Search

Start Over Subject psychology

55. Jak se vidíme, jak nás vidí a jací jsme: porovnání českého národního auto-a heterostereotypu s posuzováním reálných Čechů v kontextu pětifaktorového modelu osobnosti

Creator:
Martina Hřebíčková and Sylvie Graf
Format:
print
Type:
article, výzkumné studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, národní auto-a heterostereotypy, přesnost národních stereotypů, pětifaktorový model osobnosti, national auto- a heterostereotypes, accuracy of national stereotypes, five-factor model of personality, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Výzkum se zabývá českými národními stereotypy posuzovanými jak zevnitř (autostereotypy), tak zvenčí (heterostereotypy). Pětifaktorový model osobnosti sloužil jako rámec pro posouzení osobnostních vlastností typického Čecha. První studie ověřila shodu v posuzování národních stereotypů českými respondenty (N = 4038). Profily národních stereotypů pěti zemí se nelišily v závislosti na pohlaví respondentů, na způsobu administrace ani na oblasti, ze které respondenti pocházeli. Druhá studie prokázala stabilitu českého autostereotypu v čase. Shoda mezi českými heterostereotypy nebyla vysoká kvůli specifické percepci slovenských respondentů. České auto- a heterostereotypy spolu nekorespondují. Třetí studie ukázala nízkou míru shody mezi českými autostereotypy a posouzením skutečných Čechů. Heterostereotypy se s posouzením skutečných Čechů neshodují., Objectives. The presented research deals with Czech national stereotypes as perceived from the inside (autostereotype) as well as outside (heterostereotype) perspective. The Five-Factor Model was used for assessing personality traits of a typical country representative. Subject and setting Altogether, 5.663 respond-ents from the Czech Republic, Slovakia, Poland, Germany, and Austria rated personality charac-teristics of a typical Czech on the National Char-acter Survey (NCS). Self-reports and observer-ratings on NEO-PI-R were taken from the Czech normative sample (N = 1.836). Self-report on NCS was provided by 994 Czech university stu-dents. Hypotheses. The authors supposed that the Czech national heterosterotypes agree with rat-ings of real Czechs better than Czech national autostereotypes. Statistical analysis. Auto- and heterostereotype accuracy were estimated using the profile-cor-relation approach. Profile agreement was calcutoted as an intraclass correlation (ICC) across 30 facets. Results. In the Czech sample, a convergence in stereotype ratings with respect to respondents' gender, place of their residence, type of admin-istration, as well as time of administration (2005 and 2008) was found. Participants from four countries neighboring to the Czech Republic did not agree in their perception of a typical Czech due to a specific rating by Slovak respondents. Czech heterostereotypes did not correspond to Czech autostereotype. The comparison with self- and observer-ratings of real Czechs showed a low agreement with Czech autostereotype and no agreement with either of the Czech heteros-tereotypes. Study limitation. The rating of a typical Czech in four neighboring countries was provided by university students only, which does not allow for broader generalizations., Martina Hřebíčková, Sylvie Kouřilová., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

56. Jsou opravdu Slováci emočnější než Češi? Sonda do emocionality českých a slovenských vysokoškoláků =

Creator:
Iva Poláčková Šolcová, Peter Tavel, and Kolarčik, Peter
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, Češi, Slováci, emoce, psychology, Czechs, Slovaks, emotions, regulace emocí, emotion regulation, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
a1_Předložená studie srovnává emocionalitu u souboru českých a slovenských vysokoškolských studentů: zaměřuje se na četnost prožívání vybraných emocí a na preferovaný způsob exprese těchto emocí. Primárním cílem šetření bylo ověřit stereotyp, zda jsou Slováci „emočnější“ než Češi a zjistit, zda stereotyp nevystihuje především odlišnou emoční expresivitu. Autoři předpokládali, že se soubory českých a slovenských vysokoškoláků nebudou lišit z hlediska četnosti prožívaných emocí, ale že se budou významně lišit z hlediska regulačních strategií, a to ve směru k otevřenějšímu projevu u slovenského souboru a k umírněnému projevu emocí u českého souboru. Čeští (N = 107) a slovenští (N = 144) vysokoškolští studenti zaznamenali do inventáře (seznam emocí získaný v předešlých šetřeních) emoční valenci, četnost emočního prožitku a preferovanou expresivní regulaci emoce. Získaná frekvenční data byla zpracována v podobě průměrných četností odpovědí pro jednotlivé položky. Pro porovnávání českého a slovenského souboru z hlediska četností prožívaných emocí autoři použili t-test pro dva nezávislé výběry a pro porovnání regulačních strategií chí-kvadrát test pro srovnání pozorovaných a očekávaných hodnot. Při korelaci jednotlivých emocí autoři použili neparametrický korelační koeficient Spearmanovo rho a emoce byly korelovány z hlediska četnosti jejich prožitku. Výsledky ukázaly, že emoční valence a konotace jsou u obou souborů podobné. Konotace se významněji liší u emoce hrdosti, která v českém souboru koreluje silněji s negativními emocemi než s pozitivními. Studenti ve slovenském souboru prožívají emoce mírně častěji než čeští respondenti., a2_Soubory se významně liší především z hlediska regulace emocí: slovenští respondenti projevují emoce signifikantně otevřeněji (projevím přesně to, co cítím) oproti českému souboru, který častěji uvádí mírně potlačený projev emocí (projevím méně, než cítím). Omezeními studie jsou skutečnosti, že soubory nebyly reprezentativní a že se na tvorbě původního seznamu srovnávaných emocí nepodíleli slovenští studenti., b1_Objectives. The primary objective of the study was to verify the stereotype that Slovaks are “more emotional” than Czechs. In the present paper authors compared the emotionality of Czech and Slovak undergraduates: study focused on the frequency of experienced emotions and on the preferred strategy of emotional expression. Authors assumed that the samples of Czech and Slovak undergraduates would not differ in terms of frequency of emotions but that they would differ in terms of their regulatory strategies. Sample and settings. The Czech (N = 107) and Slovak (N = 144) undergraduates recorded emotional valence, frequency of their emotional experience and their preferred expression of the emotion into a specific questionnaire (an inventory of 80 emotions obtained in previous investigations). Statistical analysis. The collected data was processed based on the average frequency of responses for each emotion. For the comparison of Czech and Slovak frequency of experienced emotion, authors used the t-test for two independent samples and to compare the expressive strategies the chi-square test for comparing the observed and expected values. For the correlation of emotions, authors used the nonparametric Spearman rho correlation coefficient., b2_Results. The results have shown that the emotional connotations are predominantly similar in both samples; however analyses found different connotations for the emotion of pride, which correlated more strongly with negative emotions rather than positive in the Czech sample. Students in the Slovak sample experienced emotions slightly more often than Czech respondents. The samples differ significantly in terms of emotion regulation: the Slovak undergraduates express emotions more openly as compared to Czech students who often deamplify their emotional expressions. Study limitations. The limitations of this study are the facts that the samples were not representative and that the Slovak undergraduates were not involved in the construction of the used inventory of emotions., and Iva Poláčková Šolcová, Peter Tavel, Peter Kolarčik.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

58. K novým koncepcím ženských sexuálních dysfunkcí a jejich významu pro psychologickou praxi

Creator:
Hollá, Kateřina, Petr Weiss, and Martin Hollý
Format:
print
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, sexuální dysfunkce, porucha sexuálního vzrušení, porucha sexuální touhy, poruchy orgasmu, bolestivé sexuální poruchy, female sexual dysfunction, desire disorders, arousal disorders, orgasmic disorders, sex pain disorders, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Současné nové pojetí ženských sexuálních dysfunkcí vychází z původních diagnostických kategorií DSM-IV a MKN-10, do kterých je zakomponován fyzický aspekt poruchy i psychologické příčiny sexuální dysfunkce. V současnosti používané definice z DSM-IV se zaměřují na nepřítomnost sexuální fantazie a sexuální touhy před zahájením sexuální aktivity či před sexuálním vzrušením, přestože tyto faktory se často vyskytuj i u žen, které si na žádnou sexuální poruchu nestěžují. Definice v DSM-IV se rovněž zaměřují na zduření pohlavních orgánů a lubrikaci, přestože tyto faktory velmi málo korelují se subjektivním pocitem vzrušení či potěšení. Nové pojetí vychází ze čtyř kategorií vymezených v DSM-IV: poruchy touhy, vzrušení, orgasmu a bolesti, nicméně k těmto kategoriím jsou nově přiřazeny dimenze subjektivní spokojenosti, stresu a přítomnosti poruchy i při nekoitálních sexuálních aktivitách. Diagnózy byly doplněny i o rozlišení dle dimenze celoživotní vs. získaná, generalizovaná vs. situační a o hlediska etiologická. Pro klinickou práci je důležité, že všechny uvedené změny zdůrazňují význam a důležitost psychologických, situačních a individuálních faktorů při vzniku a přetrvávání ženských sexuálních dysfunkcí., Currently accepted new conceptualization of women´s sexual dysfunction is based on the model found in the American Psychiatric Association´s Diagnostic and Statistical Manual (DSM-IV) and International Classification of Diseases (ICD). These classifications are extended and combined interpersonal, contextual, personal psychological and biological factors. Recent DSM-IV definitions have focused on absence of sexual fantasies and sexual desire prior to sexual activity and arousal, even though the frequency of this type of desire is known to vary greatly among women without sexual complaints. DSM-IV definitions also focus on genital swelling and lubrication, entities known to correlate poorly with subjective sexual arousal and pleasure. The structure of the new classification is based on the four categories of DSM-IV: disorders of desire, arousal, orgasm and pain. However these categories are newly assigned to the subjective dimension of satisfaction, stress and the presence of disorders during other sexual activities besides intercourse. The dimension lifetime vs. acquired, generalized vs. situational were added, as well as the etiology is taking into account. For clinical work it is important that these changes highlight the significance and importance of psychological, situational and individual factors in the emergence and persistence of female sexual dysfunction., Kateřina Hollá, Petr Weiss, Martin Hollý., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public