Cíl. Posoudit vztahy alexithymie, psychické a somatoformní disociace u lidí závislých na alkoholu. Zjistit, zda se alexithymie, psychická a somatoformní disociace vzájemně překrývají, či zda se jedná o samostatné konstrukty. Soubor a metody. Jako výzkumné metody autoři použili TAS-20 (Toronto Alexithymia Scale), DES (Dissociation Experiences Scale), SDQ20 (Somatoform Dissociation Questionnaire). Výzkum realizovali na souboru 95 lidí závislých na alkoholu. Výzkumné otázky. Existují statisticky prokazatelné vztahy mezi konstrukty alexithymie, psychické a somatoformní disociace, nebo jsou tyto konstrukty relativně samostatné? Statistická analýza. Popisné charakteristiky souboru, Spearmanův koeficient korelace, explorační faktorová analýza. Výsledky. Alexithymie byla zjištěna u lidí závislých na alkoholu v 43 %, psychická disociace v 39 % a somatoformní disociace v 45 %. Tyto proměnné měly u lidí závislých na alkoholu statisticky prokazatelné vztahy. Explorační faktorová analýza zjistila u lidí závislých na alkoholu samostatný faktor externí orientace myšlení a omezení fantazijního života., Objective. To assess relationships among alexithymia, psychological and somatoform dissociation in people addicted to alcohol. To find out whether alexithymia, psychological dissociation, and somatoform dissociation overlap or they are the separate constructs. Subject and setting. The authors used these research methods: TAS-20 (Toronto Alexithymia Scale), DES (Dissociation Experiences Scale), and SDQ-20 (Somatoform Dissociation Questionnaire). The research sample consisted of 95 people addicted to alcohol. Hypotheses. Are there any statistically verifiable relationships between the constructs of alexithymia, psychological dissociation and somatoform dissociation, or are these constructs relatively separate ones? Statistical analysis. Descriptive characteristics of the research sample, Spearman's correlation coefficient, exploratory factor analysis. Results. In people addicted to alcohol, alexithymia was found in 43%, psychological dissociation in 38%, and somatoform dissociation in 45%. These variables were statistically significantly related in people addicted to alcohol. Exploratory factor analysis revealed the factor called external orientation of thinking and constraining fantasy in life., Roman Procházka, Vladimír Řehan, Sandra Donevská., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Tinnitus je symptom, který se vyskytuje stále častěji kvůli všudypřítomnému hluku a zvyšujícímu se životnímu tempu. Poslední výzkumy poukazují na to, že v adaptaci na tinnitus a v jeho zpracování hrají ústřední roli psychologické a psychofyziologické mechanismy. Cílem této práce bylo popsat subjektivní prožívání tinnitu a způsoby jeho zvládání. Teoretická část se zabývá faktory a procesy ovlivňujícími patogenezi tinnitu jako je např. stres a habituace, autoplastickým obrazem onemocnění, psychosociálními důsledky tinnitu, zvládacími strategiemi a léčebnými metodami. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní přístup. Jedná se o případovou studii skupiny. Celkem 25 pacientů se subjektivním tinnitem se zúčastnilo polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumu popisují pasivní, efektivní a maladaptivní copingové strategie, podporují nálezy o významu vlivu stresu jak na příčinu, tak důsledky tinnitu a význam psychických problémů spojených s tinnitem. Výsledky také naznačují rozdíly v prožívání a zvládání tinnitu mezi muži a ženami. Tyto poznatky poukazují na vážnost psychických problémů spojených s tinnitem a potřebu komplexní léčby pro tyto pacienty., Tinnitus is a symptom, which occurs increasingly nowadays, mostly because of omnipresent noise and accelerating pace of live. The latest studies have shown that tinnitus adaptation and treatment depend especially on psychological and psychophysiological mechanisms. The aim of this study was to describe a subjective experience and ways of coping with tinnitus. Its theoretical part is focused on factors and processes influencing the pathogenesis of tinnitus, such as stress and habituation, illness representations, psychosocial consequences of tinnitus, coping strategies and tinnitus treatment. For the research of this study was chosen qualitative approach, a case study of a group. 25 patients with subjective tinnitus participated in semi-structured interview. The results describe passive, effective and maladaptive coping strategies. They confirm an impact of stress on cause and consequences of tinnitus, and the importance of psychological problems in tinnitus patients. The results also describe differences in illness representations and coping with tinnitus between men and women. These findings highlight the severity of psychological problems associated with tinnitus and the need for comprehensive treatment., Karolina Veldová, Roman Procházka., and Obsahuje seznam literatury
Studie uvádí přehled studií zaměřených na využití expoziční terapie virtuální realitou (VRET) v rámci léčby úzkostných poruch. Autoři vymezují základní pojmy z oblasti úzkostných poruch, kyberprostoru, virtuální reality a VRET. Jejich cílem bylo zmapování výzkumných studií, jejich rozbor a interpretace výsledků. Příspěvek se zaměřuje na efekt účinnosti VRET v léčbě strachu z létání, strachu z výšek a sociální fobie. Z analýzy výzkumných studií vyplývá, že VRET má prokazatelný efekt při léčbě anxiózních poruch., The study provides an overview of articles about the use of virtual reality exposure therapy (VRET) in the treatment of anxiety disorders. Authors defined the basic concepts as anxiety disorders, cyberspace, virtual reality and VRET. The aim of article is to map the specific research studies, their analysis and interpretation. Authors focused on the effect size of VRET in the fear of flying, acrophobia and social phobia treatment. They close that VRET has demonstrable effect on effectiveness of anxious disorders treatment., Jan Šmahaj, Roman Procházka., and Obsahuje seznam literatury