This study focuses on modeling hydrological responses of shallow hillslope soil in a headwater catchment. The research is conducted using data from the experimental site Uhlířská in Jizera Mountains, Czech Republic. To compare different approaches of runoff generation modeling, three models were used: (1) onedimensional variably saturated flow model S1D, based on the dual-continuum formulation of Richards’ equation; (2) zero-dimensional nonlinear morphological element model GEOTRANSF; and (3) semidistributed model utilizing the topographic index similarity assumption - TOPMODEL. Hillslope runoff hydrographs and soil water storage variations predicted by the simplified catchment scale models (GEOTRANSF and TOPMODEL) were compared with the respective responses generated by the more physically based local scale model S1D. Both models, GEOTRANSF and TOPMODEL, were found to predict general trends of hydrographs quite satisfactorily; however their ability to correctly predict soil water storages and inter-compartment fluxes was limited. and Studie je zaměřena na modelování hydrologické reakce mělké svahové půdy v pramenné části povodí Nisy, k výzkumu byla použita data z experimentálního povodí Uhlířská. Porovnání různých konceptuálních představ modelování odtoku bylo uskutečněno pro: (1) jednorozměrný model proměnlivě nasyceného proudění S1D; (2) model založený na bezrozměrném nelineárním morfologickém prvku - GEOTRANSF a (3) semi-distribuovaný model využívající principu podobnosti na základě topografického indexu - TOPMODEL. Hydrogramy odtoku ze svahu a změny zásob vody v půdě vypočtené zjednodušenými modely GEOTRANSF a TOPMODEL byly porovnány s odpovídajícími odezvami fyzikálně založeného modelu S1D. Oba modely, GEOTRANSF i TOPMODEL, byly poměrně úspěšné v předpovědi základních trendů hydrogramů odtoku, jejich schopnost správně předpovídat zásoby vody v půdě a toky mezi nimi však byla omezená.
In radiometric measurement of the object temperature, in measurement and evaluation of heat escape from buildings we meet with materials, which can be characterised as transparent or semitransparent. One of them is glass. The objective of the present article is to analyse glass features, including emissivity in dependence to wavelength and temperature and also the thermal transmissivity of glass. and Pri bezkontaktných meraniach teploty objektov, pri meraní a vyhodnotení úniku tepla z budov sa stretávame s materiálmi, ktoré možno označiť ako priezračné alebo polopriepustné. Jedným z bežne používaných materiálov je sklo. V príspevku sa pokúšame analyzovať vlastnosti skla, jeho emisivitu v závislosti na vlnovej dĺžke a teplote.