Mathematical modelling is shown as an efficient tool for studying the behaviour of reservoir ecosystems. Two mathematical models, namely ASTER and DYRESM-WQ and their characteristic features are described. The parameters of both models and their values used for simulation of reservoir Rimov are presented. Sensitivity analysis for both models was performed in the scope to demonstrate the sensitivity of simulation results to the parameter changes. The simulation results were compared to the measurements in situ with satisfying accuracy. The suitability of application of both models on the food web simulation of valley reservoirs is discussed. and Článek ukazuje matematické modelování jako účinný prostředek pro studium chování ekosystémů údolních nádrží. Popisuje dva matematické modely, a to ASTER a DYRESM-WQ, a jejich charakteristické rysy. Podrobně jsou ukázány parametry obou modelů a rovněž jejich hodnoty, jichž bylo použito k simulaci údolní nádrže Římov. Pomocí citlivostní analýzy byla zjištěna u obou modelů velikost odezvy systému na změny některých parametrů. Porovnání výsledků simulací s hodnotami naměřenými v nádrži ukazuje dostatečnou přesnost matematického modelování. V závěru je diskutována vhodnost použití matematického modelování pro simulaci potravního řetězce v údolních nádržích.
The object of presented article is to demonstrate how the frequency of input data can affect the results of mathematical modelling of reservoir ecosystems. The study was done for Rimov Reservoir, a water supply reservoir in the south of Bohemia. The 2-D water quality model CE-QUAL-W2 was used for the simulation. Among all input data only the inflow temperature and meteorological data have significant daily variation. For this reason the study focuses to the influence of frequency of these two data sets on the simulation results. The simulations were effectuated with data measured as hourly averages, as daily averages and three times a day and the simulation results were statistically evaluated. It is shown that in common hydrological and meteorological conditions the simulation mean error is in acceptable limits, only in case of more important discharges and inflow temperatures they become more significant. The study leads to the conclusion that it is not necessary to try to get the data measured with high frequency and that in the most cases the simulation using daily averages of input data is sufficient. and Účelem článku je ukázat, jak může frekvence vstupu dat ovlivnit výsledky matematického modelování ekosystémů nádrží, a to na příkladu vodárenské nádrže Římov. Pro simulaci bylo použito dvourozměrného modelu CE-QUAL-W2. Protože ze všech vstupních dat modelu pouze teplota přítoku a meteorologická data mohou mít významné denní změny, studie se soustřeďuje na vliv frekvence vstupu těchto dat na výsledky simulace. Výpočty byly provedeny s použitím dat měřených jako hodinové či denní průměry nebo třikrát denně, další varianty vstupních hodnot použitých pro simulaci byly z těchto měřených hodnot vypočteny. Z výsledků této studie vyplývá, že v normálních hydrologických a meteorologických podmínkách je chyba způsobená použitím průměrných denních hodnot zanedbatelná. Pouze v období slabé stratifikace či výrazného snížení teoretické doby zdržení za současného výrazného denního chodu teploty přítoku přináší použití hodinových vstupních dat významné zvýšení přesnosti simulace. Studie vede k závěru, že ve většině případů je použití denních průměrů vstupních dat dostačující.