Autor otevírá studii nástinem trendů v české literatuře na počátku 20. století, aby si hlouběji všiml některých výjimečných kompozičních postupů v české próze ve srovnání s prózou polskou. Na konkrétních příkladech z české a polské prózy z let 1900-1909 je rozebírán různý přístup autorů ke kompozici postav, scén, k finalizaci literárního díla, práci s kategorií času, numerickými principy aj. Na základě této analýzy dochází autor k závěru, že česká próza se v daném období vyznačuje pestřejší škálou kompozičních principů. and Starting from an outline of trends in Czech literature at the beginning of the 20th century some uncommon principles of composition in Czech prose in comparison with Polish prose are explored. The autor analyses various approaches to the problem of composition of characters, scenes, to the work with finalization, temporal categories, numerical composition etc. to come to the conclusion that the Czech prose of the 1900s is characterized by a more diverse spectrum of principles of composition.