Předkládaná studie se věnuje specifikům dětské výpovědi. Mapuje možné zdroje její nespolehlivosti (nízká schopnost zapamatovat si a vybavit si události, vysoká sugestibilita, snadnost vzniku falešných vzpomínek, neporozumění pro procesy a interakce v okolí, možnost záměrného lhaní). Jsou uvedeny některé postupy, které mohou pomoci zkvalitnit, nebo naopak znehodnotit informace, podané dítětem. Schopnost dítěte porozumět své vlastní motivaci, prožívání a chování, stejně tak jako chování a prožívání jiných lidí je často zpochybňována. Ukazuje se však, že dětský úhel pohledu na události, které zažívá, a na sociální interakce, kterým je vystaveno, je obohacující. Přináší smysluplné informace, je jedinečný a přispívá jak k pochopení prožívání a chování dítěte a jeho aktuálních potíží, tak ke hlubšímu porozumění rodinným vztahům a jiným skutečnostem., The present study maps the possible sources of unreliability of child,s testimony (lower ability to remember and recall events, high suggestibility, easier formation of false memories, misunderstanding of the processes and interactions in surroundings, probability of deliberate lying) as well as its potential benefits in research and counselling practices. There are some procedures that can help improve or conversely depreciate information given by child. Child,s ability to understand their own motivation, experience and behaviour as well as behaviour and feelings of others are often questioned. But despite all mentioned risks, child,s testimony is very useful not only in judicial proceedings in which the child may be the only witness to the events but also in psychological research and counselling. It turns out that a child is more sensitive to some aspects of family life (conflicts) than an adult and gives even more accurate information than its parents. Child,s view of family life is important for understanding its behaviour and experience., Xenie Uholyeva., and Obsahuje seznam literatury
Lidská paměť není příliš přesná a spolehlivá, naopak je docela snadno zmanipulovatelná. Stačí i nenápadný podnět z okolí, který utkví v paměti, aby přepsal nebo se navázal na původní vzpomínky. Takto může dojít jak ke zkreslení původních vzpomínek, tak i k vytvoření zcela nových. Protože děti jsou sugestibilnější než dospělí, můžou být jejich vzpomínky a svědectví považovány za méně věrohodné. V tomto experimentu byl zkoumán vliv zkreslujících informací na původní vzpomínku u vzorku 107 dětí školního věku. Během misinformační procedury byla u 45,7 % dětí skrze sugestivní otázky vytvořena vzpomínka na něco, co nemohly vidět. Rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou v chybování u kritické položky byl více jak 20%. Ke všem otázkám byla zařazena škála jistoty, aby se předešlo hádání odpovědí. Ukázalo se, že děti si sice jsou schopny zapamatovat přesné informace, ale při pokládání sugestivních dotazů v osobním rozhovoru se jejich paměť přizpůsobí novým podnětům a stává se nepřesnou v pozdějších výpovědích. and Human memory is not as correct and reliable as it might be considered, as it is possible to be manipulated easily. Even a small suggestion could influence the memory, leading to the distortion of original memory or a creation of a new one. Children are more suggestible than adults, so their memories and testimony could be considered less reliable or trustworthy. In this experiment the influence of misinformation to the memory is examined on the sample of 107 children of school age. During the misinformation procedure the memory have been altered in 45.7 % of cases using misleading suggestive questions. The difference between the experimental and control group in wrong answers to the critical item question was more than 20 %. There was a confidence scale attached to every question. According to the results, even if children are able to remember properly, in situations the suggestive questions are asked in a face-to-face interview, their memories adapt to the new information and become less reliable for further testimony.