Studie navazuje na předchozí studii věnovanou teoriím a modelům posttraumatického rozvoje osobnosti. Tato studie podává přehled nejčastějších kvantitativních i kvalitativních metod pro diagnostikování posttraumatického rozvoje a diskutuje metodologické problémy, s nimiž se měření pozitivních změn potýká. Upozorňuje, že posttraumatický rozvoj má z věcného i výzkumného hlediska širší kontext: netýká se jen jedince, ale také skupiny a lidského společenství; netýká se jen aktuálních zážitků aktérů, ale celé jejich životní cesty; netýká se jen jedné generace, ale lze o něm uvažovat i z pohledu vývoje lidského druhu. S oporou o práce Christophera (2004) studie poukazuje na širší bio-psycho-sociálně-vývojový kontext vyrovnávání se člověka s traumaty, která život přináší. Zvláštní pozornost věnuje studie cíleným intervencím. Připomíná, že terapeut má k dispozici v zásadě dva přístupy: jeden je obecný pro všechny posttraumatické intervence, zatímco druhý je specifický právě pro posttraumatický rozvoj. Na příkladech z literatury ukazuje, jak mohou příslušníci pomáhajících profesí napomoci jedincům vyrovnávajícím se s traumatem, aby se nejen vrátili na úroveň před traumatem, ale dostali se i nad ni, aby našli nový smysl života.
Posttraumatický stres a posttraumatický rozvoj osobnosti jsou v souvislosti s rakovinovým onemocněním dva často zmiňované fenomény. Cílem této studie je podat přehledný souhrn vybrané aktuální literatury k tématu a naznačit nově se otevírající pohled na možnost propojení obou jevů. Představujeme nejen integrativní přístup ke studované problematice, ale nastiňujeme i nová témata a směry dalšího výzkumu. Závěrem stručně informujeme o probíhajícím brněnském výzkumném projektu QOLOP, který se studiem obou jevů zabývá na populaci dětských onkologických pacientů a jejich rodin., Both the posttraumatic stress and the posttraumatic growth are often cited in relation to cancer. The aim of this paper is to give a review of current research in this field and briefly outline new perspective on possible connections between these concepts. The integrative approach has been presented in this review as well as new challenges and directions for future research. The basic information about ongoing QOLOP study on posttraumatic stress and growth in pediatric oncology patients and their families is provided in a nutshell at the end., Alena Slezáčková, Martin Loučka, Kateřina Bartošová., and Obsahuje seznam literatury
Príspevok sa zameriava na metodologické aspekty merania rozvoja či rastu nasledujúceho po zážitkoch stresu. Stručne popisuje najpoužívanejšie metódy z tejto oblasti, a podrobne sa venuje psychometrickej analýze slovenskej verzie Škály rastu spojeného so stresom (Park, Cohen, Murch, 1996). Na výskumnej vzorke 315 vysokoškolských študentov sú analyzované deskriptívne ukazovatele škály aj jej položiek, vnútorná konzistencia a faktorová štruktúra. Analýza potvrdila vysokú vnútornú konzistenciu škály (alfa 0,94), ale poukázala na rozdiely v miere rastu u jednotlivých položiek. Preukázal sa súvis typu stresovej situácie s mierou rastu, ako aj vyššie skóre škály u žien. Faktorová analýza odhalila 5 faktorov: oblasť osobných vzťahov, odolnosť a zvládanie problému, postoj k životu a k životným situáciám, oblasť zmyslu života a spirituality, a oblasť vlastnej kompetencie a slobody.