Detailní výzkum recentní fauny umožňuje srovnání s výskytem jednotlivých druhů v období od glaciálu, přes oteplení na počátku holocénu, klimatické optimum holocénu i s nástupem zemědělství až po zhoršení podmínek v mladším holocénu. Fosilní záznamy mohou pomoci při vysvětlení absence konkrétních druhů na určitém místě v současnosti. Autoři článku také diskutují vliv ekologických fenoménů na lokální druhovou diverzitu - některé z nich druhovou bohatost zvyšují (říční, krasový a vrcholový fenomén), jiné ji snižují (hadcový a pískovcový fenomén). Faunistický výzkum musí probíhat ruku v ruce s taxonomickými studiemi. I v tak malakologicky prozkoumaných zemích, jako je Česká republika, jsou stále objevovány pro dané území nové druhy, včetně invazních – žádné území není prozkoumané jednou provždy. Článek zmiňuje některé důležité faunistické objevy na území České republiky, tak připomíná zásadní význam tohoto dnes podceňovaného oboru a nastiňuje také jeho výhled do budoucnosti., It is important to study the occurrence (presence vs. absence) of extant species; fossil records can help explaining the patterns. The role of ecological phenomena on local species diversity is discussed. The impact of ecological phenomena on local species diversity is discussed – some of them increase (river, karst and hilltop phenomena), while others decrease the species diversity (serpentine and sandstone phenomena). Faunistic research must go hand in hand with taxonomic research. Even in a well-explored country such as the Czech Republic, new species for this area are constantly being discovered including some invasive species, making faunistic research a never-ending story., and Lucie Juřičková, Vojen Ložek.
Dnešní terestrické ekosystémy jsou do značné míry produktem koevoluce rostlin a hmyzu, který představuje vůbec nejpočetnější a nejrozmanitější skupinu živočichů. Počátky tohoto vzájemného působení lze vysledovat stovky milionů let do minulosti, přičemž postupně docházelo k nárůstu jeho komplexity. Nejčastějšími doklady těchto složitých vztahů jsou fosilizované listy nebo jejich otisky, vykazující často specifické i nespecifické poškození, jako jsou miny nebo hálky, stopy po ovipozici, popřípadě nejrůznější typy okusů. Kvalitativní a kvantitativní analýza těchto stop má velký význam při studiu evolučních procesů v rámci výše uvedených skupin organismů. Detekované změny v dynamice trofických vztahů mezi hmyzem a jeho rostlinnými hostiteli pomáhají zpřesnit představu o vlivu měnícího se prostředí na okolní biotu, jakož i poskytují vodítko pro stanovování průběhu klimatických změn v čase., Contemporary terrestrial ecosystems are largely a product of the coevolution of plants and insects, which are the most prevalent and diverse group of animals. The origin of these interactions can be traced hundreds of millions of years back followed by a gradual increase in their complexity. The most common evidence of these complex relationships is represented by the fossilized leaves, often having specific and non-specific damage such as the mines, galls, traces of oviposition, or various types of feeding. Qualitative and quantitative analyses of these ichnofossils are of great importance with regard to the study of the evolutionary processes occurring among these groups of organisms. The detected changes in the dynamics of trophic relationships between insects and their host plants help to clarify ideas regarding the impact on the developing environment and organisms, and provide evidence for the recognition of trends in climate changes in the past., and Stanislav Knor, Jakub Prokop.