Intenzita akademického výzkumu fenoménu soukromého doučování jako stínového vzdělávacího systému v Evropě v posledním desetiletí neustále roste, kvalita výzkumných výstupů stejně jako míra jejich ukotvení v širších teoretických konceptech se však značně liší. Na tento komplexní fenomén je také možné nahlížet prizmatem různých vědních disciplín. Cílem studie je: 1) identifikovat a kriticky zhodnotit odborné příspěvky nahlížející na fenomén soukromého doučování prizmatem různých společenskovědních disciplín; 2) v pracích pohlížejících na soukromé doučování z pohledu sociologie vzdělávání z jistit, z jakých teorií se dosud při výzkumu soukromého doučování vycházelo a do jaké míry byly tyto teorie využity při interpretaci závěrů či formulaci hypotéz. Autor analyzoval 63 odborných recenzovaných příspěvků v anglickém, francouzském, německém a polském jazyce. Ve zkoumaném vzorku se objevily práce zabývající se fenoménem soukromého doučování z pohledu ekonomie, historie a psychologie, ve větší míře pak z pohledu sociologie vzdělávání. Pouze menšina z těchto příspěvků vychází z apriorně stanovených teoretických východisek. Teoretická východiska jsou ale v těchto pracích z pravidla funkčně využita k formulování hypotéz či interpretaci výsledků výzkumu. V novějších studiích je patrná snaha využitím modifikovaného Bronfenbrennerova konceptuálního rámce postihnout soukromé doučování holisticky za současného prosazování multidisciplinárního přístupu. and The intensity of the academic research of private tutoring as a shadow education system in Europe is growing in the last decade, but the quality of research outputs as well as their anchorage in broader theoretical concepts vary significantly. This complex phenomenon may also be viewed from different standpoints of various social sciences. The aim of the study is to 1) identify and review papers researching shadow education from various social sciences standpoints, 2) in sociological papers identify theories and concepts used in private tutoring research and evaluate their extent to the interpretation of conclusions or hypothesis formulation. The author analysed 63 peer-reviewed papers in English, French, German and Polish. In the sample were papers dealing with private tutoring phenomenon from the point of view of economy, history and psychology, and to a greater extent sociology of education. Only a minority of papers were explicitly based on theoretical concepts. On the other hand, these theoretical concepts are usually functionally used to formulate hypotheses and interpret the conclusions. The author also identified papers which apply modified Bronfenbrenner's conceptual framework seeking a holistic and multidisciplinary approach.
Cílem studie je identifikovat faktory spojené se školou (a aktivitami jejích pracovníků), u nichž byla dosavadním empirickým výzkumem prokázána souvislost s vytvářením či snižováním poptávky žáků po soukromém doučování, a popsat mechanismy jejich působení. Analýzou dostupných empirických dokladů byly identifikovány následující proměnné: z působy jednání učitelů (zejména doporučování žákům využít soukromé doučování), kvalita školy/výuky, realizované kurikulum, velikost tříd, dostupnost bez platného doučování, partnerství školy a poskytovatelů soukromého doučování, diferenciace a socioekonomické složení žáků, další kontextuální charakteristiky školy. Výstupem studie je schematický diagram, který systematizuje identifikované faktory v dimenzích míry jejich ovlivnitelnosti školou (resp. učiteli) a (ne)přímostí vlivu na rozhodnutí využít soukromé doučování. and The objective of this study is to identify those factors related to school (and the activities of its employees) that previous empirical research has shown to be in correlation with the stimulation or attenuation of demand for private supplementary tutoring and to describe the mechanisms of their influence. Drawing from an analysis of the available empirical evidence, the study identifies the following variables: teacher behaviour (especially encouraging students to take private tutoring), school/instruction quality, the implemented curriculum, class size, the availability of fee-free tutoring, partnerships between schools and private tutors, tracking and the socioeconomic position of students, and contextual characteristics of the school. The result of the study is a schematic diagram which systematizes the identified factors with regard to how much they can be influenced by the school (or teachers) and how (in)direct their influence is on the decision to use private tutoring.