Cílem studie je poskytnout vhled do problematiky zkoumání politických přesvědčení u pozdních adolescentů a položit základy pro konstrukci metody pro jejich zjišťování. Autoři si kladou otázku, jaká přesvědčení si utvářejí mladí lidé ve vztahu ke smysluplnosti politické angažovanosti. Na základě hloubkových rozhovorů (N = 9) zjišťují výčet možných přesvědčení a poté za pomoci dotazníkového šetření (N = 358) a následného statistického zpracování zjišťují jejich důležitost a strukturu. Výsledky naznačují důležitost přesvědčení o negativních důsledcích působení v politice, možných osobních ziscích, vlastní kompetenci, vlivu politiky na společnost či povinnosti občanů angažovat se, popř. důležitost odmítnutí být předmětem rozhodování druhých. V závěru autoři diskutují, jakým způsobem zkonstruovat inventář, který by umožnil uvedená přesvědčení do budoucna měřit.
Cílem této studie bylo zjistit, zdali existuje spojitost mezi vybranými charakteristikami na straně třídy (otevřené vyučování, styl vystupování učitele, vztahy se spolužáky a typ školy) a individuálními charakteristikami studentů (vlastní zapojení do diskusí, plachost, potřeba poznávání, zájem o politiku a demografické proměnné) a jejich vnímáním přínosnosti školních diskusí o celospolečenských tématech. Ve studii byla využita dotazníková data, která byla v roce 2014 sesbírána od studentů devátých ročníků základních škol, prvních ročníků středních škol a gymnázií ve čtyřech krajích České republiky; v této studii byla analyzována data 729 studentů ve věku 14-17 let, kteří měli v posledním roce zkušenosti se školními diskusemi o společenských tématech. Podle víceúrovňového lineárního modelu vnímají diskuse jako přínosnější studenti ze tříd, ve kterých panují dobré vztahy mezi spolužáky, a rovněž studenti, kteří osobně vnímají školní vyučování jako otevřené, vystupování učitele v diskusích jako liberální, sami se do diskusí zapojují a zajímají se o politiku. Naopak nebyla potvrzena spojitost s pohlavím, věkem či potřebou poznávání a plachostí. Tato zjištění mohou pomoci učitelům v praxi zkvalitnit třídní diskuse o politice a celospolečenských tématech a zvýšit tak jejich vnímanou přínosnost pro studenty. and This study examined the connection between selected class factors (open classroom, teachers’ role in discussions, relationships in the classroom and the type of the school) and individual characteristics (students’ engagement in discussions, their shyness, a need for cognition, the interest in politics, and demographics) and students’ perceptions of the benefits of school discussions about social issues. The study used the data collected in a survey in 2014 from students of ninth grade of elementary schools and first grades in vocationally- and academically-oriented high schools in four regions in the Czech Republic; in this study, data from 729 adolescents (14-17 years) who experienced school discussions about social issues in the last year were analyzed. The results of multilevel linear model showed that discussions were perceived as more beneficial by students in classes with good relationships. Another positive link was found also with students‘ individual perceptions of open classroom, their perceptions of teachers‘ role in discussions as liberal, students‘ own greater engagement in discussions and their higher interest in politics. No link was found with gender, age, need for cognition or shyness. The findings can be beneficial for teachers to improve the quality of school discussions about civic issues.