Tato stať je zamýšlena jako úvod do spojité problematiky explikace pravdivosti a sémantických paradoxů, které onu explikaci pronásledují. Tyto paradoxy jsou viděny jako prostředek ukázání, že nedostatečně promyšlená explikace našeho pojmu pravdivosti (významu pravdivostního predikátu) je explikací nevyhovující. Poté jsou předvedeny rysy obou klasických přístupů, Russellovy teorie typů a Tarského hierarchie metajazyků. Nakonec jsou podány základní ideje hlavních názorových škol, které přišly poté. and The present paper is intended as an introduction to the problems connected with the explication of truth and semantic paradoxes which are affecting these explications. The semantic paradoxes are viewed as means showing that an explication of our truth-predicate which is not developed sufficiently enough is not satisfactory. The key features of both classical conceptions, Russell's theories of types and Tarski's hierarchy of metalanguages, are introduced. Finally, they are briefly characterized main contemporary approaches.