Search

Start Over Subject psychology

152. Utváření vztahu rodičů k předčasně narozeným dětem

Creator:
Chlebounová, Michaela and Ivo Čermák
Format:
print
Type:
article, přehledové studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, předčasný porod, předčasně narozené dítě, rodičovství, utváření vztahu, otcovství, preterm labor, premature infants, parenting, relationship formation, fatherhood, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Rodiče předčasně narozených dětí vykazují ve srovnání s rodiči, jimž se narodilo dítě v termínu, vyšší míru stresu, vyšší potřebu pomoci během prvního roku po porodu, nižší schopnost adaptace, vysokou potřebu informací a lze u nich identifikovat také projevy posttraumatické stresové poruchy. To, jak se rodiče vyrovnávají s traumatem předčasného porodu, může ovlivnit přechod k rodičovství, přebírání rodičovských kompetencí, prospívání dítěte a samotný vztah k dítěti. Studie se zaměřuje na faktory, které mohou mít na utváření vztahu k dítěti vliv, tedy i na hledání možných způsobů prevence případných rizik. Vedle matek předčasně narozených dětí se zaměřuje také na otce, kterým je věnována samostatná kapitola. Krom jiného se ukazuje, že důležitou roli v utváření vztahu k dítěti hraje zdravotnický personál. Lepší povědomí o prožívání rodičů v tomto stresujícím období by mohlo vést k citlivějšímu přístupu k rodičům, saturaci jejich potřeb, a tím i předcházení některých obtíží ústících v opožďování nástupu rodičovské identity a narušený vztah k dítěti., Parents of premature born children show - in comparison with parents whose child was born in time limit - the higher level of stress, higher need for help during the first year after the birth, lower adaptation ability, high need for information, and also manifestations of post-traumatic stress disease can be identified in them. The way the parents cope with the trauma of premature birth can influence the transition to parenthood, taking over the parent competencies, prospering of the child, and the relation to child itself. The study focuses on factors that can influence the formation of parental relation to the child and thus also the looking for the possible ways of prevention of potential risks. Except of mothers of premature born children it focuses also on fathers whom is devoted a separated part of the study. It shows besides other things that the medical personnel play an important role in forming the relation to the child. The better awareness of parents’ experiencing in this stressing period could lead to more sensitive approach to parents, saturation of their needs and thus also prevention of some difficulties resulting in the delay of commencement of parental identity and disturbed relation to the child., Michaela Chlebounová, Ivo Čermák., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

156. Vědomé strategie zvládání tinnitu

Creator:
Veldová, Karolina and Roman Procházka
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, tinnitus, stres (fyziologie), psychology, autoplastický obraz onemocnění, coping, illness representations, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Tinnitus je symptom, který se vyskytuje stále častěji kvůli všudypřítomnému hluku a zvyšujícímu se životnímu tempu. Poslední výzkumy poukazují na to, že v adaptaci na tinnitus a v jeho zpracování hrají ústřední roli psychologické a psychofyziologické mechanismy. Cílem této práce bylo popsat subjektivní prožívání tinnitu a způsoby jeho zvládání. Teoretická část se zabývá faktory a procesy ovlivňujícími patogenezi tinnitu jako je např. stres a habituace, autoplastickým obrazem onemocnění, psychosociálními důsledky tinnitu, zvládacími strategiemi a léčebnými metodami. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní přístup. Jedná se o případovou studii skupiny. Celkem 25 pacientů se subjektivním tinnitem se zúčastnilo polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumu popisují pasivní, efektivní a maladaptivní copingové strategie, podporují nálezy o významu vlivu stresu jak na příčinu, tak důsledky tinnitu a význam psychických problémů spojených s tinnitem. Výsledky také naznačují rozdíly v prožívání a zvládání tinnitu mezi muži a ženami. Tyto poznatky poukazují na vážnost psychických problémů spojených s tinnitem a potřebu komplexní léčby pro tyto pacienty., Tinnitus is a symptom, which occurs increasingly nowadays, mostly because of omnipresent noise and accelerating pace of live. The latest studies have shown that tinnitus adaptation and treatment depend especially on psychological and psychophysiological mechanisms. The aim of this study was to describe a subjective experience and ways of coping with tinnitus. Its theoretical part is focused on factors and processes influencing the pathogenesis of tinnitus, such as stress and habituation, illness representations, psychosocial consequences of tinnitus, coping strategies and tinnitus treatment. For the research of this study was chosen qualitative approach, a case study of a group. 25 patients with subjective tinnitus participated in semi-structured interview. The results describe passive, effective and maladaptive coping strategies. They confirm an impact of stress on cause and consequences of tinnitus, and the importance of psychological problems in tinnitus patients. The results also describe differences in illness representations and coping with tinnitus between men and women. These findings highlight the severity of psychological problems associated with tinnitus and the need for comprehensive treatment., Karolina Veldová, Roman Procházka., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

158. Viera v spravodlivý svet a jej ochranná funkcia vo vzťahu k subjektívnej pohode: výskum špecifických kopingových reakcií

Creator:
Jozef Džuka, Dalbert, Claudia, and Schmitt, Manfred
Format:
print
Type:
article, předběžná sdělení, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, belief in a just world, subjective well-being, measuring the coping reactions, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Problém. V doterajších výskumoch bolo potvrdené, že viera v spravodlivý svet má pozitívny vzťah k subjektívnej pohode obetí nespravodlivosti ale aj iných osôb. Doposiaľ však nie je dostatočne objasnené, aké konkrétne procesy za tým stoja. Je možné predpokladať, že osoby ochraňujú svoju vieru v spravodlivý svet a tým aj svoju subjektívnu pohodu pomocou nasledovných kopingových reakcií: 1) sebaobviňovaním, 2) minimalizovaním intencionality (napr. úmyslu ublížiť), 3) vyhýbaním sa ruminácii (napr. sebaľutovaniu: „prečo sa to stálo práve mne?“), 4) minimalizovaním dôsledkov (napr. z aspektu ubližujúceho konania), 5) odpustením a 6) vyhýbaním sa pomste. Metóda. Bol skonštruovaný nástroj na meranie konkrétnych kopingových reakcií na prežitú nespravodlivosť v piatich odlišných životných situáciách a na súbore 150 žiakov gymnázia vo veku 15–19 rokov boli tieto reakcie merané spolu s premennými subjektívnej pohody. Výsledky a diskusia. Bolo zistené, že štyri kopingové reakcie tvoria jeden faktor, ktorý bol nazvaný asimilatívne kopingové reagovanie na prežitú nespravodlivosť, a že tento faktor významne koreluje v troch z piatich životných situácií s vierou v spravodlivý svet, avšak nekoreluje s premennými subjektívnej pohody. To znamená, že viera v spravodlivý svet síce dokáže v súlade s predpokladom objasniť kopingové reakcie opytovaných osôb, avšak asimilatívne kopingové reagovanie nesprostredkovalo efekt viery v spravodlivý svet vo vzťahu k subjektívnej pohode. Toto neočakávané zistenie je diskutované z aspektu vhodnosti zvoleného spôsobu merania skúmaných premenných., Problem. It was confirmed in previous studies that belief in a just world is positively related to subjective well-being of victims of injustice but also of other persons. Up to now it is not sufficiently clarified which particular processes are in the background. It is possible to suppose that people protect their belief in a just world and thus their subjective well-being by the means of the following coping reactions: 1. self-accusation, 2. intentionality minimizing (e.g. intention to harm), 3. rumination avoiding (e.g. selfregretting: „why this happened just to me?”), 4. consequences minimizing (e.g. of harming activity), 5. forgetting, 6. revenge avoiding. Method. An instrument for measuring the particular coping reactions to the experienced injustice in five different life situations was constructed and these reactions were measured at the same time with variables of subjective wellbeing in the sample of 150 high school students aging 15 to 19 years. Results and discussion. It was found that four coping reactions form one factor entitled assimilative coping reacting on experienced injustice and that this factor is significantly correlated to belief in a just world in three of five life situations but is not correlated to variables of subjective well-being. Although the belief in a just world is able to clarify the coping reactions of studied persons according the assumption the assimilative coping reacting did not mediate the effect of belief in a just world in relation to subjective well-being. This unexpected finding is discussed from the aspect of a suitability of the chosen way of measuring the studied variables., Josef Džuka, Claudia Dalbert, Manfred Schmitt., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

159. Vtahování dětí do konfliktu mezi rodiči: porovnání a kritické zhodnocení současných koncepcí

Creator:
Trampotová, Olga and Lenka Lacinová
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, triangulace, konflikt mezi rodiči, perverzní koalice, syndrom zavrženého rodiče, konflikt loajality, triangulation, interparental conflict, perverse coalition, parental alienation syndrome, loyalty conflict, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Studie shrnuje, porovnává a kriticky zhodnocuje koncepty, modely a teorie zabývající se vtahováním dětí do rodičovských konfliktů. Zabývá se modely, které vzešly z praxe systemických terapeutů, jako např. triangulace, perverzní koalice nebo aliance. Dále se věnuje konceptům, které vznikly v rámci studia rozvodových konfliktů jako je syndrom zavrženého rodiče a odcizený rodič. Cílem této studie je představit komplexní, jasný a ucelený popis, který by charakterizoval principy vtahování dětí do konfliktů jak v úplných, tak rozvedených rodinách., The review summarizes, compares, and critically evaluates theoretical constructs, which deal with the inclusion of children into the interparental conflict. The authors review constructs based on the work of systemic therapist, such as triangulation, alliance, perverse coalition, and alliance, and psychosomatization. Either, they review theories based on studies of divorced families, such as parental alienation syndrome, and parental alienation. The goal of this study is to introduce enough complex, clear, and comprehensive description, which embrace the principles of inclusion of children into interparental conflicts, both in non-divorced and divorced families., Olga Trampotová, Lenka Lacinová., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

160. Vývin porozumenia viet u intaktných slovensky hovoriacich detí v mladšom školskom veku

Creator:
Marková, Jana and Marína Mikulajová
Format:
print
Type:
article, předběžná sdělení, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, sentence comprehension, linguistic factors, younger school age, Slovak language, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Cieľ.V posledných rokoch sa na Slovensku rozvíja výskum rečovej ontogenézy u detí s normálnym aj narušeným vývinom reči, no porozumenie viet bolo zatiaľ skúmané len okrajovo. Cieľom štúdie je zmapovať porozumenie viet u slovensky hovoriacich intaktných detí vo veku od 6 do 10 rokov. Výskumný súbor a metóda. Vo výskume sa analyzuje porozumenie viet u 160 slovensky hovoriacich detí v mladšom školskom veku rozdelených po 40 do štyroch vekových kategórií. Autorky použili pri vyšetrovaní detí vlastný test a metódu priraďovania obrázka k počutej vete. Deti vyberali z dvoch obrázkov, na ktorých bola znázornená rovnaká činnosť, no na ktorých si účastníci deja vymieňali svoje roly. Hypotézy. Sledoval sa vplyv rôznych lingvistických faktorov, ako sú syntaktická štruktúra vety, dĺžka vety, prítomnosť morfologického kľúča na začiatku vety či poradie sémantických rolí. Výsledky. Výsledky ukazujú, že spracovávanie niektorých lingvistických faktorov dosahuje takmer stropové výkony už u najmladších detí. Na druhej strane pri iných faktoroch (napr. neprítomnosť morfologického kľúča v prvom podstatnom mene vo vete, nekanonické poradie sémantických rolí) s vekom detí narastá priemerný výkon. Na základe týchto výsledkov možno identifikovať „ťažšie“ lingvistické faktory vo vývine porozumenia ešte aj v mladšom školskom veku., Objectives. In the recent years in Slovakia, a research of the speech ontogenesis in typically developing children and children with language impairment begins the sentence comprehension so far, however, has been studied rarely. The aim of this study is to map the sentence comprehension in typically developing Slovak-speaking children at the age from 6 to 10 years. Sample and setting. The sentence comprehension is analysed in 160 Slovak-speaking children at the younger school age which were divided into four age categories, with 40 subjects in each category. The authors used for the assessment of children their own test and the method of picture-matching task to a heard sentence. Children chose one of two pictures in which the same activity was depicted with changed semantic roles of the main actors. Hypotheses. The influence of various linguistic factors such as the syntactic complexity, the length of the sentence, the presence of a morphological cue at the beginning of the sentence or the order of semantic roles was followed. Results. The results show that the processing of some linguistic factors is at the ceiling already in the youngest children. On the other hand, the average performance accrues with the increasing age of the children (for example, the absence of a morphological cue in the first noun of the sentence, the non-canonical order of semantic roles). On the ground of these results, it is possible to identify “the more difficult” linguistic factors in the development of comprehension still at the younger school age., Jana Marková, Marína Mikulajová., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public