Předmětem studie byla validizace české lokalizace Škály potřeby poznávání (Need for Cognition Scale, Cacioppo, Petty, 1982; Cacioppo, Petty, Kao, 1984). U souboru 679 osob byla provedena analýza faktorové a konstruktové validity metody vůči potřebě kognitivního uzavření a pravicovému autoritářství. Výsledkem je zjištění o možné dvoudimenzionální substruktuře metody v českém jazyce, s vysokou korelací pozitivního a negativního faktoru. Analýza konstruktové validity potvrdila mírnou až střední negativní souvislost potřeby poznávání s potřebou kognitivního uzavření a pravicovým autoritářstvím obdobně jako v dosavadních zahraničních studiích. Metoda NFCS je připravena pro použití v českém jazyce., Need for cognition refers to tendency to engage in and enjoy effortful cognitive activities. As conceptualized by Cacioppo and Petty (1982) need for cognition is a cognitive disposition, relatively stable in time and only slightly related to intellectual capacity and performance in terms of IQ. Need for Cognition Scale (NFCS) by Cacioppo and Petty is considered the most prevalent self-report method for assessing need for cognition. Validity study of short Czech version of the questionnaire was performed on a sample of 679 participants (62% men, age 16-43, Me=23). Results show good factor validity and high internal consistency - a two-factor congeneric model (factors based on item wording) showed the best fit among all four tested models and is in accordance with recent research. Construct validity was assessed using need for cognitive closure and right-wing authoritarianism questionnaires; in accordance with theoretical assumptions, NFCS correlates negatively with both measures. The specificity of the sample might pose some limitations, however, the translation can be considered validated for research purposes., and Jan Širůček, Adam Ťápal, Pavla Linhartová.
Cílem této studie bylo zjistit, zdali existuje spojitost mezi vybranými charakteristikami na straně třídy (otevřené vyučování, styl vystupování učitele, vztahy se spolužáky a typ školy) a individuálními charakteristikami studentů (vlastní zapojení do diskusí, plachost, potřeba poznávání, zájem o politiku a demografické proměnné) a jejich vnímáním přínosnosti školních diskusí o celospolečenských tématech. Ve studii byla využita dotazníková data, která byla v roce 2014 sesbírána od studentů devátých ročníků základních škol, prvních ročníků středních škol a gymnázií ve čtyřech krajích České republiky; v této studii byla analyzována data 729 studentů ve věku 14-17 let, kteří měli v posledním roce zkušenosti se školními diskusemi o společenských tématech. Podle víceúrovňového lineárního modelu vnímají diskuse jako přínosnější studenti ze tříd, ve kterých panují dobré vztahy mezi spolužáky, a rovněž studenti, kteří osobně vnímají školní vyučování jako otevřené, vystupování učitele v diskusích jako liberální, sami se do diskusí zapojují a zajímají se o politiku. Naopak nebyla potvrzena spojitost s pohlavím, věkem či potřebou poznávání a plachostí. Tato zjištění mohou pomoci učitelům v praxi zkvalitnit třídní diskuse o politice a celospolečenských tématech a zvýšit tak jejich vnímanou přínosnost pro studenty. and This study examined the connection between selected class factors (open classroom, teachers’ role in discussions, relationships in the classroom and the type of the school) and individual characteristics (students’ engagement in discussions, their shyness, a need for cognition, the interest in politics, and demographics) and students’ perceptions of the benefits of school discussions about social issues. The study used the data collected in a survey in 2014 from students of ninth grade of elementary schools and first grades in vocationally- and academically-oriented high schools in four regions in the Czech Republic; in this study, data from 729 adolescents (14-17 years) who experienced school discussions about social issues in the last year were analyzed. The results of multilevel linear model showed that discussions were perceived as more beneficial by students in classes with good relationships. Another positive link was found also with students‘ individual perceptions of open classroom, their perceptions of teachers‘ role in discussions as liberal, students‘ own greater engagement in discussions and their higher interest in politics. No link was found with gender, age, need for cognition or shyness. The findings can be beneficial for teachers to improve the quality of school discussions about civic issues.