Search

Start Over Subject scientists

23. Jan Květ: (1896-1965)

Creator:
Chodějovský, Jan
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Květ, Jan, 1896-1965, věda a společnost, dějiny umění, vědci, science and society, history of art, scientists, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Před padesáti lety zemřel akademik Jan Květ, nositel Řádu práce (1961) a stříbrné čestné plakety Československé akademie věd „Za zásluhy o vědu a lidstvo“ (1962), profesor Univerzity Karlovy a dlouholetý vedoucí katedry dějin umění. and Jan Chodějovský.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

29. Ke 125. výročí vzniku České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. V. Dva třesky v ČSAV 1953-65

Creator:
Martin Franc
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, Botanický ústav (Československá akademie věd), Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Československá akademie věd, Biologický ústav (Československá akademie věd), Ústav experimentální botaniky (Československá akademie věd), 2. polovina 20. století, vědci, botanický výzkum, vědecké instituce a organizace, dějiny vědy, dějiny institucí a organizací, scientists, botanical research, scientific institutions and organizations, history of science, vědy o živé přírodě, osobnosti vědy, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Po zahájení činnosti v roce 1953 v Československé akademii věd v rámci její IV. biologicko-lékařské sekce fungovalo pouze pět samostatných pracovišť. Vedle mohutného Biologického ústavu šlo o Laboratoř pro výzkum vyšší nervové činnosti, Laboratoř pro elektronovou mikroskopii v biologii, Sbírka autotrofních rostlin a na Slovensku sídlící Virologický ústav. Článek sleduje postupný rozrod pracovišť, zejména ve dvou etapách - první zvýšení počtu akademických institucí zabývajících se živou přírodou přišlo již na počátku roku 1954, i když se jednalo spíše o laboratoře představující pouhé zárodky pozdějších ústavů. Důležitou roli v celém procesu sehrávala i Geobotanická laboratoř navazující na Geobotanickou komisi fungující již od roku 1952. K dalšímu "velkému třesku" a zvýšení počtu pracovišť ČSAV bádajících v oblasti živé přírody došlo v roce 1962. Jeho základem se stalo rozčlenění Biologického ústavu na několik samostatných institucí. Z dosavadních oddělení a dalších útvarů v rámci Biologického ústavu vznikly např. Parazitologický ústav, Entomologický ústav nebo Ústav experimentální botaniky. V roce 1962 se také definitivně zformoval samostatný Botanický ústav navazující na Geobotanickou laboratoř. Do 60. let tak již Československá akademie věd vstoupila s široce vybudovanou badatelskou strukturou pro vědy o živé přírodě, v níž působila celá řada špičkových vědců pracujících na nejvyšší mezinárodní úrovni. Přispěl k tomu jistě i rozvoj zahraničních kontaktů spojených i s velkými mezinárodními programy, jako byl např. IBP (Mezinárodní biologický program)., A key role was played in the Czechoslovak Academy by the system of research institutes. This part of the series deals primarily with the structure of these institutes and the changes they underwent, while focusing on the issues surrounding the integration of botanical research. After the launch of activities in 1953 at the Czechoslovak Academy of Sciences, only five independent departments operated at the Fourth Biological and Medical Section. This article follows the gradual development of these departments. The first increase in the number of academic institutions dealing with life sciences came in 1954. The next "big bang" and increase in the number of CSAS departments researching life sciences took place in 1962. Hence the Czechoslovak Academy of Sciences entered the 1960s with a broadly based research structure for life sciences, in which numerous top scientists operating at the highest international standard were working. This was also surely facilitated by the development of foreign contacts associated with large international projects, such as IBP (International Biological Programme)., and Martin Franc.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

30. Kůrovec na Šumavě: vědci versus politici

Creator:
Svoboda, Luděk
Format:
print
Type:
article, rozhovory, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Kindlmann, Pavel, 1954-, lýkožrout smrkový, kůrovec, vědci, politici, Ips typographus, Dryocoetes, scientists, politicians, Šumava (pohoří : oblast), Šumava Mountains Region, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
We feature an interview with Pavel Kindlmann, professor of ecology at Charles University in Prague, Czech Republic, who performs research on various aspects of biodiversity as head of the Biodiversity Research Centre in Šumava National Park in the Bohemian Forest. Bark beetles, which have become a heated issue with a political dimension, are the focus of his study. On one side, some experts demand that natural processes be allowed to take their course, even if that menas the bark beetle would destroy most of that forest. On the other side, experts are insisting on intervention. Anti-intervention forces are supporting the Biodiversity Research Centre. and Luděk Svoboda.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public