XXVIII, Topographie der historischen und Kunst-Denkmale. Der politische Bezirk Weinberge, verfasst von Anton Podlaha., Topographie herausgegeben von der Archäologischen Kommission bei der Böhmischen Kaiser Franz Joseph-Akademie für Wissenschaften, Literatur und Kunst über Anregung ihres Präsidenten Josef Hlávka und der Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen, and Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík
XIII, Topographie der historischen und Kunst-Denkmale im politischen Bezirke Přibram, verfasst von Anton Podlaha., and Obsahuje bibl. odkazy a rejstříky
VII, Topographie der historischen und Kunst-Denkmale der politische Bezirk Klattau, and verfasst von Ferdinand Vaněk und Karl Hostaš (Gerichtbezirke Klattau und Neuern), F.A. Borovský (Gerichtsbezirk Planitzt) ; herausgegeben von der Archaeologischen Commission bei der Böhmischen Kaiser Franz-Josef-Akademie für Wissenschaften, Litteratur und Kunst unter der Leitung Josef Hlávka.
XV, Topographie der historischen und Kunst-Denkmale im politischen Bezirke Karolinenthal, verfasst von Anton Podlaha und Ed. Šittler., and Obsahuje bibl. odkazy a rejstříky
XXXVIII, Topographie der historischen und Kunst-Denkmale. Der politische Bezirk Prachatitz, verfasst von F. Mareš und J. Sedláček ; unter Mitwirkung Adolf Josef von Schwarzenberg., Topographie herausgegeben von der Archäologischen Kommission bei der Böhmischen Kaiser Franz Joseph-Akademie für Wissenschaften, Literatur und Kunst über Anregung ihres Ersten Präsidenten Josef Hlávka und der Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen, and Obsahuje rejstříky
XXXVII, Topographie der historischen und Kunst-Denkmale. Der politische Bezirk Kralowitz, verfasst von Anton Podlaha., Topographie herausgegeben von der Archäologischen Kommission bei der Böhmischen Kaiser Franz Joseph-Akademie für Wissenschaften, Literatur und Kunst über Anregung ihres Ersten Präsidenten Josef Hlávka und der Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen, and Obsahuje bibliografické odkazy a rejstříky
X, Politische Bezirk Wittingau, and herausgegeben von der Archaeologischen Commission bei der Böhmischen Kaiser Franz-Josef-Akademie für Wissenschaften, Litteratur und Kunst unter der Leitung Josef Hlávka.
XXXV, Der Politische bezirk Beneschau, and herausgegeben von der Archaeologischen Kommission bei der Böhmischen Kaiser Franz Josef - Akademie für Wissenschaften, Litteratur und kunst über Anregung ihres esten Präsidenten Josef Hlávka ; verfasst von Anton Podlaha.
XLII, Der Politische Bezirk Kaplitz, and herausgegeben von der Archaeologischen Kommission bei der Böhmischen Akademie der Wissenschaften und Künste über Anregung ihres ersten Präsidenten Josef Hlávka ; verfasst von Anton Cechner.
Článek přináší komplexní zhodnocení jihočeských výšinných nalezišť mladší a pozdní doby bronzové, kterých je dnes evidováno celkem 17. Z hlediska topografického jsou sledovány následující údaje: současný pokryv, výběr terénních typů, nadmořská výška, převýšení nad okolní terén, plošná rozloha, vzdálenost vodního toku II.–IV. řádu a vzdálenost vodního zdroje. Pozornost je věnována také dostupnosti hlavních surovinových zdrojů. Následuje analýza opevnění, nemovitých a movitých nálezů. Na rozdíl od většiny okolních oblastí zde zatím postrádáme doklady specializované výroby a obchodu, nápadná je rovněž téměř úplná absence bronzových předmětů. V rámci epochy popelnicových polí lze vyčlenit tři horizonty v osídlení výšinných lokalit, většina jihočeských nalezišť patří pozdní době bronzové. Žádná výšinná lokalita nevybočuje z rámce sídlištní struktury jihočeského regionu, většina se nachází v centrech nebo na okrajích hustě osídlených mikroregionů. Žádné hradiště nevykazuje prvky nadregionálního centrálního střediska v mocensko–politickém, výrobním, obchodním ani v kultovním smyslu. and This article brings a complex evaluation of the South Bohemian upland sites of the Late and Final Bronze Ages, of which 17 are known to date. From the topographical perspective the following data are considered: contemporary coverage, selection of terrain types, altitude above sea level, height above the surrounding terrain, area, distance from class II–IV watercourses and distance from water sources. Attention is also given to the accessibility of principle raw material sources. This is followed by an analysis of fortifications, portable and static finds. Unlike the majority of the surrounding areas, here there is no evidence for specialised production and trade, and the almost complete absence of bronze items is also notable. Within the framework of the Urnfield period three horizons of upland settlement can be distinguished, while the majority of the South Bohemian sites come from the Final Bronze Age. No upland site strays from the general framework of settlement structures in the South Bohemian region, the majority being found in the centres or at the edges of densely settled micro–regions. No hill–forts exhibit the elements of a superregional central point in the power-political, production, trade or cult senses.