Olej na plátně (87, 5 x 133 cm): Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor (luk). Nad Venuší letí puto s věncem. Napravo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, pravici na štítu, na zemi přilba a kopí, vedle pes. Nalevo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V levém dolním rohu říční bůh, napravo v pozadí skupina nahých říčních božstev na mořském břehu., Fusenig 2010#, č. 24 s. 138-139., and K obrazu je dochována přípravná kresba (Paris, Louvre) a její varianta (Wien, Albertina). Obraz byl často kopírován, k jeho popularitě přispěla Sadelerova grafická reprodukce z roku 1589. V rudolfinském umění najdeme jeho ohlas na stříbrné medaily Jana Vermeyena z doby před rokem 1608.
Pozlacená stojící socha ženy v antikizující drapérii, na hlavě helmice, v pravé ruce drží kopí, levice opřená o štít., Jacob 2011#, 15-17., and Novorenesanční budova s novobarokními prvky (Paul Wallot, poškozena v roce 1945, 1950 rekonstruována) zahrnuje sochařskou výzdobu s tradiční antikizující ikonografií. Alegorická pozlacená plastika ženy představující Sasko, stojící na vrcholu věže východního bočního průčelí, reprezentuje.... Trotz des monumentalen Baukörpers ordnet sich der Turm des Ständehauses in der Altstadtsilhouette angenehm zurückhaltend unter. Der Turm wird von einer vergoldeten Figur der Saxonia (Johannes Schilling, 1905) bekrönt. Die Fassade des Ständehauses zum Schlossplatz ist als Schauseite mit eindeutigem Bezug zur ehemaligen Funktion als Sitz des Sächsischen Parlaments gestaltet. Seit 2008 steht das Denkmal König Friedrich August I. davor.
Reliéfní plastika ve šítě průčelí: polosedící žena, v levé ruce drží žezlo, pravicí se opírá o ležícího lva., Jacob 2011#, 15-17., and Novorenesanční budova s novobarokními prvky (Paul Wallot, poškozena v roce 1945, 1950 rekonstruována) zahrnuje sochařskou výzdobu s tradiční antikizující ikonografií. Alegorická pozlacená plastika ženy představující Sasko, stojící na vrcholu věže východního bočního průčelí, reprezentuje.... Trotz des monumentalen Baukörpers ordnet sich der Turm des Ständehauses in der Altstadtsilhouette angenehm zurückhaltend unter. Der Turm wird von einer vergoldeten Figur der Saxonia (Johannes Schilling, 1905) bekrönt. Die Fassade des Ständehauses zum Schlossplatz ist als Schauseite mit eindeutigem Bezug zur ehemaligen Funktion als Sitz des Sächsischen Parlaments gestaltet. Seit 2008 steht das Denkmal König Friedrich August I. davor.
Kresba perem (36, 8 x 51, 2 cm): vpravo sedí Herkules opřený o kyj, nad ním je Atlás se globem na ramenou. Postava vpravo dole, ke které se sklání Herkules byla interpretována jak Marsyás, ale pravděpodobnější výklad je, že se jedná o Prométhea, kterého vysvobodil Herkules (s Marsyou Herkules nebyl nikdy spojován). Mezi Prométheem a Herkulem leží na zemi nádoby. Nalevo od Herkula ja Faunka s nádobou a zvracející Faun. Ve středu obrazu je zdálky vidět shromáždění bohů s Jupiterem a Juno, nad nimi putti. Na levé straně obrazu stojí Minerva (přilba, kopí), vedle ní bohyně s miskou. V levém dolním rohu Pandóra s nádobou, ruku drží na jejím víku., Fučíková 1997#, I/184, and Ženská postava v levém dolním rohu, která drží ruku na víku, nemůže být nikdo jiný než Pandóra. Na protější straně jsou postavy, které s mýtem o Pandóře a Prométheovi těsně souvisejí - Prométheův bratr Atlás, Herkules a patrně i Prométheus. Na mýtus o Pandóře ukazuje i prominentní postava na levé straně, Minerva, která byla Jupiterem pověřena, aby Pandóru vybavila vším potřebným k tomu, aby lidem znepříjemnila život. Mýtus o Pandóře byl podrobně popsán u Hésioda (c. 700 př. Kr.) a setkáváme se s ním až do konce antiky, například v díle O Astronomii/ Astronomica (2. stol) připisované Hyginovi.
Kresba (58 x 48 cm): Herkules (lví kůže) se chystá kyjem zabít Neřesti, které srazil na zem: nalevo je Svár (stará žena, místo vlasů hadi), napravo Lakota (bytost s oslíma ušima a pytlem s penězi v ruce, uprostřed Přetvářka (maska v popředí, vedle ní žába). Nad Herkulem sedí na oblaku Minerva (přilba) s věncem a palmovou ratolestí v ruce, vedle leží její štít s Gorgoneiem a kopí. V pozadí antické chrámy a postavy Múz., Kaufmann 1988#, I/16., Fusenig 2010#, č. 90 s. 232., and Stejná kresba: Göttingen, Kunstgeschichtliches Seminar der Universität, Kunstsammlung inv. č. H 510 (31,1 x 21,1 cm). Patrně přípravná kresba k nedochovanému obrazu z Rudolfovy sbírky. Není vyloučeno, že tento ztracený obraz tvořil střed triptychu, jehož další součásti tvořily dvě imperiální alegorie (srov. Stuttgart, Návrat Saturnovy říše 2; Mnichov, Návrat Panny). Herkules byl častým alter ego habsburských císařů včetně Rudolfa II.
Rytina: neřesti (Bakchus, Marnivost, Závist s hady) pronásledují Poctu (vavřínový věnec) za vozem s Oldřichem Františkem Libštejnským z Kolowrat (antická zbroj), vůz tažený orly řídí žena, okolo vozu putti se symboly hodností (medaile na řetězu, listiny s pečetěmi, žezlo, koruna). Uprostřed kruhové arény socha císaře Ferdinanda III. v antické zbroji, u jeho nohou český lev. Okolo kruhová iónská kolonáda, mezi sloupy sochy ctností. Na římse kolonády putti s atributy ctností., Neumann 1974#, 232-233, č. k. 176, obr. 204., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 B, and Universitní thesi Jana Karla Maggauera z Greiffenau.
Nástropní fresková malba: před monumentální architekturou je ve středu fresky na oblaku zobrazena sedící Minerva (přilba, štít, kopí), která na fresce vystupuje jako ztělesnění vladařské moudrosti. Upozorňuje na to putto, který se nad ní vznáší s uzdou, tehdy všeobecně srozumitelným atributem zdrženlivosti. Temperantia byla považována za jednu z kardinálních vladařských ctností. Nahoře na oblaku sedí personifikace dalších vladařských ctností ideálního vladaře, zrcadlem je charakterizovaná Prozíravost (Prudentia) a šípem patrně Vláda (Regnum). V nebeské sféře je nalevo zobrazen Chronos (kosa, klíče, na hlavě přesýpací hodiny?), který se v obdobných výjevech objevuje jako připomínka pomíjivosti světského života. Ústřední postava nebeské sféry je bohužel zničena, patrně tam byl zobrazen Apollón nebo Hélios na voze. Minerva ukazuje směrem ke dvěma starcům u jejích nohou, kteří ztělesňují vědy, jakožto zdroj panovnické moudrosti. Tabulkou s architektonickým návrhem a kružítkem je charakterizovaná Geometrie a globusem a kružítkem Astrologie. Po obou stranách jsou postavy ztělesňující plody moudré vlády, nalevo jsou puti věnující se umění a vědám (knihy, noty, housle, malířský stojan s plátnem), napravo je dole skupina tří hudebnic, nad nimiž jsou tři nahé Grácie, které putti zasypávají květinami., Moravcová, Švédová 1990#., Horyna 1997#., and Klíčem k výkladu figurální fresky je monumentální architektura v jejím pozadí, která zobrazuje chrám ctnosti (templum honoris) nebo vítězný oblouk. Nad vchodem je prázdná kartuše, patrně na zdůraznění ideálního charakteru zobrazení, je však završena korunou. Hrabata z Vrbna jsou označeni jako ti, k jejichž slávě a poučení byl vítězný oblouk vztyčen. Ústředním atributem fresky je uzda, která fresko ideově propojuje se sochami na bráně čestného dvora, především s dvojicí Arrií, které oslavují právě tuto ctnost, jednu z kardinálních ctností ideálního vladaře.
Kresba (18, 8 x 13, 7 cm): Minerva (přilba, brnění, štít, kopí) sedí na podstavci, u něhož spoutána Hloupost (oslí uši) a Závist (vlasy z hadů). and Prag um 1600#, č. 264 s. 391.
Nástěnná malba al secco: polonahá Diana (srpek, luk), sedí na skalisku v lese, objímá psa, další dva psy u jejích nohou, na zemi oštěp a toulec., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., and Knoflíček 1999#.