1 - 4 of 4
Number of results to display per page
Search Results
2. Jakou péči poskytujeme pacientům s inkontinencí v rezidenčních zařízeních a v domácí péči? I. Názory a postoje zdravotnických profesionálů
- Creator:
- Topinková, Eva, Jurásková, Dana, Kučera, Zdeněk, and Müllerová, Nina
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- fekální inkontinence--diagnóza--ošetřování--terapie, inkontinence moči--diagnóza--ošetřování--terapie, ošetřovatelský proces, péče orientovaná na pacienta, kvalita zdravotní péče, pečovatelské domovy, domácí ošetřování, lidé, staří, and financování organizované
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Inkontinence moči a stolice patří mezi symptomy významně zhoršující kvalitu života pacientů a zvyšující náklady především na ošetřování inkontinentních nemocných v sociálních a zdravotních službách. Opakovaně bylo upozorňováno na neuspokojivou kvalitu péče a ošetřování těchto osob v dlouhodobé ústavní péči. Přitom v těchto zařízeních dosahuje výskyt inkontinence moči 50- 70 %, inkontinencí trpí až polovina klientů domácí ošetřovatelské péče. V práci předkládáme výsledky projektu "Inkontinence v kontextu ošetřovatelské péče" realizované IncoForem. Metodika. Řízené rozhovory u 34 pracovníků středního managementu v oblasti ošetřovatelství provedené v 9 léčebnách pro dlouhodobě nemocné (LDN), 5 ústavech sociální péče (ÚSP), 10 domovech pro seniory (DS) a 10 agenturách domácí péče (ADP) byly zaměřené na současný systém a kvalitu ošetřovatelské péče u inkontinentních osob. Výsledky. Ošetřovatelské standardy zaměřené specificky na ošetřování pacientů s inkontinencí moči nejsou přítomny v 80 % ÚSP a DS, 50 % ADP a 22 % LDN. 41 % respondentů se domnívá, že inkontinentním pacientům je věnována zvýšená ošetřovatelská péče, 52,9 % udává běžnou ošetřovatelskou péči. Za nejvhodnější ošetřovatelské postupy jsou považovány programy pro nácvik kontinence (44 %) a inkontinenční pomůcky (21 %). Není shoda mezi respondenty o častosti nácviku, celých 32 % se nesprávně domnívá, že postačuje nácvik jednou denně či méně. Expertní odhady optimálního počtu inkontinenčních pomůcek kolísají podle závažnosti inkontinence. Hlavní překážky pro kvalitnější péči vidí respondenti v příliš tvrdých finančních limitech na pomůcky (56 %), v nedostatku personálu (53 %) a velkém počtu pacientů s inkontinencí v zařízení (32 %). Závěry. Byla zjištěna významná variabilita v názorech poskytovatelů na optimální ošetřovatelskou praxi. Vnímání bariér pro kvalitnější péči je odlišné u jednotlivých typů zařízení. Příčiny nedostatků v kvalitě péče o inkontinentní jsou jak objektivní (nedostatek personálu, finanční limity), tak i subjektivní (neexistence specifického standardu, nedostatečné znalosti, nízká motivace). Je třeba podpořit vzdělávací aktivity zaměřené na problém inkontinence a navrhnout národní standard ošetřovatelské péče o tyto nemocné., Urinary and fecal incontinence are considered as symptoms worsening significantly patient's quality of life and accounting for high costs particularly for nursing care for incontinent in long-term care facilities. Repeated complaints of substandard quality of care and nursing practices provided to incontinent persons in these settings have been reported. In institutions, prevalence of incontinence reaches 50- 70% of residents and, about a half of home care clients suffer from incontinence, too. In the article we present results of the project "Incontinence in the context of nursing care". Methods. Survey in 34 nursing middle management specialists was performed in 9 nursing homes, 5 social care facilities, 10 homes for seniors and 10 home care agencies focusing on the current system and quality of nursing care. Results. Specific nursing standards for incontinent patients are non-existent in 80% of social care and senior's facilities, 50% of home care agencies and 22% of nursing homes. 41% of respondents belief that because of incontinence higher amount of nursing time is provided, in 52.2% usual nursing care is satisfactory. Continence training programs for incontinent persons (44%) and protective absorbing garments (21%) are considered as the most appropriate nursing interventions. However, no agreement exists for the frequency of the continence training. 32% of respondents falsely believe that a training once a day and less is sufficient. Expert estimates for the optimal numbers of incontinence aids vary depending on incontinence severity. As the main barriers financial limits for incontinence garments (56%), lack of personnel (53%) and high number of incontinent persons in facility (32%) are reported. Conclusions. Significant variability in nursing practices and quality of care was found among individu al providers and types of setting. Understanding of barriers differs according to different types of providers. The causes of this situation are multiple, both objective (lack of personnel, financial limits for incontinence aids) and subjective (lack of specific standards, insufficient knowledge, and low motivation). Educati onal activities on incontinence should be promoted together with a national guideline for nursing care in patients with urinary incontinence., Eva Topinková, Dana Jurásková, Zdeněk Kučera, Nina Müllerová, and Lit.: 41
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Nemocný po cévní mozkové příhodě - kam s ním?
- Creator:
- Podivínský, Jiří, Kostecká, Lilia, and Balogová, Kamila
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- cévní mozková příhoda--EKONOMIKA--OŠETŘOVÁNÍ--REHABILITACE, následná péče--METODY--ORGANIZACE A ŘÍZENÍ, hospitalizace, pohybové poruchy--DIAGNÓZA--ETIOLOGIE, domácí ošetřování, domovy pro seniory, pečovatelské domovy, lidé, and staří
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Iktus není jen zdravotně sociálním problémem, ale představuje i velkou ekonomickou zátěž pro společnost. Je ovšem také nesporné, že lze významně snížit morbilitu a mortalitu dokonalejší organizací péče, urgentní diagnostikou a léčbou a správnou rehabilitační péčí. Mítink Evropské společnosti péče o cévní a mozkové příhody se konal v listopadu 1995 ve švédském Helsigborgu. Výsledkem je Helsingborgská deklarace, která ve 13 bodech a dvou částech shrnuje hlavní komplexní cíle péče o nemocné. Předmětem sdělení není patofyziologická ani léčebná problematika iktu, ale spíše podnět k zamyšlení. Péče o akutní Stavy doznala jistě v posledních několika letech jedinečných možností. Sekundární prevence a patřičný zájem o další osud nemocného, na které se snaží autoři poukázat, jsou z více příčin nedostatečné. Státní zdravotnická zařízení jsou systémem financování nucena k omezené době hospitalizace, nemocní jsou předkládáni z oddělení nemocnic mnohdy předčasně do ústavů následné péče. Tato zařízení mnohdy nemají personální ani věcné vybavení a finanční krytí pro komplexní potřebnou terapii. Rehabilitační pracovníci namnoze nejsou vedeni k problematice rehabilitace hemiparetiků. Kam tedy s pacientem po CMP?, Stroke presents not only a health and social problem but also a great economic burden for the society. However, morbidity and mortality can undoubtedly be significantly lowered by more efficient organization of patient care, by urgent diagnostics and therapy and by appropriate rehabilitative care. The Pan European Consensus Meeting on Stroke Management took place in Swedish Helsingborg in November 1995 and resulted in the Helsingborg Declaration, which summarizes, in 13 items and two parts, the principal complex goals of patient care.The subjea of the present communication is not the pathophysiology or therapy of stroke but rather an encouragement to refleaion. Acute care has certainly made extraordinary progress in the past few years. However, secondary prevention and interest in the further fate of the patient are insufficient and the authors point to several causes. State health care facilities are pressed by their financial system into limited hospitalization periods, the patients are often too early transferred from hospital wards into institutions of long-term care. These facilities often lack personal and material resources and financial backing necessary to provide complex therapy as needed. Rehabilitation therapists are often not lead into specialized rehabilitation of hemiparesis. The question then is: Where to put a stroke patient?, Jiří Podivínský, Lilia Kostecká, Kamila Balogová, Lit: 3, and Souhrn: eng
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. Zdravotně sociální služby Turnov
- Creator:
- Pospíšil, Daniel and Tomášková, Milena
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- geriatrické ošetřovatelství--metody--organizace a řízení, interpretace statistických dat, zdravotní péče - zařízení, personál a služby, domovy pro seniory--organizace a řízení--využití, pečovatelské domovy, and lidé
- Language:
- Czech
- Description:
- Daniel Pospíšil, Milena Tomášková
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public