Kresba (list ze štambuchu): uprostřed Minerva (přilba) s olivovou ratolestí sedí vedle Jupitera (orel), který ji objímá. Nalevo polonahá Venuše s Amorem, za ní Neptun (trojzubec), pod ní Apollón (lyra). Napravo Diana (luk), za ní Herkules (lví kůže), Pluto (dvojzubec) a Merkur (caduceus, okřídlená čapka a boty. V pozadí antická architektura., Jacoby 2000#, č. 50 s. 157-159., and V přípise: "Tento výjev (znázorňuje), jak Jupiter k údivu všech ostatních pohanských božstev opouští Venuši a miluje Minervu". Stejný výjev, ale podaný s jinými detaily a v pozměněné kompozici, znázornil Aachen na obraze v Londýně (London, Shromáždění bohů 2).
Kazetový strop s figurální výzdobou. V kayetách putti a antická božstva. Kybelé na zlatém voze (vůz tažený lvy, hradební koruna, dva klíče), Neptun v mušli (delfín, trojzubec, bič), Jupiter na orlu (koruna, blesk, oheň), Juno (žezlo, páv) jako personifikace čtyř živlů - Země, Voda, Oheň, Vzduch.
Kašna s pískovcovou sochou, Uprostřed nádrže sloup, na něm stojící postava nahého muže s vousem, levá noha stojí na nádobě s vodou, kolem těla drapérie, na hlavě koruna, v pravici drží trojzubec.
Řezba v nefritu, pasování pozlacené stříbro (délka 37 cm): na okraji misky Neptun s trojzubcem z pozlaceného stříbra.. and Prag um 1600#, II, č. 704 s. 233
Tableau z ebenového dřeva s rytinami na slonovině (48, 5 x 62, 7): uprostřed dole znak habsburského císaře, nahoře říšské jablko a zkřížený meč se žezlem. Uprostřed desky je oválný výjev z Helikónu. Pod kašnou s Pégasem na vrcholu skupina Múz hrajících na hudební nástroje, ke kašně přistupuje Minerva (přilba, štít, kopí, dlouhé šaty) a Juno (žezlo, dlouhé šaty). Napravo pavilon, v němž Múzy s globem, v pozadí průhled do krajiny s horami v pozadí. Nalevo deska s Martem (zbroj, meč. štít, u nohou kohout), napravo Mír (věnec na hlavě, v pozdviženépravici palmová ratolest, v pravizi pochodeň, zapaluje na zemi ležící zbraně a zbroj). V rozích desky s alegoriem živlů. Vlevo nahoře je Oheň: nahý Vulkán sedí na kovadlině s kladivem v ruce, obklopený děly a dělovými koulemi, před ním letí Amor (luk, šíp, toulec), na obloze Hélios na voze. Napravo nahoře Vzduch: nahý Merkur (okřídlená čapka, caduceus), troubí na trumpetu, okolo dechové nástroje, před Merkurem "Hommo Bulla", putto sedí na kouli a fouká mýdlové bubliny, v pozadí jeskyně, v níž ženy foukají sklo, nahoře nahá Juno (žezlo) na voze taženém pávy. Vlevo dole Voda: nahý Neptun (vousy, trojzubec) sedí na břehu moře, před ním ve vodě Amfitrité Tritón troubící na mušli. Vpravo dole: Země. Nahá žena sedí na hromadě plodů, před ní zemědělské náčiní, v pozadí pole, nad ním kopec s rotundou., Prag um 1600#, II, č. 739 s. 255-257., and Desku patrně objednal bavorský vévoda Vilém V. jako dárek pro císaře Rudolfa, z jehož sbírky dílo patrně pochází. Ikonografie desky navržená Sustrisem, dvorním malířem vévody Viléma V., byla inspirována úvodními verši Hésiodovy básně Zrození bohů (Theogoniá), kde jsou představeny Múzy tančící a zpívající na Helikónu. Deska píseň Múz ilustruje: z božstev, o kterých Múzy zpívají, jsou jako první zmíněni Jupiter, Juno a Minerva. Právě Juno a Minerva jsou zobrazeny uprostřed ústředního výjevu s muzicírujícími Múzami, ačkoliv se jinak společně neobjevují a Juno nebyla, na rozdíl od Minervy, s Helikónem nijak spojována. Minerva Juno k pramenu vede, což by mohla být narážka na Ovidiovo líčení o Minervině návštěvě Helikónu v Proměnách (5, 254-268). Jupiter na desce není zobrazen, ale jsou zde odkazy na císaře Rudolfa II. (dole císařský znak a nahoře insignie), čímž mohlo být naznačeno, že Múzy císaře opěvují jako druhého Jupitera. Výjevy v rozích jsou alegoriemi živlů, ale jejich uspořádání se zčásti kryje s pořadím božstev, o nichž podle Hesiodova textu Múzy zpívaly. Na desce je dole Neptun a Země a Hésiodův výčet témat, o nichž Múzy zpívaly, končí Oceánem a Zemí. Z neobvyklých motivů je třeba zmínit "Homo Bulla" (srov. Exemplum: Homo bulla est).
Kamej (3, 1 x 4, 1 cm): Pluto (trojzubec) s Proserpinou v náručí jede na dvoukolovém voze do podsvětní brány hlídané Kerberem. V bráně podsvětní démon s trojzubcem, v oblacích kouře vycházejících z podsvětí jsou dva putti., Prag um 1600#, č. 338 s. 468., and Osazení v emailovém zlatu s rubíny a diamanty v Praze po roce 1610 (Andreas Osenbruck, připsáno).
Kresba (37, 2 x 46, 4 cm): na oblaku sedí Jupiter (orel) a Minerva (přilba, kopí, štít) v důvěrném hovoru. Dole v krajině božstva: nalevo sedící Diana (srpek, toulec), naproti ní sedící Apollón (lyra). Nad Apollónem nahá Venuše, kterou přikrývá Amor a vzhlíží přitom nahoru k Jupiterovi. Vedle Venuše Neptun (trojzubec), na protější straně Merkur (křídlená čapka) a ženské božstvo. Uprostřed v pozadí nalevo Herkules (kyj, lví kůže) a na zemi sedící Pluto s Kerberem. Nalevo v horním rohu ruina antické stavby s ženkou sochou v nice., Prag um 1600#, I, č. 177., and Přípravná kresba k obrazu (London, National Gallery inv. n. 6475). Výjev je interpretován jako zrození Minervy, ale ve Stuttgartu (Landesbibliothek, Cod. hist. Q. 298/299, Stammbuch Janisch fol. 142r) je obdobná kresba od stejného autora s nápisem: "Diese Figur wie Jupiter die Veniren veralsst und Minervam liebet mit verwunderung aller anderen heydnischen Götter is mir von Johan von Ach Kay. Mahler zu ehren gamacht worde." Z nápisu jednoznačně vyplývá, že se jedná o alegorické zobrazení v němž jde o konflikt mezi Venuší a Minervou (Prag um 1600, I, s. 329).
Reliéf ze zlaceného stříbra na spodku těla konvice, shromáždění olympských bohů s palmovými listy (při uchu konvice směřujícím doprava, proti směru hodinových ručiček): Jupiter (koruna, blesk) na orlu, u jeho nohou dvě nádoby, Neptun (trojzubec), Pán (rohy, syrinx), Kybele (koruna z hradeb), Pluto (dvojzubec), tři Grácie, Mars (zbroj), nahá Venuše, Amor (toulec, šíp, páska na čele), Merkur (okřídlená čapka, caduceus) nese nahou Psýché, Bakchus (věnec z vinné révy, číše), Herkules (lví kůže, palmová ratolest), Saturn (nahý, polyká dítě), Diana (měsíční srpek), Apollón (záře okolo hlavy, lyra), Vulkán (čepice, kladivo) a neidentifikované božstvo., Irmscher 1999#, 212-226., and Shromáždění bohů evokuje svatbu Amora a Psýché. Postavy olympských božstev se vztahují k triumfům nad nimi: Jupiter je pod Triumfem Cudnosti, tři Grácie pod Triumfem Smrti, Merkur a Psýché pod Triumfem Slávy. Herkules, Saturn a Apollón, božstva související bezprostředně s Rudolfem II. a jeho obnovou Zlatého věku, jsou pod Triumfem Času. Předlohou pro Jupitera byl Jupiter z rytiny Herkules na rozcestí (Johann I Sadeler, návrh Friedrich Sustris), dvě nádoby u Jupiterových nohou jsou nádoby s dobrým a špatným osudem, o nichž se zmiňuje Homér (Ilias 24, 527-528). V rámci vladařské ideologie se téma objevuje na fresce Rossa Fiorentina ve Fontainebleau, kde do Jupiterova chrámu vstupuje František I. s mečem a knihou v ruce. Po straně vchodu jsou velké dádoby s dobrem a zlem. Do chrámu nemají přístup personifikace sedmi smrtelných hříchů s páskami na očích. K rozšíření Rossovy malby přispěla rytina z téhož roku (nápis "OSTIUM IOVIS" nad vchodem, na váze nalevo "MALI", napravo "BONI". Vzorem pro tři Grácie byla známá rytina Marcantonia Raimondiho ze začátku 16. století, jejich význam souvisel patrně s Ficinovým novoplatónským výkladem, současně byly pravděpodobně symbolem svornosti, což bylo v habsburské říši aktuální politické téma. Vzorem pro skupinu Merkura a Psýché byla rytina ze školy Marcantonia Raimondi. Merkur unášející Psyche na nebesa v kontextu Trionfi-lavabo odkazuje na poslední stupeň novoplatónské pouti k bohu, remeatio. Psyché symbolizuje lidskou duši, která dosahuje nesmrtelnosti láskou k věčné kráse, kterou představuje dcera Amora a Psyché, Voluptas.