V posledních letech se můžeme v gerontologické literatuře setkat s novými termíny reflektujícím jevy nové či nově sledované. Mezi tyto termíny patří tzv. „SuperAging“. Tato stať seznamuje čtenáře s obsahem termínu ve dvou hlavních souvislostech: 1) v rámci společnosti – sociologie a demografie, 2) v rámci neuropsychologie a kognitivního stárnutí jedinců. Cílem je rozšířit tyto pojmy a jejich obsah mezi českou psychologickou obec. and Novel terms have been introduced in gerontology, reflecting new or newly observed phenomena. „SuperAging“ is one of those terms. This text introduces its content to the readers in the main areas of interest: 1) societal view of sociology and demography, 2) neuropsychology and cognitive ageing of individuals. Our goal is to make the aspects of SuperAgeing familiar to Czech psychologists.
Atraktivita, včetně obličeje, je pod vlivem evolučních teorií spojována s mládím, reprodukcí a výběrem potenciálního partnera. Za fyzicky atraktivní je v tomto smyslu považována tvář ženy, která vykazuje jasné pohlavně dimorfní (femininní) znaky, je souměrná (symetrická), s průměrnými proporcemi a eventuelně se ostatním jeví jako povědomá. Valná většina prací zabývající se obličejovou atraktivitou využívá k jejímu zhodnocení statických fotografií tváří mladých žen, jejichž věkový průměr nepřesahuje 25 let. Smyslem předkládané studie není upřít mládí jeho atraktivitu, ale pokouší se najít odpověď na otázku, zdali i tvář ženy nesoucí již známky stárnutí, je ostatními jako fyzicky atraktivní vnímatelná. S tímto cílem bylo k hodnocení v předkládané studii využito obličejových fotografií žen ve věku 50 – 65 let, které z hlediska atraktivity hodnotilo 120 respondentů stratifikovaných dle věku a pohlaví do 4 podskupin – mladší ženy (RZM), mladší muži (RMM), starší ženy (RZS) a starší muži (RMS). Ukázalo se, že spojovat stárnutí s fyzickou atraktivitou je pro hodnotitele nepřirozené a tváře, které podle svých slov označili jako „sympatické“, v nich na první pohled vzbuzovaly dojem dobrého charakteru. Zdá se tedy, že u stárnoucích žen je ostatními ceněna spíše jejich „vnitřní krása“ a tím atraktivita osobní v podobě vlastností, postojů, názorů, hodnot či zájmů, které si respondenti do tváří pro ně atraktivních žen promítají. and Attractiveness, including the face, is under the influence of evolutionary theory associated with youth, reproduction and a mate selection. The physically attractive face in this sense is a woman's face with clear sexually dimorphic (feminine) characters, symmetrical with average proportions and that, which possibly seems familiar to them. The vast majority of work dealing with a facial attractiveness uses for its assessment the static photographs of young women faces, whose average age does not exceed 25 years. The purpose of this study is not to deny the attractiveness of youth, but it is trying to find an answer to the question of whether even woman’s face bearing the signs of aging could be perceived as attractive by others. It was therefore used facial photographs of women aged between 50-65 years for evaluation, which were rated by 120 respondents, stratified by age and sex into four sub-groups - younger women, younger men, older women and older men. It turned out that to associate aging with a physical attractiveness is for evaluators unnatural and faces, which, by their own words, have been marked as „sympathetic“ gave to them the impression of a good character at first glance. It seems therefore, that in aging women is valued by others rather their "inner beauty" and a personal attractiveness in the form of traits, attitudes, beliefs, values or interests that respondents can project to, for them attractive, older women face.
V úvodu sdělení jsou připomenuty základní změny imunity ve stáří dané involucí složek samotného imunitního systému, jako je snížená humorální i buněčná odezva, ale i predisponujícími orgánovými změnami - sníženou žaludeční kyselostí, dysfunkcí řasinkového epitelu, zpomalením odtoku moči, sníženou kožní trofikou apod. Dále jsou infekce starších nemocných rozděleny na infekce komunitní a nozokomiální. Z komunitních infekcí je věnována pozornost specifikům respiračních, močových, gastrointestinálních epizod a infekcím kožních defektů. Podstatná část sdělení se zabývá nozokomiálními infekcemi ve vyšším věku - jejich epidemiologií, nejčastějšími původci, možnostmi preventivních opatření. Podrobněji jsou diskutovány nozokomiální pneumonie a močové infekce, ranné infekce a infekční komplikace spojené s invazivními monitorovacími a léčebnými metodami. V závěru článku je připomenut význam infekčních komplikací způsobených rezistentními kmeny a základní zásady preventivních opatření proti jejich šíření., Hana Kubešová, and Lit.: 27