Kamenná fontána: na vrcholu stojí Neptun (dlouhé vlasy a vousy) opřený o bronzový trojzubec, u nohou delfín. Okolo kruhového podstavce jsou Tritóni troubící na mušle., Poche 1978#, s. 98-99., Brožovský 1995#, 44., and Fontána pochází z Cataja u Padovy, ze zahrady benátského aristokrata Tomassa degli Obizzi. Byla to součást modenského knížecího odkazu, který sesazený modenský vévoda František V. (arcivévoda d'Este) nechal v roce 1859 převést do Vídně. Do majetku arcivévody Františka Ferdinanda d'Este se modenské sochy dostaly v roce 1875, po smrti arcivévody Františka, který ho ustanovil univerzálním dědicem. Na zámek Konopiště, který arcivévoda František Ferdinand koupil v roce 1887, byly modenské sochy převezeny okolo roku 1900.
Olej na plátně (8 x 11,5 m.): Nalevo Paridův soud, Merkur (okřídlená čapka), sedící Paris s jablkem a Juno, nahá Venuše a Minerva ve zbroji s kopím a štítem. Napravo svatební tabule Pelea a Thetis s Neptunem (trojzubec) a Jupiterem (koruna, orel) před palácem, seshora slétá Eris (had). Vpravo dole vůz Juno s pávem., Togner 1999#, č. 10., and První ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ jenom ctnost dělá vznešeného muže".
Olej na dřevě (55 x 73 cm): nahý Neptun (trojzubec) sedí vedle nahé stojící Amitrité ukazující na pobřeží. Jedou na voze taženém mořskými koni, okolo průvod Nereoven a Tritonů (mušle, želva, chycené ryby na prutech). Uprostřed dole putti na delfínu (žezlo a mušle). Na břehu personifikace řeky, stařec s nádobou s vytékající vodou. Napravo jeskyně, v níž hodují bozi. Na obloze ptáci a létající ryby., Togner 1999#, s. 147-149, č. 111., and Obraz byl v Kroměříži s největší pravděpodobností od roku 1695. Frans Francken II stejné téma pojednal na tuctu dalších obrazů, které byly jako všechny ostatní výjevy tohoto typu inspirovány antickými římskými sarkofágy zobrazujícími mořský thiasos (Bober, Rubinstein 1987, č. 99-104). Sarkofág z vatikánských sbírek (č. 99) je považován za zobrazení svatby Neptuna a Amfitrite, ale mezi kroměřížským obrazem a antickými reliéfy není žádný přímý vztah. Na obrazech svatby Neptuna a Amfitríty od Franse Franckena II se v popředí objevuje delfín s puttem nebo putti, takže lze uvažovat o tom, zda se nejedná o delfína, který svatbu umožnil a zorganizoval (O astronomii 2, 17, dílo je neprávem připisované Hyginovi).
Závěsná nástropní malba (olej na plátně). Figurální výjev v oblacích s motivem architektury. Zobrazeny jsou dvě scény z příběhu o Trojské válce: Svatba Pélea a Thétidy a Paridův soud. Z oblak slétá bohyně Sváru Eris, v ruce drží hada. V pravé polovině obrazu scéna svatební hostiny. U prostřeného stolu sedí svatebčané a olympští bohové - Jupiter s korunou na hlavě, sedí na tůně, vedle něho orel. Vedle něho sedí Herkules se lví kůží přes hlavu. Za ním stojí Diana. Vzhůru k Erinii se dívá Neptun, v ruce drží trojzubec, na hlavě věnec z chaluh. Proti Jupiterovi sedí Thetis, nad její hlavou drží amor květinový věnece, nad nimi v oblacích Hymen. Kolem stolu další svatebčané, v popředí zlatý vůz s pávy, žena a mladík? V levé části plátna stojí tři bohyně - Venuše, Minerva (kopí, štít, přilba) a Juno, před nimi sedí Paris s jablkem v ruce, dva psi a Merkur., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Autorem koncepce výzdoby byl F. A. z Freenthalu. Kompozice Paridova soudu, sedící Paris, vedle něho Merkur a před ním stojící trojice bohyň, nevybočuje z tradičního formálního schematu (má velmi blízko kupříkladu k obrazu Hendricka van Balen (1599), scéna slavnostní hostiny bohů je omezena jen na hlavní postavy, které jsou nezbytné pro ilustraci příběhu.
Olejomalba na kovu (36 x 46, 5 cm): na oblaku sedí Jupiter (orel) a Minerva (přilba, kopí, štít) v důvěrném hovoru. Dole v krajině božstva: nalevo sedící Diana (srpek, toulec, luk), naproti ní sedící Apollón (lyra). Nad Apollónem nahá Venuše, kterou přikrývá Amor a vzhlíží přitom vzhůru k Jupiterovi. Vedle Venuše Neptun (trojzubec), na protější straně Merkur (křídlená čapka, caduceus) a ženské božstvo. Uprostřed v pozadí nalevo Herkules (kyj, lví kůže) a na zemi sedící Pluto (dvojzubec), vedle něj Kerberos. Nalevo v horním rohu ruina antické stavby s ženkou sochou v nice., Kaufmann 1988#, I.11., and K obrazu existuje kresba (Wien, Albertina inv. n. 3315). Výjev je interpretován jako zrození Minervy, ale ve Stuttgartu (Stuttgart, Shromáždění bohů 1) je obdobná kresba od stejného autora s nápisem: "Diese Figur wie Jupiter die Veniren veralsst und Minervam liebet mit verwunderung aller anderen heydnischen Götter is mir von Johan von Ach Kay. Mahler zu ehren gamacht worde." Z nápisu jednoznačně vyplývá, že se jedná o alegorické zobrazení v němž jde o konflikt mezi Venuší a Minervou (Prag um 1600, I, s. 329).
Druhý parter francouzského parku uzavírá východně od zámku řada šesti mytologických soch, které směřují čelem k zámku. První zleva Neptun: pískovcová socha nahého vousatého muže, vlající plášť, na hlavě koruna, v levé ruce trojzubec, který spočívá na hlavě delfína ležícího u jeho levé nohy., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, s. 123-124., and Dílo je připisováno Braunově dílně (Kořán), nebo Ignáci Michalovi Platzerovi.
Pískovcová plastika nahého vousatého muže s korunou na hlavě - Neptun, stojí na delfínovi, trojzubec chybí., Blažíček 1976#, 111., and Alegorie ze série čtyř živlů Oheň, Voda, Vzduch, Země.
Fasáda průčelí, dnes obnovené výzdobné schéma výzdoby vstupního křídla s hlavní bránou podle návrhu Dušana Jurkoviče z roku 1910. Sgrafitová a chiaroscurová výzdoba fasády silně poškozená, původně antická božstva v nikách. V přízemí: stojící žena, v 1. patře zprava Apollón (Helios), Venuše s Amorem, Merkur, Jupiter. Na sloupech před hlavním vxhodem sochy - vlevo Neptun, vpravo Amfitrité. and Vlček 2001#, 82.
Kašna s Neptunem. and Socha byla původně na kašně na Hlavním náměstí v Opavě, kolem roku 1800 přemístěna do Městských sadů, odkud byla převezena (cca v roce 1960) do Arboreta v Novém Dvoře, odkud byla v sedmdesátých letech 20. století ukradena.