Mitrální regurgitace (MR) je druhou nejčastější chlopenní vadou a její výskyt pozitivně koreluje s následným rozvojem srdečního selhání a úmrtí. Mitrální svorka (MitraClip) je nový katetrizační výkon v léčbě mitrální regurgitace, jehož princip spočívá v mechanickém přiblížení obou okrajů cípů mitrální chlopně analogicky chirurgické technice (Alfieriho steh). K implantaci svorky MitraClip mohou být indikováni nemocní s významnou degenerativní nebo funkční mitrální regurgitací na základě symptomů (NYHA II-IV) a specifických anatomických kritérií zahrnující primárně centrální regurgitační jet v segmentech A2/P2, u funkční mitrální regurgitace dotyk cípů (tzv. koaptace) v délce ≥ 2 mm a hloubku koaptace ≤ 11 mm, u degenerativní mitrální regurgitace tzv. flail gap < 10 mm a flail width < 15 mm. Hlavní vylučovací kritéria zahrnují ejekční frakci levé komory < 25 %, endsystolický rozměr levé komory > 55 mm, plochu mitrálního ústí < 4 cm2, recentní infarkt myokardu či endokarditidu. Výkon je považován za velmi bezpečný a akutní i střednědobé výsledky (do 2 let) jsou příznivé. Cílovou populaci pro implantaci svorky MitraClip dnes tvoří starší nemocní s vysokým rizikem kardiochirurgického výkonu nebo nemocní s funkční mitrální regurgitací a dysfunkcí levé srdeční komory. Vzhledem k tomu, že u funkční mitrální regurgitace je primární problém v dysfunkci levé komory, je dlouhodobý efekt předmětem sledování., Mitral regurgitation (MR) is the second most commonly encountered valvular lesion and it has been positively correlated with the subsequent development of heart failure and death. MitraClip therapy is a new percutaneous approach for treating mitral regurgitation which involves mechanical edge-to-edge coaptation of the mitral leaflets that is analogous to the surgical Alfieri technique. Indication for MitraClip in patients with severe degenerative or functional mitral regurgitation is based on clinical symptoms (NYHA II-IV) and specific anatomic criteria including a primary central regurgitant jet associated with the A2/P2 segments, in functional MR a coaptation length ≥ 2 mm, a coaptation depth ≤ 11 mm, in degenerative MR a flail gap <10 mm, and a flail width < 15 mm. Key exclusion criteria included LVEF ≤ 25%, LV end-systolic dimension > 55 mm, mitral valve orifice area < 4 cm2, recent myocardial infarction or endocarditis. The safety profile of the procedure appears to be excellent. Acute outcomes are favourable, and mid-term durability (up to 2years) is reasonable. Patients who are older, at higher risk for surgical therapy, or with functional mitral regurgitation (FMR) and depressed ejection fractions will constitute the initial target population for MitraClip therapy. Since FMR is primarily a ventricular problem, it remains to be seen whether a leaflet intervention will have durable efficacy., and Michael Želízko, Vladimír Pořízka, Radka Kočková
Cíl. Cílem této retrospektivní studie bylo porovnat výsledky CT angiografie (CTA) srdce a perfuzní scintigrafie myokardu provedeného kombinovaným protokolem v klidu a zátěži u osob sledovaných pro ischemickou chorobu srdeční (ICHS) s recidivou klinické symptomatologie. Metoda. Celkem byla analyzována vyšetření 63 osob (47 mužů, průměrný věk 64,2, věkové rozmezí 37-84), kterým byla v krátké době provedena CTA srdce a perfuzní scintigrafie myokardu v klidu a zátěži technikou SPÉCT (99mTc-MIBI). V 42 případech se jednalo o osoby po chirurgické revaskularizaci, osm osob prodělalo v minulosti invazivní koronarografii s provedením PTA, 13 osob s diagnózou ICHS bylo doposud léčeno pouze medikamentózně. Hlavním cílem analýzy pomocí off-line fúze bylo v případě záchytu zátěží podmíněné ischémie nalézt korespondující stenózu nebo uzávěr koronární tepny či bypassu. Dále byla provedena srovnávací analýza detekce zátěží podmíněné ischémie a hemo dynamicky významných změn koronárních bypassů či vlastního koronárního řečiště mimo oblasti zásobené bypassy s cílem posoudit úspěšnost CTA. Výsledky. Všeobecná shoda nálezů obou modalit dosáhla 84,5 %. U osob s koronárními bypassy dosáhla shoda hodnoty 92,8 %. Senzitivita CTA v v průkazu korespondujících změn k perfuzním defektům byla 94, 8% (specificita 66,7%, pozitivní prediktivní hodnota 82,2% a negativní prediktivní hodnota 88,9 %). V podskupině osob s koronárními bypassy byla senzitivita 100%. U 46 osob (73,1%) byla CTA jedinou zobrazovací metodou bez nutnosti doplnění invazivní koronarografie. 16 osob (26,9%) bylo indikováno také k invazivní koronarografii, v 10 případech s implantací stentu. U dvou pacientů byla provedena na základě nálezů chirurgická revaskularizace. Závěr. Naše práce prokázala výhody sekvenčního provedení CTA a perfuzní scintigrafie metodou SPÉCT při vyšetřování osob s recidivou klinické symptomatologie ICHS. Zejména u osob po chirurgické revaskularizaci je CTA velmi vhodnou metodou k morfologickému posouzení případných perfuzních defektů myokardu. CTA dosáhla vysoké senzitivity u osob s nálezem zátěží podmíněné ischémie. CTA byla ve většině případů jedinou zobrazovací metodou bez nutnosti doplnění invazivní koronarografie., Aim. Aim of this retrospective study was to define the feasibility of coronary CTA (cCTA) in combination with stress/rest myocardial perfusion scan (MPS) in patients with recurrence of coronary artery disease (CAD). Method. We performed retrospective evaluation of 63 patients with known CAD (42 patients after bypass surgery - CABG, 8 patients after PTCA and 13 patients with conservative therapy). All patients underwent cCTA (dual source CT somatom Definition, Siemens, Germany) and stress/rest MPS (using (99mTc-MIBI) due to new-onset of CAD symptoms within a time period of 3 months. 37 patients underwent cCTA before MPS whereas 26 patients were indicated on the base of results of MPS. In analysis we concentrated on agreement between both methods, concretely if cCTA proved involvement (hemodynamic stenosis or complete occlusion) of coronary branch or CABG corresponding with localization of stress induced perfusion defect. Results. Generally agreement between methods was 84.5%, in the group of patients after CABG was almost 92.8%. In 46 patients (73.1%) was cCTA only imaging method and subsequent invasive coronary angiography (ICA) was not performed, 10 patients subsequently underwent the stent implantation and 2 patients were indicated to CABG. Sensitivity of cCTA in proving correspondent changes with perfusion defects was 94.8% (specificity 66.7%, PPV 82.2% and NPV 88.9%). In group of patient after CABG was sensitivity of cCTA 100%. Conclusion. Combination of cCTA and MPS is beneficial in patients with recurrent coronary artery disease. In our study cCTA proved excellent capability to define cause or predict stress induced myocardial perfusion defects in symptomatic patients., Jan Baxa, Jiří Ferda, Alexandr Malán, Jan Záhlava, Boris Kreuzberg, and Lit.: 12
Transkatétrová implantácia aortálnej chlopne (Transcatheter Aortic Valve Implantation – TAVI) predstavuje intervenčnú metódu liečby závažnej aortálnej stenózy. TAVI je určená pre pacientov, ktorí boli tzv. srdcovým tímom (heart team) označení za chirurgicky inoperabilných resp. operabilných len pri veľmi vysokom operačnom riziku. Výhodou tohto terapeutického výkonu je miniinvazívnosť s absenciou sternotómie a potreby mimotelového krvného obehu. Intervenčná procedúra neumožňuje priamo (zrakovo) vizualizovať anatomické pomery v mieste implantácie (aortálny anulus). Z tohto dôvodu je nevyhnuté zabezpečiť presný obraz prostredníctvom kvalitného zobrazovacieho zariadenia. Štandardnou metódou posúdenia anatomických pomerov pred TAVI je multidetektorová počítačová tomografia (MDCT) s 3D rekonštrukciou. V budúcnosti by MDCT mohla byť nahradená trojrozmernou transezofageálnou echokardiografiou (3D TEE), ktorá na rozdiel od MDCT nie je zaťažená ionizačným žiarením, rizikom postkontrastnej nefropatie a hypersenzitívnej reakcie na jód. Navyše umožňuje usmerňovať intervenciu a zabezpečuje ľahšiu a lacnejšiu dispenzarizáciu pacienta. Multicentrická randomizovaná štúdia PARTNER jasne preukázala signifikantný prínos TAVI pre inoperabilných pacientov so závažnou aortálnou stenózou. Nedávno uverejnená CoreValve US Pivotal randomizovaná štúdia preukázala vyššiu efektivitu a bezpečnosť TAVI v priamom porovnaní s chirurgickou liečbou. Cieľom tohto prehľadového článku je sprostredkovať tie najaktuálnejšie informácie týkajúce sa TAVI, a to na úrovni predintervenčnej prípravy, priebehu intervencie, dispenzarizácie ako aj ovplyvnenia kvality života pacientov., Transcatheter aortic valve implantation (TAVI) is an interventional method for the treatment of severe aortic stenosis. TAVI is indicated in patients who have been identified by the heart team as surgically inoperable or operable at very high risk. The advantage is minimal invasive approach with the absence of sternotomy and extracorporeal blood circulation. Interventional procedure does not allow direct visualization of the anatomical relations at the site of the final valve position (aortic anulus). For this reason it is essential to ensure appropriate view by high quality imaging methods. A standard method for the evaluation of the anatomical relations before TAVI is multidetector computed tomography (MDCT) with 3D reconstruction. In the future, the MDCT would be replaced by three-dimensional transesophageal echocardiography (3D TEE), which does not require ionizing radiation, there is no postcontrast nephropathy and hypersensitive reaction to iodine compared to MDCT. Furthermore, it provides direct measurements during the procedure and ensures easier and cheaper dispensarisation of the patients. A multicenter randomized PARTNER trial clearly demonstrated significant benefits of inoperable patients with severe aortic stenosis treated by TAVI. Recently published CoreValve US Pivotal randomized trial demonstrated higher efficiency and safety of TAVI in direct comparison with surgical treatment. The aim of this review is to provide current knowledge of TAVI, preparation of the patients before the intervention, the process of intervention, dispensarisation, as well as affecting the quality of patients life., and Marián Kurečko, Gabriel Valočik, Marianna Vachalcová, Mariana Dvorožňáková