. Současné zoetropy jako vizuální a vědecké spektákly dokáží vzbuzovat údiv primárně díky změně svého měřítka., The zoetrope, a nineteenthcentury optical toy that showcases illusions of motion, has enjoyed an active “afterlife” in the 20th and 21st centuries. Today, zoetropic devices are found in fine art and advertising, and are often much larger than their 19th-century counterparts. Modern-day zoetropes still captivate viewers primarily because of their adjustment in scale. Exploring a range of examples in art, entertainment, and advertising, this article discusses various technical adjustments made to successfully “scale up” the zoetrope, arguing that these new apparatus reconfigure the relationship between audience and device. Large-scale zoetropes revise the traditional conception of the user, who tactilely manipulates and interacts with the apparatus, instead positing a viewer who has less control over the illusion and is often a captive audience surrounded by the animation. It is primarily through their adaptation of scale that contemporary zoetropes successfully elicit wonder as visual and scientific spectacles from their audiences today., and Meredith A. Bak.